Česko-australská společnost European Metals postoupila o krok dále ve svém plánu rozjet ve velkém těžbu lithia u Cínovce v Krušných horách. Získala od ministerstva životního prostředí třetí průzkumnou licenci i doporučení ke stanovení dobývacího prostoru, o kterém bude v následujících měsících rozhodovat Báňský úřad.
V současnosti tak má Geomet, v Česku působící dceřiný podnik European Metals, k dispozici rozhodnutí ministerstva o stanovení třech průzkumných území. „Dále běží správní řízení k vydání rozhodnutí o čtvrtém průzkumném území v této oblasti,“ dodává Jana Taušová z tiskového oddělení ministerstva.
Na rozdíl od jiných těžebních projektů v Česku zatím skupina European Metals nenaráží na zásadní odpor. „Je potěšující, že jsme uvedená povolení získali v tak příznivém čase. Délku schvalovacích procesů lze jen těžko odhadnout, protože počet nově schválených těžebních projektů v České republice je v poslední době minimální,“ poznamenal ředitel skupiny European Metals Holdings Keith Coughlan.
O možnosti těžby lithia v Česku čtěte více:
Lithiová velmoc Česko: v boji o nový investiční hit přituhuje
Miliardář Janeček by jako první mohl v Česku těžit lithium
Již předběžné údaje ukazují, že v okolí Cínovce se nachází zřejmě nejbohatší ložisko lithia v Evropě. Pod průzkumným územím Geometu má být 1,3 milionu tun lithia a 263 tisíc tun cínu. Jejich dobývání přitom vychází ekonomicky příznivě. Tedy aspoň to tvrdí studie, kterou vedení European Metals zveřejnilo v polovině dubna.
Podle této studie vychází investice do dolu a úpravny lithia na celkem 393 milionů dolarů (9,7 miliardy korun). V případě realizace vychází rentabilita projektu na 21 procent ročně, přičemž čistá současná hodnota projektu dosahuje 540 milionů dolarů. Objem těžby má dosahovat čtyř tisíc tun čistého lithia za rok.
Nyní stojí tuna lithia 9100 dolarů, ještě v roce 2013 to přitom bylo méně než 5000 dolarů.
Dále čtěte:
Dvě miliardy místo milionu. Čína hodlá ovládnout trh s lithiem a na cenu nehledí
Uran se v Česku těžit asi znovu nebude. Mládkovo ministerstvo je proti
Zájem o lithium v posledních letech prudce roste. Nejlehčí kov s atomovým číslem tři je ideální pro využití v bateriích notebooků, mobilních telefonů a elektromobilů. Vzhledem k očekávanému rozmachu elektromobility a systémů pro ukládání elektrické energie poletí poptávka dále nahoru.
Česko-australské sdružení European Metals/Geomet přitom není jediným zájemcem, který by chtěl dobývat lithium v tuzemsku. Dalším vážným zájemcem je firma Cínovecká deponie, za kterou stojí skupina RSJ Private Equity byznysmenů Karla Janečka a Libora Winklera.
Oproti plánům skupiny European Metals se jedná o výrazně skromnější projekt, který počítá pouze s „prohrábnutím“ starých hald po těžbě cínu a wolframu. Navzdory tomu chce z hald u Cínovce získat až 2100 tun lithia, v podobném projektu u Horního Slavkova na Sokolovsku počítá s vydobytím až pěti tisíc tun kovu. Těžební činnost chce spustit do tří let.
Lithium místo uranu: Česko má surovinovou koncepci
