NA SLOVÍČKO České Vánoce měly vždy svou symboliku. Kdysi to bývaly jesličky s Jezulátkem , z těch se pak vyvinul betlém . Jak betlém , tak jezulátko lze psát s velkým i malým počátečním písmenem. Betlém svelkým jako název města v Izraeli, s malým jako "zobrazení Kristova narození".
NA SLOVÍČKO
České Vánoce měly vždy svou symboliku. Kdysi to bývaly jesličky s Jezulátkem , z těch se pak vyvinul betlém . Jak betlém , tak jezulátko lze psát s velkým i malým počátečním písmenem. Betlém svelkým jako název města v Izraeli, s malým jako „zobrazení Kristova narození“. Stejně můžeme chápat Jezulátko buď jako zdrobnělinu jména Ježíš (podle latinského zdrobnělého Jesulus ), nebo s malým - jako „roztomilé děťátko“. A ježíšek znamená „nadílka pod vánočním stromkem“. Jiná země, jiný mrav. V Česku obdarovává božské děťátko, jinde přijíždí zpoza polárního kruhu na sáních tažených soby spíše komický stařec. U nás se pokoušela prosadit jeho ruská obdoba - děda Mráz (přijímaná schizofrenně jenom na veřejnosti, doma vítězil Ježíšek ). Hřmotná figura v červeném se však začala do reklam vtírat už za první republiky. Spojuje v sobě vlastně dvě české postavy: betlémské pacholátko se svatým Mikulášem. A schizofrenie dodnes trochu trvá. Santa Claus se okázale předvádí v nadnárodních obchodních řetězcích a na billboardech, dárky pod stromeček ale přináší „tiše a ochotně“ Ježíšek . Samo mezinárodní jméno pochází z germánských jazyků jako obdoba řeckého Nikoláos , což prý znamenalo „vítězný z lidu“. Jmenoval se tak štědrý biskup žijící ve 4. století v Malé Asii. Máme tedy na vybranou: Vánoce buď se Santa Clausem , nebo s Jezulátkem ; či také kompromisně s oběma. Pokud jde však o počáteční písmeno ve slově Vánoce , výběr není. Tam patří podle pravidel velké.
