Pokud se do druhého pilíře zapojí jeden milion Čechů z vyšších příjmových skupin, ročně naspoří zhruba 25 miliard korun
Nyní funguje na trhu devatero penzijních fondů, které se změní na penzijní společnosti (viz Jdeme do toho). Bez této transformace se přitom o reformovaný penzijní byznys nelze ucházet. Dříve se spekulovalo, že o druhý pilíř coby „horkou novinku“ celé reformy projeví zájem Raiffeisenbank, UniCredit Bank, Conseq, J&T nebo Partners. Zmiňovaná pětka ovšem už stihla prořídnout. Ředitel strategie a rozvoje obchodních oblastí UniCredit Bank Tomáš Tichota uvedl, že banka založení vlastního penzijního fondu nezvažuje, klientům ale v rámci reformovaného důchodového systému možnost spoření nabídne. Podobně se vyjádřil také Petr Málek coby šéf marketingu J&T Banky, která tvrdí, že o druhý pilíř nemá zájem. Z řad bankovních zájemců se k druhému pilíři jednoznačně hlásí zatím jen Raiffeisenbank, která nedávno podala na Českou národní banku žádost o udělení licence pro provozování penzijní společnosti. „Zaměříme se především na nabídku penzijních fondů v nově vzniklém druhém pilíři penzijní reformy, máme ale zájem poskytovat služby i v současném systému,“ uvedl šéf banky Lubor Žalman. Skupina za tímto účelem založila firmu s názvem Raiffeisen penzijní společnost se základním jměním ve výši 300 milionů korun. Jedenapadesát procent drží česká Raiffeisenbank, zbytek patří slovenské Tatra Asset Management patřící rovněž do skupiny Raiffeisen.
Jdeme do toho, ale…
Také investiční a poradenská společnost Conseq připravuje v souvislosti s reformou spuštění vlastních penzijních fondů. Od ledna 2013 tak vstoupí na český penzijní trh první nebankovní společnost, ovšem zaměří se pouze na fondy třetího pilíře, tedy na reformované penzijní připojištění.
„V příštím roce zahájíme činnost vlastní penzijní společnosti, která nabídne hned několik strategií spoření od konzervativní až po velmi dynamickou,“ řekl výkonný ředitel Conseq Investment Management Tomáš Vystrčil. „Druhého pilíře se za současných podmínek zatím účastnit nebudeme, ale určitě nevylučujeme, že se do něj v budoucnosti také zapojíme. Klíčová je pro nás i klienty stabilita a právní jistota,“ doplnil.
Ve hře je ještě například skupina AXA, která zatím prostřednictvím transformace svého penzijního fondu udělala první krok pouze pro vstup do nové podoby důchodového připojištění. „Zatím definitivní rozhodnutí nepadlo. Máme čas do konce června,“ sdělil mluvčí Marek Zeman. Žádost o licenci pro druhý pilíř je totiž nutné doručit České národní bance nejpozději do konce června.
Příliš pesimistický odhad
Podle odhadů by se do individuálního fondového systému mohlo zapojit zhruba jeden milion Čechů. Jednotlivé prognózy se ovšem liší a mnohdy velmi výrazně. Od půl milionu lidí až do dvou milionů. Pro srovnání: dobrovolné spoření označované jako třetí pilíř penzijní reformy využívá již dnes, tedy v nereformované podobě, přes 4,5 milionu občanů. „Pokud by se zapojil do druhého pilíře jeden milion lidí jen z vyšších příjmových skupin, pak by se jednalo ročně o zhruba pětadvacet miliard naspořených korun. Jestliže by byli účastníci rovnoměrně rozloženi v příjmovém spektru, jednalo by se o částku přibližně poloviční, tedy 12,5 miliardy korun,“ prohlásil šéf analytiků poradenské společnosti Fincentrum Josef Rajdl.
Jak se domnívá, počet účastníků by dolního okraje intervalu dosáhl v případě, že by se lidé měli rozhodovat jen dle úrovně informací, které jsou jim dosud k dispozici, a sami tedy hodnotili, jak vhodný pro ně daný pilíř bude a jaká potenciální rizika změn v systému hrozí. „Dle v současnosti nastavených pravidel se ale naopak obávám velice agresivní distribuce, což by znamenalo, že z průzkumů vycházející odhad okolo jednoho milionu účastníků, by byl pesimistický,“ dodává.
Hlavně pro vysoké příjmy
Účast ve druhém pilíři zatím jako poslední teprve nedávno definitivně potvrdila ČSOB. Nově vzniklá ČSOB penzijní společnost prý ale v každém případě hodlá doporučovat vstup do těchto fondů jen těm klientům, pro které budou opravdu výhodné. „Korektní poradenství bude klíčové. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře vyžaduje kvalitní analýzu, klientovo ano či ne je totiž nevratné,“ zdůraznil člen představenstva a vrchní ředitel distribuce ČSOB Petr Hutla.
Individuální fondový systém, tedy zmiňovaný druhý pilíř, bude zaveden od roku 2013. Vzniknou penzijní společnosti, které budou nabízet čtyři důchodové fondy s různou investiční strategií. Vstoupit do systému lze do pětatřiceti let věku a starší lidé se pak mohou rozhodnout nejpozději do šesti měsíců od ledna 2013. Aby do tohoto fondu přesunul stát tři procenta z povinného důchodového pojištění, bude nutné spořit další dvě procenta z vlastní mzdy.
Na rozdíl od současného penzijního připojištění nebude možná jednorázová výplata všech naspořených prostředků ihned po dosažení důchodového věku. Lidé si buď zvolí výplatu doživotního důchodu, nebo výplatu důchodu po dobu dvaceti let.
„Lze předpokládat, že se spoření ve druhém pilíři v porovnání s průběžným systémem při jeho současných parametrech vyplatí spíše lidem s nadprůměrným příjmem nebo středním příjmovým skupinám při minimální době spoření pětadvaceti let,“ konstatoval Hutla a doplnil: „Záležet však bude i na volbě strategie spoření, a zejména na skutečném výnosu jednotlivých fondů.“ Podle odhadů ČSOB by se do nově vzniklých fondů mohlo zapojit necelých 900 tisíc obyvatel, což je zhruba patnáct procent ze všech potenciálních klientů v České republice.
Katastrofální komunikace
O penzijní byznys se přitom budou ucházet také stavební spořitelny, které berou reformu starobních důchodů jako šanci, jak si udržet svou velikost. Hodlají vytvořit nabídku, která bude penzijnímu připojištění velmi podobná. Po změnách systému stavebního spoření od roku 2014 už nebude možné používat státní podporu stavebního spoření na cokoli. Klienti stavebních spořitelen budou moci částku utratit pouze za bydlení, anebo ji převést do penzijních fondů. V praxi by to mohlo vypadat tak, že by klient spořil i několik desítek let a pak by peníze poslal do penzijního fondu.
Pro stavební spořitelny je tedy snaha o vstup na penzijní hřiště logickou volbou, říkají ekonomové. Jednak se tím ubrání nájezdu zprostředkovatelů, kteří nepochybně začnou klienty lákat na převedení úspor ze spořitelen do penzijních společností, a jednak mají tyto specializované banky obrovskou výhodu, neboť ve finančním sektoru platí za důvěryhodné instituce. Skandály se jim vyhýbají a fungují v systému, který zná a jemuž věří více než pět milionů lidí v Česku. Navíc na rozdíl od penzijních fondů jsou vklady ve stavebních spořitelnách pojištěné.
Zapojení stavebních spořitelen do penzijního systému se ale stále ještě dolaďuje. Stejně jako celá reforma. Vláda především čelí kritice, že změny jsou jen obtížně pochopitelné, což potvrzuje i nedávný průzkum, který letos v březnu sestavila společnost Ipsos. Pro více než dvě třetiny Čechů je reforma navržená kabinetem Petra Nečase nesrozumitelná. „Počítejte mě k těm 70 procentům, kteří odpověděli, že nerozumějí nebo spíše nerozumějí. Ačkoli jsem u vzniku reformy byl osobně, ztratil jsem přehled a ještě jsem ho nezískal zpět,“ tvrdí Pavel Kohout, ekonom a ředitel pro strategii Partners, a dodává: „> Existuje tolik nejasností ve výkladu principů reformy, v důležitých termínech, v regulaci a není ještě ani jasné, které finanční skupiny se zúčastní. Komunikace reformy vládou je katastrofální. Tápou i odborníci. Ministerstvo práce a sociálních věcí se sice snaží vysvětlovat, ale nestačí to.“
Jdeme do toho
Penzijní fondy, které se transformují na penzijní společnosti
AEGON penzijní fond
Allianz penzijní fond
AXA penzijní fond
ČSOB penzijní fond Stabilita
Generali penzijní fond
ING penzijní fond
Penzijní fond České pojišťovny
Penzijní fond České spořitelny
Penzijní fond Komerční banky
