Na slovíčko Psali-li jsme před časem o devalvaci, nemůžeme se vyhnout ani tomuto termínu. Označuje jev ve finančnictví dost obávaný: Proces celkové nerovnováhy ekonomiky, jehož znakem je znehodnocování peněz, postupné zvyšování objemu oběživa a související růst cenové hladiny.
**Na slovíčko
Psali-li jsme před časem o devalvaci, nemůžeme se vyhnout ani tomuto termínu. Označuje jev ve finančnictví dost obávaný: Proces celkové nerovnováhy ekonomiky, jehož znakem je znehodnocování peněz, postupné zvyšování objemu oběživa a související růst cenové hladiny. To se týká obecnějšího národohospodářského pohledu, příčinou měnové inflace, jíž jsme se dotkli úvodem, bývá zpravidla emisní, kurzová nebo devizová politika. Setkáváme se rovněž s dalšími souvisejícími termíny: skrytá, nákladová či potlačená inflace, existuje také spojení inflační spirála a mnohá další.
Leč opusťme ekonomickou terminologii a věnujme pozornost některým jazykovým aspektům. Historicky vedou etymologické kořeny opět do latiny. Souvislosti snad věcně poněkud překvapí, je ale třeba uvědomit si, že jde vlastně o jakousi metaforu. Latinské flare původně totiž znamenalo tolik co „foukat“ či „dmout“. S předponou in- se pak ve středověku ustálilo podstatné jméno inflatio, „nadmutí, nabubření“. Dnešní národohospodářský význam vznikl v 19. století, pravděpodobně v americké angličtině; stejně tak význam opačný (ten uvádí předpona de-) deflace, zjednodušeně „zvyšování kupní síly peněžní jednotky“.
Stojí za připomenutí, že termín inflace nalezl nejenom v češtině širší, vlastně další přenesené upotřebení. Velice často se v souvislosti s nabubřelými projevy na naší politické scéně hovoří o „inflaci slov“ či „inflaci slibů“, kdy se hodně mluví a slibuje, ale uvést slova do života nikdo nespěchá.
