Projekt agrární banky
PRAHA (myd) – Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) čekají velké změny, na jejichž konci může stát nový bankovní subjekt. Podrobnosti o dění kolem PGRLF týdeníku EURO sdělil poradce ministra zemědělství Karel Machovec. „Čeští zemědělci hospodaří z devadesáti procent na pronajaté půdě, zatímco v Evropské unii jim většina obdělávané půdy přímo patří,“ uvedl. Komplikací rovněž může být, že za pronájem se v našich podmínkách platí přibližně tisíc korun za hektar, ale v EU to je až 400 eur. Konkurenceschopnost českých zemědělců by tak mohla být velmi vážně ohrožena především v důsledku neschopnosti konkurovat „platební“ síle zemědělců ze států unie, a proto je potřeba připravit programy, které by umožnily privatizovat především státní půdu do rukou zemědělců. „Přemýšleli jsme, jakou formou to celé provést, a jako nejschůdnější se zdála dlouhodobá forma hypotečního financování,“ dodal Machovec.
Od těchto úvah se potom přešlo k nápadu vytvořit novou banku, jak nedávno prohlásil ministr zemědělství Jan Fencl. Kromě toho se uvažovalo i o spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). „Deklaroval jsem, že naše banka je na takový projekt připravena,“ řekl týdeníku EURO generální ředitel banky Ladislav Macka. Zdá se však, že kooperace s ČMRZB neprojde, protože idea vlastní banky získala postupně navrch. „Zakládat novou banku mi rozumné nepřipadá, když tuto úlohu můžeme zastat my,“ oponuje poslednímu vývoji Macka. „V projektu se začal angažovat bývalý šéf Českomoravské hypoteční banky Pavel Ševčík, který ministra přesvědčil, že banka je to pravé,“ vysvětluje Machovec a dodává, že idea „Agrární banky“ se mu moc nelíbí. „Zkušenosti s malými specializovanými bankami tu máme dost špatné. Navíc banka přece nemůže existovat pouze na jediném programu a mít financování z jediného zdroje (tím by měly být hypoteční zástavní listy – pozn. red.),“ upřesňuje. Jednozdrojovým financováním se podle Machovce mlčky předpokládá stoprocentní úspěšnost, což je nereálné.
„Tato vláda sice zemědělství stabilizovala, ale potřebná restrukturalizace zatím v potřebné míře neproběhla. Na trhu nadále působí subjekty, které tu už nemají co dělat. Podle mých odhadů jich může být tak okolo třiceti procent,“ podotýká Machovec. Poskytnutí úvěru na nákup půdy ekonomicky labilním subjektům by mohlo fungování nové banky značně zkomplikovat. Prodej půdy našim zemědělcům má i historicko-politický kontext v souvislosti s Benešovými dekrety. „Ať si politici tvrdí o platnosti dekretů, co chtějí, hrozí tu soukromé žaloby na vrácení majetku, a pokud ten bude v rukou státu, žalobce bude mít mnohem větší šance. Privatizace do rukou zemědělců se proto musí stihnout ještě před vstupem do Evropské unie,“ dodává poradce ministra zemědělství. Česká národní banka již byla předběžně oslovena, avšak projekt agrární banky zatím není ve stádiu, aby šlo žádat o licenci.
