V uplynulých dvou a půl letech bylo pravidlem, že o cenách ropy, respektive o omezení či případném navýšení těžby této strategické suroviny, se rozhoduje online. Zástupci kartelu OPEC, potažmo OPEC+, jehož součástí je třeba i Rusko, z důvodu obav z covidové nákazy preferovali při svých zasedáních videokonference, osobní schůzování šlo stranou. Že se konečně sejdou fyzicky, se rozhodli teprve až nyní.
Někteří ekonomové a analytici v souvislosti s tímto krokem předpovídají, že tak činí proto, že nadcházející mítink, jenž se má uskutečnit ve středu v sídle kartelu ve Vídni, má být velmi zásadní. A to z důvodu toho, že na něm mají odsouhlasit jedno z největších omezení ropné produkce za poslední dobu, uvádí zpravodajská agentura Reuters.
A stejného názoru je i analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Spekuluje se o poklesu těžebních kvót o jeden až jeden a půl milionu barelů ropy denně. Jednalo by se o docela podstatný zářez do těžby organizace – nejvyšší snížení od začátku pandemie,“ říká s tím, že k omezení produkce dojde na začátku listopadu.
Cenu ropy snižují obavy z globální recese
Ceny černého zlata od první poloviny června s většími či menšími výkyvy klesají. Severomořská ropa Brent, která je klíčová pro stanovení světové ceny ropy, za tu dobu poklesla o více než 30 dolarů. Jeden barel se aktuálně prodává za necelých 89 dolarů. Začátkem minulého týdne byl Brent dokonce ještě o dalších šest dolarů levnější, což byla současně jeho nejnižší cena od poloviny letošního ledna.
Hlavními faktory, jež v uplynulých týdnech, respektive měsících tlačily na pokles ceny, byly všeobecné obavy z potenciální globální recese, možnosti dalších covidových lockdownů v Číně a růst základních úrokových sazeb ve Spojených státech, píše zmíněná agentura. Nyní však cena ropy na světových trzích opět stoupá, částečně i kvůli blížícímu se zasedání OPECu+.
Za kolik by se tato strategická surovina mohla v následujících měsících prodávat, Tyleček neuvádí, dává však tušit, že na úrovně z přelomu února a března, tedy bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajinu, se s největší pravděpodobností nevrátí: „Cena ropy má dle mého názoru omezený potenciál růstu právě kvůli zpomalující globální ekonomice. Nicméně očekávám, že ceny energií budou s přicházející zimou zvýšené. To by na druhou stranu nemělo dovolit ropě výrazně ztrácet.“
Benzín podraží o korunu
Ruku v ruce s poklesem, respektive růstem cen ropy na světových trzích se pochopitelně mění i ceny pohonných hmot u čerpacích stanic. Litr Naturalu 95 aktuálně podle dat společnosti CCS vyjde tuzemské řidiče v průměru na 37,71 koruny. V případě nafty je to pak 42,83 koruny.
Nynější ceny, za něž motoristé tankují, značí, že zmiňovaný benzín podražil od konce září, ke kterémužto datu bylo zrušeno vládní snížení spotřební daně z benzínu o 1,5 koruny na litr, pouze o 17 haléřů. Další zdražování by mělo dle Tylečka následovat, byť v celkovém součtu zřejmě naštěstí nebude tak dramatické jako dříve v průběhu tohoto roku.
„Čeká se růst ceny benzínu o přibližně jednu korunu na litr. Pozitivně by se totiž měl projevit pokles marží čerpacích stanic. Rozhodnutí OPEC+ by se tak výrazně projevit nemělo,“ odhaduje analytik. Dodává přitom, že nafta bude dražší i nadále, neboť „část kapacit je využívána na vyšší výrobu topných olejů, a navíc se v nemalé míře do Evropy importovala z Ruska, čemuž brzy zamezí sankce“.
