na slovíčko Také slovo marže mělo před rokem 1989 jakousi nucenou dovolenou a do běžného obchodního hovoru se vrátilo až po něm. Opět nahlédneme do slovníku: Obecně má význam „ rozpětí, rozdíl, případně mezera“. Spíše jako kuriozitu lze uvést loďařské „vzdálenost mezi dnem plavební dráhy a spodní hranou kýlu plavidla“.
na slovíčko
Také slovo marže mělo před rokem 1989 jakousi nucenou dovolenou a do běžného obchodního hovoru se vrátilo až po něm. Opět nahlédneme do slovníku: Obecně má význam „ rozpětí, rozdíl, případně mezera“. Spíše jako kuriozitu lze uvést loďařské „vzdálenost mezi dnem plavební dráhy a spodní hranou kýlu plavidla“. Nejčastěji je ovšem marže užívána v ekonomickém názvosloví: „rozpětí (cenové, ziskové, kurzové aj.) mezi cenou pořizovací a prodejní“. Tedy jinými slovy to, co vytváří pro obchodníka zisk. Na burze se setkáme s jinými dále konkretizovanými významy, jako úroková marže = „rozdíl mezi výší aktivních úroků, které banka přijímá, a pasivními úroky, které platí“ nebo „rozdíl mezi úrokovými sazbami v určitém oboru obchodu (např. mezi sazbou pro hypotéky a úrokovou sazbou pro cizí prostředky, jimiž jsou hypotéky refinancovány)“.
Do dalších významových podrobností se raději nepouštějme. Český pravopis marže foneticky nahradil mezinárodní podobu marge. Ta pochází z francouzštiny, kde má totožný smysl jako u nás. Slovo se užívá v této formě také v němčině, v angličtině je běžný tvar margin (marge je hovorová zkratka slova margarine, tedy našeho „margarin“).
Kořeny vedou do latiny, v níž mělo margo smysl „okraj“. S tím souvisí in margine a marginální, tedy „na okraj“ a „okrajový“. I ve francouzštině znamenalo původně marge „okraj, horní hranice“, z čehož se vyvinul význam „manévrovací prostor“ a odtud dnešní „rozpětí“.
