na slovíčko Dnes vypadá to slovo dost zastarale, ale ve slovnících si můžeme potvrdit, že pořád znamená stejné: „státní pokladna“. Aspoň jedna odvozenina je však stále živá a vyskytuje se poměrně často: fiskální, tedy „týkající se státní pokladny“.
na slovíčko
Dnes vypadá to slovo dost zastarale, ale ve slovnících si můžeme potvrdit, že pořád znamená stejné: „státní pokladna“. Aspoň jedna odvozenina je však stále živá a vyskytuje se poměrně často: fiskální, tedy „týkající se státní pokladny“. Spojení fiskální politika, fiskální rok vztahující se hlavně k státnímu rozpočtu nepotřebují dalšího vysvětlování. Základem je latinské fiscus, tedy původně „koš“, s dodatečným upřesněním „na peníze“ a z toho odvozená „císařská pokladna“. Význam přežil nejenom starý Řím, ale v mnoha případech také četné další monarchie. Přestože fiskus zaslechneme zřídka, občas se ve smyslu „státní pokladna“ objeví i dnes.
Při pohledu do slovníku nám padnou do oka též hodně podobné termíny fiskál (případně fiškál) a fiškus. První je rovněž zastaralý a dříve označoval „státního úředníka zastupujícího před soudem státní pokladnu a pak stát vůbec“. Fiškus je slovo z běžné hovorové zásoby a znamená totéž, co „filuta“. Tam ale musíme kořeny hledat jinde: nejspíše v latinském physicus, jak býval v lékařském slangu označován „medik vykonávající pomocné práce v nemocnici“. Přiřadil se asi významovým posunem do skupiny slov na fi- označujících vychytralost (např. fikaný, filištín, fištrón - poslední z německého Fischtran, „rybí tuk“).
Tato odbočka nám dovoluje vrátit se k výchozímu termínu. Zdá se, že současné poměry vyžadují hodně fikané fiškusy se značnou dávkou fištrónu, aby se jim povedlo zvládnout nároky fiskálních úřadů a fiskusu vůbec.
