O kočce a myších

Finančník George Soros tvrdí, že to nejhorší nás teprve čeká

Co s hypoteční krizí a jejími důsledky? Zvládneme ji? A pokud ano, jak? Jaká je role americké centrální banky a mezinárodních institucí? Americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros o nových dimenzích krize naposledy hovořil s redaktory maďarského časopisu Magyar Narancs. Kniha miliardáře Sorose o této krizi má vyjít ve Spojených státech za pár týdnů.
Mezinárodní měnový fond odhadl ztráty způsobené hypoteční krizí na tisíc miliard dolarů. „Zatím,“ dodává George Soros. Podle něj americké společnosti svoje ztráty přiznávají mnohem agresivněji než evropské. „V USA je podle zákona (Sarbanes-Oxley Act) trestným činem, když nějaká společnost nepřizná svoje ztráty. V Evropě žádný takový zákon neexistuje,“ říká šéf společnosti Soros Fund Management.

JEN ŠPIČKA LEDOVCE

Zmíněný bilion dolarů ale podle Sorose nezahrnuje ztráty lidí, kteří nedokázali splácet svoje hypotéky. „Zatím se hovoří pouze o ztrátách bankovního sektoru z finančních operací. Ztráty investorů v této sumě také nejsou zahrnuty (například investice do akcií amerických bank, jejichž cena na burze v důsledku hypoteční krize prudce klesla – pozn. red.). Zatím neexistují kvalifikované odhady o tom, jaké ztráty vzniknou z poskytnutých hypoték. K těm ztrátám buď dojde, nebo nedojde, ale pravděpodobnější je to, že dojde,“ tvrdí Soros.
Finančník říká, že jsme na konci velice dlouhého období nadbytku úvěrů, jež přineslo zvětšování statků, zbohatnutí. Nyní prý nastala doba nedostatku úvěrů, kterou bude provázet akutní zánik statků.

BUBLINY PRASKAJÍ

Co vůbec způsobilo tuto krizi? Nedbalost v systému? Morální hazard? Lidská chamtivost či přirozenost globálního kapitalismu? „Od té doby, co existují finanční trhy, existují i finanční krize, tento jev není nový. Každá investiční bublina má dvě složky. První odpovídá tomu, co se odehrává v reálné ekonomice, trend, který skutečně existuje. Jako například na přelomu tisíciletí nástup internetu. Druhá složka spočívá v nesprávném pochopení a výkladu těchto trendů. Mezi trendem a nesprávném chápání trendu vzniká obousměrný vztah, který vytváří sekvenci vzestupů a poklesů. Nesprávný výklad trendů zesiluje reálné procesy. Internet se díky této bublině skutečně rozvíjel rychleji, ale příležitost na zisk, již internetu podsouval trh, v něm nebyla. Ve své nové knize tento jev popisuji jako proces reflexivity. Tento jev zesílil jednak trend, ale i výklad trendu, až se nakonec propast mezi očekáváním a realitou stala nesnesitelně hlubokou. V tomto okamžiku se trend otočil a začal proces pádu,“ vysvětluje jeden z nejzkušenějších světových finančníků.
To vše se děje při nadbytku levných zdrojů financování a na trhu se objevuje stále více subjektů, které si z tohoto vývoje slibují zisky. „Vzniká euforie, přichází více a více chamtivých lidí. Pak bublina praskne, všichni by z tohoto letadla chtěli vystoupit, ale dveře jsou úzké… ceny padají, přichází krize. Nakonec se vždy objeví zachránce: centrální banky, Mezinárodní měnový fond a podobně,“ dodává šéf maďarské finanční skupiny Concorde György Jaksity, který byl při rozhovoru pro časopis Magyar Narancs Sorosovým partnerem.
Soros má za to, že finanční trhy nejsou vyrovnané, proto vznikají zmíněné bubliny. „Převládá názor, že finanční trhy vždy směřují k rovnováze a že odchylky jsou náhodné. To je falešná představa – přesto podle ní fungují obchodní a investiční banky, ostatní účastníci trhu, a v tomto duchu se na trh dívají i regulátoři. Po předchozích krizích se vždy prozkoumalo, proč vznikl problém, a po analýzách přišly změny v regulaci. Takto se vyvíjeli například centrální banky a regulátoři finančních trhů. Jenže vlivem tohoto bludu, jemuž říkám tržní fundamentalismus, který se od začátku osmdesátých let minulého století stal vládnoucí ideologií, místo toho, aby po krizích zdokonalovali regulační systém, ony instituce jej rozmělňovaly nebo některé jeho části dokonce zrušily. Proto mohla vzniknout současná superbublina, která se nejdříve objevila na trhu nemovitostí a pak se rozšířila na další,“ říká Soros.

NEMOCNÝ SYSTÉM

Které jsou ty další trhy? Jejich výčet uvádí Soros ve své knize. „Jedná se o trhy cenných papírů typu CDO (Collateralised Debt Obligation), trhy firemních akvizic na dluh či trhy složitých úvěrových konstrukcí. Jsou to trhy, o kterých drtivá většina lidí ani neměla tušení, že existují. Já třeba také ne. Zhroutil se například trh s takzvanými aukčními obecními dluhopisy (auction rated municipal bonds). Krize zasáhla i mezibankovní trhy, což je srdce celého systému. Příslušné úřady by měly zasáhnout, koneckonců jsou od toho, aby zachránily finanční systém od kolapsu,“ míní Soros.
Podle něj ale na tom nejsou dobře ani trhy, které se nezhroutily. „Například na takzvaném trhu s CDS (Credit Default Swap) panuje velká nedůvěra, která neprospívá obchodování mezi bankami. Tudíž celý systém nefunguje tak, jak by měl,“ dodává Soros s tím, že kořenem problémů je nepochopení rizika. „Když se počítá riziko, obvykle se vychází z toho, že se trhy navzájem korigují a že odchylky jsou náhodné. Problém je v tom, že ekonomové na finanční trhy jednoduše aplikovali newtonovskou teorii rovnováhy. Což je omyl,“ varuje Soros.

TRH NENÍ DOKONALÝ

Jak tento finančník vidí proces záchrany investiční banky Bear Stearns? „Ve třicátých letech se bankovní systém zhroutil, a krize proto trvala tak dlouho. Nyní úřady rozhodly, že Bear Stearns musejí zachránit, aby mohly zachránit celý systém. Americká centrální banka (Fed) kontroluje pouze obchodní banky, investiční ne. V případě Bear Stearns ale svoje pravomoci rozšířila i na ně, protože jinak by nedokázala zachránit celý systém. Fed přesvědčil JPMorgan, aby banku převzala, a poskytl na tuto operaci úvěr ve výši 30 miliard dolarů. Fed zajistil takovou likviditu, jakou ještě nikdy. A ačkoliv centrální banka může poskytnout úvěr, jen když ručení je prvotřídní, v případě Bear Stearns akceptovala i statky, jejichž hodnota je zpochybnitelná,“ upozorňuje Soros.
Finančník tvrdí, že od osmdesátých let se postupně uvolňoval přísný systém, jenž byl zaveden po velké hospodářské krizi. Pomalu mizel rozdíl mezi investičními a obchodními bankami. Otázka je, jaké nové regulace je třeba zavádět. „Nejspíš by bylo třeba přemýšlet o tom, co regulovat. Koncem osmdesátých let se říkalo, že zásah ze strany státu je škodlivý a trh je dokonalý. Proto trhy dostaly absolutně volnou ruku. Ale ani trh není dokonalý. Musíme uznat, že se v každé lidské konstrukci může objevit chyba a možnost selhání. Dokonalosti není možné dosáhnout,“ říká Soros.
Podle jeho názoru ale bludem není pouze tržní fundamentalismus, ale i monetarismus, který je spojen se jménem ekonoma Miltona Friedmana. „Musíme si přiznat, že při daném objemu peněz na trhu stejně tak může vládnout hojnost a spousta úvěrů jako strach a málo úvěrů. Je třeba zabránit tomu, aby bubliny nenarostly do extrémních rozměrů. Regulační úřady ale říkají, že k tomu nemají příslušné prostředky. Já si ale myslím, že mají. Mezi účastníky trhu a regulátory je vždy interakce. Je to nekonečná hra kočky s myší. Nikdo z nich nechápe přesně, co se na trhu odehrává, ale účastníci trhu jsou chytřejší než regulátoři. Mně se navíc zdá, že v posledních 25 letech kočka přestala honit myši, a ty mohly nerušeně hodovat. Jelikož trhy jsou globální, i regulace by měla být globální. Existují snahy, například basilejská dohoda, která bankám předepisuje tvorbu minimálních rezerv. Ale k tomu, aby se zabránilo nejen euforii, ale i zoufalství na trhu, regulace musí být pružná,“ míní zkušený finančník.

BANKÉŘI NEJSOU SAMARITÁNI

Na otázku, zda nejde pouze o to, že krizi způsobili podvodníci, ale ve skutečnosti je chyba v systému, který podvody umožnil, Soros odpověděl, že je to mylný přístup k problému. „Bankéři nejsou podvodníci, nebo alespoň jejich drtivá většina. A už vůbec nejsou nezodpovědní. Avšak blaho veřejných statků není jejich zodpovědnost. Mají za úkol vydělávat peníze. Jsem šéfem hedgového fondu, ale nestarám se o stabilitu měny. O to se mají starat instituce. Když jsem spekuloval na různé měny, hrál jsem podle pravidel. Nejsem podvodník. Ale úřady udržovaly systém, jehož součástí byla možnost debaklu.“
Kdo ale zaplatí škody, která hypoteční krize napáchala a ještě napáchá? „Myslím, že ve společnosti vznikne obrovské napětí a obrovské roztržky. Obětí se stanou bezbranní členové společnosti, staří lidé, různé menšiny, které se již téměř vyhrabaly na světlo. Například více než polovinu takzvaných subprimových hypoték si vzali Afroameričané. Oni budou oběťmi, protože i když ne všichni bankéři jsou podvodníci, není pochyb, že zneužili nevědomost těchto klientů. To neznamená, že ti nevědomí jsou všichni nevinní. Nicméně úvěrový produkt byl v tomto případě vytvořen tak, aby oběti nachytal na vějičku. Tyto hypotéční úvěry měly velice výhodné splátky, kterým se říká 'teaser rate' (lákaly na nižší úrok). Už tento výraz vše prozradí. A regulační instituce udělaly velkou chybu, že nerozpoznaly, že tomuto 'teaser rate' podlehne mnoho lidí,“ říká Soros s tím, že škody americký daňový poplatník nebude ochoten hradit.

CHCE TO KOMPROMIS

„Ti, kdo řádně platí svoje hypotéky, nejsou rádi, když je zdaní ve prospěch těch, kdo nejsou schopni úvěry vracet. Ve společnosti proti záchraně obětí hypoteční krize vládně obrovský odpor. Pro ty, kteří poskytují hypoteční půjčky, je posledním prostředkem k tomu, aby dostali peníze zpět, exekuce nemovitosti. S tímto právem ale třeba zacházet velice opatrně, protože v konečném důsledku může působit kolaps na hypotečním trhu, a odnese to celá ekonomika. Regulační úřady by měly snižovat počet exekucí takovým způsobem, aby neomezily toto právo uplatnit. Proto je zapotřebí, aby se obě strany dohodly na nějakém kompromisu. Pokud se vláda nezačne touto otázkou vážně zabývat, konec této krize se může podobat tomu, co se odehrálo ve třicátých letech minulého století. Může dojít ke krizi nejen v USA, ale v celém globálním finančním a obchodním systému. Státní zásah bude nevyhnutelný,“ varuje Soros.

BOX
GEORGE SOROS (77) Narodil se 12. srpna 1930 jako György Schwartz do židovské rodiny v Budapešti. V sedmnácti odešel do Velké Británie, kde absolvoval studia na London School of Economics (lektora mu dělal rakouský filozof Karl Popper). V roce 1956 přesídlil do USA na newyorskou Wall Street a během deseti let se stal uznávaným makléřem. V roce 1969 převzal vedení investičního fondu Quantum, a když v roce 1980 bilancoval jeho úspěšnost, fond vykázal čtyřicetinásobné zhodnocení vložených prostředků. Muž, který v posledních desetiletích dává světu lekce, jak na finančních trzích výhodně spekulovat, zahájil svoji nadační činnost v roce 1979, když v New Yorku založil Open Society Fund. V roce 1980 začala tato nadace podporovat polské hnutí Solidarita a prostřednictvím Nadace Charty 77 ve Stockholmu také oponenty komunistického režimu v tehdejším Československu. První nadaci ve střední Evropě Soros založil v Budapešti roku 1984, o tři roky později následovala nadace v Moskvě. V současné době jeho nadace působí ve více než 30 zemích. Po zhroucení železné opony investoval americký finančník do postkomunistických států přes dvě miliardy dolarů. Jeho ambiciózní projekt Středoevropské univerzity měl mít původně sídlo v Praze, po nedohodě s českou vládou je od roku 1992 v Budapešti. Soros je též autorem řady knih s tematikou daleko přesahující oblast financí. V češtině vyšly například Alchymie financí či Soros o Sorosovi. V poslední době se ve svých textech zabývá kritikou současné americké zahraniční politiky, mimo jiné v The Age of Fallibility: The Consequences of the War on Terror (Doba Omylů: Následky války proti teroru) z roku 2006. Časopis Forbes odhaduje Sorosovo jmění na devět miliard dolarů a v jeho nejnovějším světovém žebříčku je na 97. místě. Soros se dvakrát rozvedl a má celkem pět dětí.

BOX
Monetarismus
Ekonomická teorie, která klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice, je určitým protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky. Za nejvýznamnější osobnost monetarismu je považován americký ekonom Milton Friedman.

Praporky: Sorosovy myšlenky (maj bejt jako vytesané do kamene):

Hypoteční krizí jsou postiženy trhy, o kterých drtivá většina lidí ani neměla tušení, že existují. Já třeba také ne.

Když jsem spekuloval na různé měny, hrál jsem podle pravidel. Nejsem podvodník. Ale úřady udržovaly systém, jehož součástí byla možnost debaklu.

Ani trh není dokonalý. Musíme uznat, že se v každé lidské konstrukci může objevit chyba a možnost selhání. Dokonalosti není možné dosáhnout.

Musíme si přiznat, že při daném objemu peněz na trhu stejně tak může vládnout hojnost a spousta úvěrů jako strach a málo úvěrů

Jelikož trhy jsou globální, i regulace by měla být globální

Blaho veřejných statků není zodpovědnost bankéřů. Ti mají za úkol vydělávat peníze.