NA SLOVÍČKOUž minule jsme slovem konkurz zabředli do teritoria nepříliš vábného. Souvisí s ním i název dalšího právního úkonu, který může postihnout podnikatele. Na vyhlášení likvidace, tedy "zrušení, skončení činnosti podniku", dochází tenkrát, když už se ztratily všechny perspektivy.
NA SLOVÍČKO
Už minule jsme slovem konkurz zabředli do teritoria nepříliš vábného. Souvisí s ním i název dalšího právního úkonu, který může postihnout podnikatele. Na vyhlášení likvidace, tedy „zrušení, skončení činnosti podniku“, dochází tenkrát, když už se ztratily všechny perspektivy. Ovšem až na tu výjimku, kdy likvidace může řešit podnikatelovu situaci jako východisko z bryndy. Samozřejmě na úkor ostatních: věřitelů, dodavatelů i zákazníků. Na druhé straně se také stává, že o likvidaci rozhodne na návrh těchto postižených soud. Etymologicky slovo pochází z italštiny, kde liquidare znamená „dát do pořádku, objasnit“. Kořeny vedou k latinskému liquidus, „tekutý, jasný, čirý“. Z téhož kořene vzešla i další slova, třeba odborné anatomické likvor, „tělní šťáva, tekutina, mok“, nebo běžné likér, který se k nám dostal přes němčinu z francouzštiny.
Obecně likvidace je totéž co „zrušení, odstranění, skoncování, zničení“. Termín a jeho další odvozeniny však mají v ekonomice řadu konkrétnějších uplatnění. Likvidují se účty, dluhy a vzniklé škody tím, že se uhradí. Likvidace základních prostředků zase znamená „vyřazení z účetní evidence“. Adjektivum likvidní mívá smysl „schopný plnit platební závazky“, v dalším významu rovněž „snadno zpeněžitelný“.
Vrátíme-li se k úvodu, nezbývá než připomenout sousloví exekuční likvidace, „soudní řízení spojené se zpeněžením majetku dlužníka k uspokojení požadavků věřitelů“. Nepříjemná věc; kdo v tom umí chodit, může ale vydělat i na ní.
