dopisyDostávám poměrně často dotazy týkající se možnosti podrobit nedobrovolné léčbě člověka závislého na alkoholu nebo jiné návykové látce. Pisatelé v nich líčí utrpení, které jim soužití se závislým člověkem působí.
dopisy
Dostávám poměrně často dotazy týkající se možnosti podrobit nedobrovolné léčbě člověka závislého na alkoholu nebo jiné návykové látce. Pisatelé v nich líčí utrpení, které jim soužití se závislým člověkem působí. Jedná se o slovní urážky, vyhrožování, fyzické napadání, neschopnost udržet moč a stolici, hluk v noci, jímž se budí děti i sousedé, nebezpečnou manipulaci s plynem a ohněm, odnášení věcí z domova do zastaváren apod. Pisatelé žádají, aby někdo konečně zasáhl. Počet lidí závislých na alkoholu v České republice se pohybuje v řádu stovek tisíc osob a počet závislých na jiných návykových látkách se odhaduje na desítky tisíc. Jedná se tedy o problém rozšířený a aktuální, i když ne vždy se závislost projevuje tak dramaticky. Problémy působené alkoholem a jinými návykovými látkami spolu úzce souvisejí, např. setkání s alkoholem v časném věku zvyšuje riziko pozdějšího zneužívání jiných návykových látek. Nedobrovolná léčba pro závislost je v současnosti možná pouze za určitých okolností. Krátkodobá hospitalizace na záchytné stanici může např. předejít tomu, aby opilá osoba rozbíjela výkladní skříně, situaci rodin, kde se vyskytuje závislost, však neřeší. Poplatek za ošetření na záchytné stanici jde pak navíc z rodinného rozpočtu. Možnost nedobrovolné léčby podle z. 37/1989 Sb. zrušil v roce 1997 ústavní soud, aniž by toto rozhodnutí bylo provázáno se zvýšenou péčí o rodiny, kde se vyskytuje závislost (např. poradenství, psychoterapie, sociální pomoc). Lidská práva osob závislých na alkoholu a jiných návykových látkách je třeba respektovat. Je však také třeba hledat cesty, jak lépe chránit lidská práva lidí ve společné domácnosti, včetně nezletilých dětí. Je smutné, že českým zákonodárcům ležely více na srdci zájmy alkoholového a tabákového průmyslu než zdraví populace. Česká republika nevyužila možnosti používat ke snižování hrozivé spotřeby alkoholu vyšší zdanění. Právě daňová politika patří podle Světové zdravotnické organizace k nejúčinnějším postupům. Snížení spotřeby alkoholu v důsledku vyššího zdanění je zároveň cestou jak snížit škody, které alkohol působí včetně závislosti. Příklady není třeba hledat daleko, ve většině vyspělých nebo srovnatelných evropských zemích se spotřeba alkoholu stabilizovala nebo se snižuje. Navíc část prostředků získaných zdaněním je možné použít k mírnění sociálních a zdravotních škod, které alkohol působí. To se např. osvědčilo v sousedním Polsku. Poslanci by si měli uvědomit spoluzodpovědnost za utrpení rodin, v nichž se vyskytuje závislost, i za více než 60 předčasných úmrtí na následky kouření tabáku, k nimž v České republice denně dochází.
