O hospodářských turbulencích, magnátech a Madisonské avenue

15. 12. 2009

Nejlepší knihy letošního roku se zabývají světovou hospodářskou krizí...

Celý podtitul:
Nejlepší knihy letošního roku se zabývají světovou hospodářskou krizí, pracovní motivací a dalšími tématy

Myslíte si, že televize a časopisy pěstují stádní žurnalistiku a otrocky napodobují jeden druhého? Tak se podívejte, jak od sebe opisují knižní vydavatelství. Na každý z titulů Ztracený symbol (The Lost Symbol) či Špekonomie (Freakonomics) připadá množství napodobenin, jež vynášejí na světlo záhadné konspirace či bourají mýtus ekonomických fenoménů. Zdá se, že počet duchovních dvojníků, jak je popisuje Malcolm Gladwell, každoročně stoupá.
V takové situaci pak není žádným překvapením, že se finanční krize stala tématem minimálně tuctu knih, jež rekapitulují události z nejrůznějších úhlů pohledu. Mezi nejzdařilejší patří dílo finančníka Williama D. Cohana Dům z karet: Příběh o aroganci a zavrženíhodných excesech na Wall Streetu (House of Cards: A Tale of Hubris and Wretched Excess on Wall Street), jež vydalo nakladatelství Doubleday. Strhující kniha osvětluje, jak finanční instituce Bear Stearns, někdejší přední obchodník s bondy, pohořela a musela sama sebe prodat bance JPMorgan Chase za pakatel. Zmíněná instituce rozjela nemovitostní boom se záhadnými cennými papíry krytými hypotékami. Podle Cohana však bankovní hlavouni neměli vůbec ponětí o tom, nakolik je jejich banka těmito toxickým aktivy ohrožena. Banka Bear Stearns vydělala miliardy tím, že připravila půdu pro to, aby svět přišel o biliony.
Nebaví vás už stálé omílání wallstreetského traumatu? Dobrá, vždyť jsme teprve na začátku. V každoročním žebříčku nejlepších knih z oblasti byznysu sestavovaném časopisem Businessweek je i celá řada jiných témat.
Pravděpodobně nejkomplexnějším dílem věnovaným krizi je kniha Andrewa Rosse Sorkina Příliš velký, aby padl: Pravdivý příběh o tom, jak Wall Street a Washington bojovaly za záchranu finančního systému – a sebe sama (Too Big to Fail: The Inside Story of How Wall Street and Washington Fought to Save the Financial System – and Themselves), kterou vydalo nakladatelství Viking. Bilancování začíná bezprostředně po prodeji Bear Stearns a končí v okamžiku, kdy se vláda rozhodla, že napumpuje desítky miliard dolarů do velkých bank, aby systém zachránila. Díky bizarním podrobnostem a málo známým skutečnostem tento titul zaujme širokou čtenářskou obec.
John Cassidy, píšící pro týdeník New Yorker, o své knize Jak selhal trh: Logika ekonomických katastrof (How Market Fail: The Logic of Economic Calamities, nakladatelství Farrar, Straus & Giroux) říká, že si bere na mušku vzestup a pád ideologie volného trhu. Na rozdíl od „utopistů,“ již podle Cassidyho obhajují „rigidní a nekritickou oddanost“ soukromým zájmům a konkurenci, se autor přiklání k tomu, co nazývá „ekonomikou založenou na realitě“, přičemž se odvolává mimo jiné na práci Johna Maynarda Keynese. Slovy recenzenta Christophera Farrella jde o „ambiciózní“ dílo „přinášející plodné ideje“.
Další knihou, jež zdůrazňuje význam lidského konání a lidské nedokonalosti, je Falešná ekonomie: Překvapivé ekonomické dějiny světa (False Economy: A Surprising Economic History of the World) z pera editora deníku Financial Times Alana Beattieho, již vydalo nakladatelství Riverhead. Beattie volně proplouvá nejrůznějšími historickými zákoutími a poukazuje na ekonomické propady, k nimž došlo kvůli zavádějícím obchodním dohodám či chamtivosti zájmových skupin. Současně odhaluje i ekonomické úspěchy, jichž bylo dosaženo navzdory překážkám, které představují korupce či náboženské tradice. Recenzent Jack Ewing Falešnou ekonomii ohodnotil jako zasvěcenou.
Poněkud zemitější pohled na lidské konání nabízí kniha Potěšení a utrpení z práce (The Pleasure and Sorrows of Work, nakladatelství Pantheon) Alaina De Bottona, spisovatele s širokým záběrem. V knize bohatě vybavené fotografickým materiálem se De Botton zaměřuje na nejrůznější profese – personální poradenství, rybolov tuňáků, a dokonce i na velkou vědu – a nabízí nejrůznější postřehy. „Kdy se práce jeví jako smysluplná?“ táže se autor. „Vždy, když nám umožňuje působit radost jiným, nebo zmírňovat jejich utrpení.“ Na naše profese autor nahlíží jak s humorem, tak se zármutkem.

Reklamy, ropa a vodka Letos byl dobrý rok pro biografie a exkurzy do dějin podnikání. Nakladatelství Palgrave Macmillan vydalo knihu bývalého reklamního bosse Kennetha Romana Král Madison Avenue: David Ogilvy a tvorba moderní reklamy (The King of Madison Avenue: David Ogilvy and the Making of Modern Advertising). Autor nabízí poutavý portrét legendární osobnosti, jež stála za zrodem firmy Ogilvy & Mather. Ogilvy získal mnoho životních zkušeností z příležitostných zaměstnání (pomocný kuchař či podomní prodejce), jež vykonával ve věku kolem dvaceti let. V příkrém kontrastu k tomu stojí velkopanské způsoby, kterými byl znám na sklonku života. Ogilvy se proslavil především díky skvělým reklamním kouskům. Mezi nejzdařilejší patří fotka muže s páskou přes oko v košili Hathaway.
Kniha Velcí boháči: Vzestup a pád největších texaských ropných magnátů (The Big Rich: The Rise and Fall of the Greatest Texas Oil Fortunes), kterou vydalo Penguin Press, obratně propojuje příběhy čtyř ropných magnátů z Texasu: Roye Cullena, Clinta Murchisona, Sida Richardsona a H. L. Hunta. Autor Bryan Burrough předkládá mimořádně přesvědčivé svědectví o Cullenovi, jenž absolvoval pouze pět tříd základní školy a stal se nejbohatším mužem USA, či o Huntovi, někdejším profesionálním hráči pokeru, jenž se proslavil velkorysým sponzorováním konzervativní strany. Všichni těžili z toho, co autor nazývá „obdobím vytváření největšího materiálního bohatství v amerických dějinách.“
Další příběh neochvějného odhodlání a podnikatelského zápalu je dílem někdejší korespondentky časopisu Businesssweek Lindy Himelsteinové Vodkový král: Příběh Petra Smirnova a znovuobnovení impéria (The King of Vodka: The Story of Pyotr Smirnov and the Upheaval of an Empire, nakladatelství Harper). Smirnov, jenž začal podnikat v roce 1864, nepřišel pouze s novými recepty, ale prokázal, že je i zdatným obchodníkem. Roku 1886 se stal oficiálním dodavatelem ruského cara. Poté, co mu bolševici znárodnili vybavení, byla značka ve dvacátých letech minulého století obnovena v Evropě a posléze i v USA, a to díky členům rodiny, kteří emigrovali a zdědili průbojné a podnikavé geny Smirnova.
Kniha Roberta Skidelskyho Keynes: Návrat mistra (Keynes: The Return of the Master, vydavatelství PublicAffairs) přináší přesvědčivé argumenty, proč dílo jedné z nejkonstruktivnějších postav moderní makroekonomiky stojí za opakované přečtení. Klíčovým keynesiánským konceptem je, že budoucnost je nepředvídatelná. Keynes byl ovšem přesvědčen, že bude docházet k ekonomickým otřesům a že systém musí disponovat mechanismy, jež na ně budou umět reagovat. Keynes také zdůrazňuje spojitost ekonomie a morálky.
Nelze nezmínit zasloužilého spisovatele spolupracujícího s týdeníkem New Yorker Kena Aulettu a jeho knihu Vygooglovaný: Konec světa, jak ho známe (Googled: The End of the World As We Know It, nakladatelství Penguin Press). Autor zevrubně popisuje nejvlivnější internetový vyhledávač. Firemní kultura zaměřená na technické dovednosti je podle autora jak největší předností této společnosti, tak její Achillovou patou. Díky nejlepší technologii vyhledávání získal Google dominantní postavení na internetovém reklamním trhu, mohl by však kvůli tomu přestat vnímat kritické výtky. Auletta dochází k závěru: „Pokud si Google udrží důvěru veřejnosti a pokud zůstane pokorný a bude se pohybovat hbitě jako liška, bude obtížné ho dostihnout.“