Digitální i obchodní propojení světa vede k tomu, že nevhodně zvolený název či design produktu může někoho na druhém konci zeměkoule urazit. Od výrobců to vyžaduje zvýšenou dávku empatie, na druhou stranu se to ale s politickou korektností nesmí přehánět.
Čeští diplomaté musí řešit mezikontinentální roztržku vyvolanou etiketou pivní lahve z produkce známého minipivovaru Chříč. Indům se nelíbí, že je na ní zobrazen otec národa Mahátma Gándhí. Do boje proti českému pivovárku zatáhli i tamního prezidenta s premiérem.
Co je komu z Kérály do minipivovaru uprostřed křivoklátských lesů, kam žádný Ind s největší pravděpodobností nikdy nezavítal, a který se ani nechystá dobýt indický alkoholový trh, napadlo nejspíš českého spotřebitele, který je na útoky na národní nápoj vedené ze zahraničí obzvlášť citlivý. Zvlášť když Chříč nelze ani náhodou považovat za bezohlednou kapitalistickou korporaci. Díky zaměstnávání hendikepovaných se spíše jedná o prospěšný sociální projekt, s jehož ideou by dost možná souhlasil i sám Gándhí. Provozovatelům lze zcela věřit, že indickému učenci opravdu chtěli vzdát úctu a nikoliv parazitovat na slavném jméně.
Ochutnali jste někdy produkci pivovaru Chříč?
Ovšem vzpomeňme na podobné případy z druhé strany. Indický byznys v minulosti několikrát zaujal necitlivým adorováním nacistického režimu. Svět třeba obletěla zpráva o prodejně módy v Ahmadábádu, kterou její vlastník pojmenoval Hitler včetně hákového kříže v tečce na písmenem i. Jindy se zase masový vrah objevil jako veselá postavička v dětské omalovánce.
Nejen zástupcům židovských organizací podobná neúcta vůči obětem vražedného režimu vadí, což však majitel zmíněné prodejny s velmi povrchními představami o evropské historii dvacátého století nedokázal vůbec pochopit. Stejně tak nám může připadat málo pochopitelné, že někdo má námitky vůči dobře míněné malůvce Gándhího na lahvi alkoholu. Autor Reaktoru jakožto Čech a pivař je v otázce více než zaujatý, a proto si nedovolí hodnotit.
Změna na etiketách: z řeckého jogurtu bude koncentrovaný mléčný výrobek
Jisté však je, že podobných případů přibývá. Každou chvíli se objeví zpráva, že ten či onen obchodník stahuje z trhu něco, protože to na druhém konci světa někomu něco připomíná. Je to dáno rostoucí propojeností světa. Pokud se dříve někde objevilo tričko s potiskem vzdáleně připomínajícím náboženský symbol kmene z amazonského pralesa, tak si nikdo nestěžoval, protože náčelník se o tom prostě nedozvěděl. Dnes by fotku módního svršku na sociálních sítích dříve či později objevil.
To klade na producenty spotřebního zboží mnohem vyšší nároky na pořádnou rešerši před uvedením produktu na trh. Ta pořád přijde levněji než následné stahovávání tisíců kusů zboží z prodejen. Ovšem pozor, vždy záleží na konkrétních okolnostech, motivu či názvu. Nic se nesmí přehnat. Odstraňovat kříže ze střech řeckých kostelů na obalech jogurtů, jak to nedávno dělal řetězec Lidl, je opravdu kravina, která neuráží pouze křesťany, ale všechny myslící zákazníky.
Čtěte další komentáře Jana Brože