NA SLOVÍČKO Také tento termín před rokem 1989 živořil někde na okraji. Pro zajímavost uveďme dobovou formulaci z lexikonu: " manažér - 1. (v buržoazní společnosti) obchodní vedoucí sportovních nebo uměleckých podniků; 2. odborník znalý účelného řízení podniků.
NA SLOVÍČKO
Také tento termín před rokem 1989 živořil někde na okraji. Pro zajímavost uveďme dobovou formulaci z lexikonu: “ manažér - 1. (v buržoazní společnosti) obchodní vedoucí sportovních nebo uměleckých podniků; 2. odborník znalý účelného řízení podniků.“ Dnes se stalo jak podstatné jméno, tak další odvozeniny běžnou součástí ihovorové češtiny a někdejší zpolitizovaná pachuť vyvanula. Pokud jde o psaní délky samohlásek, pak Pravidla českého pravopisu kodifikují všechny krátké, ačkoliv se poslední slabika vyslovuje převážně dlouze. Výraz cítíme jako zdomácnělý a lze jej ohýbat či odvozovat od něho další tvary ( manažerovat, manažerský, manažersky, manažerismus ). V této souvislosti je účelné připomenout, že podstatné jméno manažer získalo i nový význam: „program spravující některé počítačové systémy.“ Jako s citátovými slovy se však stále nakládá s managementem a některými dalšími odvozeninami (např. managering a managing ). Znamená to, že se zatím píší v anglické podobě a tak se mají také vyslovovat (“ menydžment “, “ menydžering “, “ menydžing “). Zdá se tedy, že pravopis ani výslovnost nejsou docela ustálené a může dojít k dalšímu přibližování k manažer, třeba v podobě manažment, manažering, manažink. Pokud jde o etymologický původ: Kořeny slova vedou do italštiny, k maneggiare, „zacházet, ovládat“, od latinského manus, „ruka“. Původně to platilo o ovládání koní, od čehož vznikl i termín manéž . Dnešní význam byl ovlivněn starofrancouzským menage ,od mener , „vést, řídit“.
