DOTACE Z EU Pozastavení unijních podpor, jejich omezení a nejasné termíny výplat - to vše přináší do podnikatelského prostředí v ČR nejistoty. Reálně je ovšem situace o mnoho lepší, než se z některých negativních informací může zdát. Zejména zemědělci a podnikatelé na našem venkově mohou být spokojeni.
DOTACE Z EU Pozastavení unijních podpor, jejich omezení a nejasné termíny výplat - to vše přináší do podnikatelského prostředí v ČR nejistoty. Reálně je ovšem situace o mnoho lepší, než se z některých negativních informací může zdát. Zejména zemědělci a podnikatelé na našem venkově mohou být spokojeni. V pondělí 20. září zahájil Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) výplatu peněz na projekty v rámci takzvaného Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP). Je to zhruba o měsíc dříve, než SZIF původně předpokládal. „Celkový objem prostředků, který by měl být vyplacen v programu HRDP, přesahuje šest miliard korun,“ uvedla tisková mluvčí SZIF Jitka Sluková. DŘÍVE NEŽ SE ČEKALO Jako první budou podle jejích údajů vypláceni žadatelé hospodařící v podnikatelsky méně příznivých oblastech, kam by mělo z uvedené částky směřovat 2,8 miliardy korun. Klíčovou zemědělskou podporu - zjednodušené přímé platby - je navíc SZIF připraven vyplácet zemědělcům již od 16. října letošního roku. To je více než půl rok před termínem, který je obvyklý v EU - tam se tyto podpory vyplácejí obvykle v prvních měsících následujícího roku, konečný termín pro letošní výplaty je duben 2005. Jak ale Sluková potvrdila, Výbor pro přímé platby v Bruselu schválil možnost dřívějšího termínu výplat. „V současné době se čeká pouze na formální zveřejnění rozhodnutí tohoto výboru ve Sbírce zákonů,“ zdůraznila Sluková. Jde přitom o dalších zhruba šest miliard korun. Podle všeho to vypadá, že ČR bude jedinou z nových zemí, v níž dostanou zemědělští podnikatelé peníze na přímé platby takhle brzy. PENÍZE PRO PHARE JEŠTĚ LETOS Obnovení pozastavených finančních toků na program Phare z Bruselu lze téměř jistě očekávat ještě do konce letošního roku. Důvodem pozastavení byla podle Bruselu „nedostatečná kontrola ze strany odpovědných orgánů v ČR při využívání peněz“. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj František Tlapák k tomu říká: „V systému implementace programu Phare byl skutečně u všech ministerstev a příslušných agentur zjištěn nedostatek související s kontrolou zadávání veřejných zakázek.“ Připomněl ale, že šlo o organizačně-právní problém vyplývající z průběžné úpravy požadavků Evropské komise (EK), na jehož řešení ministerstvo intenzivně pracuje. Připomínky Unie mají být zapracovány do konce října. „Poté bude systém znovu prověřen EK a v případě pozitivního stanoviska se podpora v rámci programu Phare obnoví,“ tvrdí Tlapák. Prakticky identické stanovisko má i Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. Podle něj navíc ani nedošlo k plošnému zastavení peněz. Projekty v rámci programu Phare, na které proběhlo před vstupem ČR do EU výběrové řízení a na které byly uzavřeny smlouvy s příjemci dotací, jsou dotovány i nadále. „Komplikace spočívá v tom, že před 1. květnem spravovala systém EDIS (decentralizovaný implementační systém pro Phare) Delegace EU v P raze. Po vstupu do Unie systém přechází pod ministerstvo financí, k čemuž je nutná akreditace systému ze strany Bruselu,“ vysvětlil Roldán. EK tedy musí prověřit, že ministerstvo financí systém správně ovládá. Do té doby nelze uzavírat další výběrová řízení ani podepisovat smlouvy na další projekty Phare. Nicméně akreditace je podle Roldána „v běhu“. Již před třemi měsíci navštívila akreditační komise EU v ČR příslušné instituce včetně ministerstva financí. Podle Roldána bude koncem roku celý proces akreditace ukončen a následně obnovena výběrová řízení a podepisování smluv s příjemci podpor Phare. „Poté dojde k otevření programu Transition Facility (přechodová opatření), což je jakýsi nástupce Phare. Jde o nový program, vytvořený pro nově přijaté členské země. V podstatě se jím dokončí projekty, které v rámci Phare započaly před vstupem do Unie. Další nové projekty budou přijaty do konce roku 2006. Pro toto období se počítá s objemem pomoci cca 35 milionů eur,“ informoval Roldán. ZASTAVENÍ PODPORY JE NEPRAVDĚPODOBNÉ
A do třetice: Aktivita francouzského ministra financí a hospodářství Nicolase Sarkozyho zastavit podporu ze strukturálních fondů „novým zemím Evropy, které mají daně pod evropským průměrem“, je podle všeho spíše jen politickým a populistickým vyjádřením. Takový návrh by totiž musely podle bruselských pravidel schválit všechny stávající členské země, což je prakticky nemožné. Francii navíc zatím v takovém návrhu nepodporuje ani Německo. S návrhem pochopitelně nesouhlasí ani Česká republika, byť má daňové zatížení vyšší než většina nových zemí Evropské unie a v zásadě se blíží původním zemím EU. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je výše přímých daní v kompetenci členských zemí a není je tedy možné harmonizovat. „V yhrazujeme si však právo nesouhlasit s kroky, které by Unie v této oblasti podnikla, pokud by to pro nás znamenalo negativní fiskální dopad,“ dodal Sobotka.
