V červnu 1999 podal Zdeněk Kořistka (US) v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrh snížení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) pro restaurační činnost z 22 % na 5 %. Návrh byl přijat a začal platit od dubna 2000. Podnikatelé se radovali, že mají více peněz na investice a nemusejí zdražovat.
Nyní však hrozí, že se 22% sazba vrátí.
Jak je to možné?
Ivo Bratík zpovídá poslance Zdeňka Kořistku: Česká republika při jednáních s Evropskou unií bohužel nevyužila svých možností a nepožádala o výjimku pro tuto sníženou sazbu. Po vstupu do EU by se tedy sazba musela vrátit na unií předepsaných 22 %! To by znamenalo plošné zdražení jídel nejen v restauracích, ale i ve školních jídelnách, domovech důchodců a podobně. Změna pravidel hry tak poškodí miliony strávníků nemluvě o podnikatelích, kteří se vinou změny pravidel můžou dostat do velmi obtížné situace.
Proč jste věc v parlamentu neohlídali?
O celé záležitosti bohužel vůbec nebyl informován ani parlament jako takový, ani jeho hospodářský výbor. To, že jsme o výjimku pro tuto daňovou oblast nepožádali, jsem se třeba já dozvěděl až po ukončení vyjednávání, a to ještě z novin. Ani dvě interpelace na ministerstvu financí nevnesly do záležitosti jasno. Úředníci i ministr argumentují, že snížení DPH v České republice není slučitelné s právem EU a že členské státy pro restaurační služby neuplatňují snížené sazby. To ovšem není pravda - sníženou sazbu využívá osm z patnácti členů unie: Rakousko (14%), Řecko (8%), Irsko (12,5%), Itálie (10%), Lucembursko (3%), Nizozemsko (6%), Portugalsko (12%) a Španělsko (7%). Dvanáct zemí EU pak má dále sníženou sazbu také pro hotelovou činnost!
Neměla by taková situace nedobrý vliv i na turistiku?
To jistě ano - všechny země se sníženou sazbou daní pro stravování vlastně silně podporují cestovní ruch, který v Evropě patří k nejrychleji se rozvíjejícím sektorům. Pokud chceme být také konkurenceschopní, nemůžeme stát stranou. Zvýšené ceny by u nás způsobily odliv zákazníků domácích i zahraničních. Vždyť zvýšení daně o 17 % je opravdu velká rána.
Odkdy po nás bude EU moci vymáhat zvýšení daně a co v této věci udělali naši vyjednavači v Bruselu?
Už dnes vlastně dohodu mezi ČR a EU porušujeme, protože snížení sazby DPH šlo proti přijatým závazkům. Právě proto jsme ale měli při jednáních požádat o výjimku pro tuto oblast. V dubnu 2000, kdy pětiprocentní sazba začala platit, ještě nebyla jednání s Bruselem uzavřena. Stalo se tak až v listopadu 2001, tedy až za rok a půl. Celý čas záleželo jen na postoji České republiky, zda bude mít zájem otázku otevřít. Z vyjádření úředníků ale spíše vyplývá, že zájem nebyl. Převážil alibizmus: nedělejme další problémy v jednáních, raději vyjednejme výjimky například u cigaret a tabákových výrobků. To je přece líbivější gesto.
Co teď můžeme podniknout, aby milionům našich občanů zůstalo levnější stravování a desítky tisíc podnikatelů měly lepší podmínky k rozvoji?
V minulých měsících mohla ČR ovlivnit svým jednáním tento problém aktivně. Teď je situace horší - neměli bychom se ale vzdávat. U našich politiků už jsme si zvykli na vysokou zmetkovitost: pomalu nemine týden, aby se neprovalil nějaký nesmysl či hloupost z jejich dílen. Přihlouplé paragrafy můžou poslanci zase opravit (škoda, že tak nemusejí činit bezplatně, jak by bylo samozřejmé u jiných profesí). Opomenutí vládních vyjednávačů v Bruselu se však snadno napravit nedá. Bude záležet na našich politicích a úřednících EU, jak se dohodnou. Doufejme, že nám ponechají levnější pokrmy a nápoje v restauracích, hospodách, školních a závodních jídelnách i domovech důchodců.
