Rakouský dobrodruh Felix Baumgartner svým skokem „z okraje vesmíru“ rozdělil světovou veřejnost. Byl skok nesmyslnou výstředností, nebo příspěvkem do studnice poznání? Baumgartnerovu akci hájí komentář Al-Džazíry, zatímco jeho krajané z Die Presse analyzují spíše slova pronesená těsně před skokem.
Před úspěšným seskokem ze stratosférických výšin panovalo mimo jiné napětí, co Felix Baumgartner řekne, než ze své kapsle vyskočí. „Děkuji Red Bullu“? Nebo že se odvažuje k velkému skoku, který je ale pro lidstvo jen malým krůčkem? Nebo požádá před milionovým publikem o ruku svou přítelkyni? Jeho „Teď mířím domů“ bylo dobrou promluvou. Zní to skromně. Říká to dítě, které se vrací do lůna matky Země. A také poměrně trefně dodal: „Někdy je třeba stoupat hodně vysoko, aby si člověk všiml, jak malý vlastně je.“ Jistě existují i opačné příklady hrdinů.
„Veni, vidi, vici“, psal César svému příteli po válečném triumfu. Ale jen to napsal v soukromé korespondenci, nikoli řekl pro zachování budoucím generacím. Památným Césarovým výrokem je naopak „Alea iacta est“, tedy „Kostky jsou vrženy“. Také v tomto výroku je cítit pokora před vyšší mocí, osudem, byť v tomto případě vydávaným za náhodu. Ale zpět do kosmu, který by člověk tak rád dobýval, ať už pomocí čísel a vzorečků, nebo skafandrů.
„Dvě věci jsou věčné: vesmír a lidská hloupost,“ myslel si Albert Einstein. A jeho dovětek: „Ačkoli u vesmíru si ještě nejsem tak úplně jist.“
Die Presse: Teď mířím domů
Al-Džazíra: Svět potřebuje své Baumgartnery
Když dělal rakouský vzduchoplavec krok do stratosférického prázdna, miliony lidí jej dělaly s ním. Každý jeho pohyb ve výšce téměř 40 kilometrů byl snímán kamerami.
Televizní stanice po celém světě přerušily svůj program. Kanál Red Bullu na YouTube překonal rekordy ve sledovanosti on-line přenosů. Všichni byli fascinováni odhodláním toho muže překonat nepřekonané, nebo položit život. Co na tom, že akce byla mylně nazývána „vesmírným skokem“ (má se za to, že hranice mezi atmosférou a vesmírem je ve výšce kolem 100 kilometrů). To ale není důvod k bagatelizaci Baumgartnerova výkonu.
Obrázek o tom, jak „snadné“ to asi je, si můžeme učinit podle faktu, že dosavadní rekord, co se týče výšky seskoku, byl starý 52 let. Přesto byl seskok pro mnoho diváků nesmyslnou extravagancí. Nebyl. Při nich se nedává všanc život a velké peníze.
Čtěte také:
Baumgartner seskočil z 39 tisíc metrů a překonal rychlost zvuku
Chystaný rekordní seskok Rakušanovi zhatilo počasí
Baumgartner možná svůj rekordní seskok odloží na příští rok
Debata, zda jde o neobyčejnou statečnost, nebo projev šílenství, zůstane asi dlouho nevyřešena. Buď jak buď, byli jsme svědky historie. Přenos byl od začátku do konce velmi vzrušující jako vždy, když se děje něco zásadního. Za projektem sice stál celý tým vědců, ale my jsme viděli jedince, který vykonal něco významného, co může inspirovat celou společnost.
