Kultura Připravovaný zákon o památkové péči, který nahradí původní normu z roku 1987, skrývá jedno nechtěné poselství. Jeho tvůrci totiž připravili paragraf, který umožní vyvlastňovat památky, o něž se jejich soukromí majitelé nestarají. Jenže komu mají zanedbané památky připadnout, je rébus, jehož řešení se hledá velmi těžce. Nikdo je nechce.
V původním návrhu nového zákona měly vyvlastněné památky připadnout Národnímu památkovému ústavu. Proti tomu se ale na veřejném slyšení v Senátu postavila jeho ředitelka Naděžda Goryczková. „Není pravděpodobné, že s přísunem často zchátralých památek budou také přibývat peníze do našeho rozpočtu. Došlo by k celkovému poklesu peněz na památkovou péči, kterých už je tak nedostatek,“ odůvodňovala.
Autoři zákona ústavu vyhověli. Z nové verze už vypadlo ustanovení, které mu vyvlastněné památky automaticky přisuzuje. Podle aktuální pracovní verze zákona zveřejněné k počátku října má o „černém Petru“ rozhodovat ministerstvo kultury.
Zákon je dosud v pracovní verzi a jeho podoba se mění každý měsíc. Už na jaře ho má ale v komplexní podobě dostat na stůl vláda, platit by mohl od roku 2016.
