JAK POSTUPOVAT PŘI PŘERUŠENÍ NEBO UKONČENÍ ŽIVNOSTI?Do evidence uchazečů o práci se mohou dostat nejen bývalí zaměstnanci, ale také zkrachovalí živnostníci. K zařazeni do evidence však musí splnit několik podmínek.
JAK POSTUPOVAT PŘI PŘERUŠENÍ NEBO UKONČENÍ ŽIVNOSTI?
Do evidence uchazečů o práci se mohou dostat nejen bývalí zaměstnanci, ale také zkrachovalí živnostníci. K zařazeni do evidence však musí splnit několik podmínek.
Do evidence uchazečů o zaměstnání může být zařazen občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně na povolání. O zaměstnání se uchází u úřadu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt. Podmínkou je osobní podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Tak lze stručně definovat, kdo může podle zákona žádat o zařazení do evidence uchazečů o práci. Na druhou stranu je dobré vědět, v jakých případech nelze o zařazení do této evidence žádat. Někdy je to zcela jasné - například v době trvání pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, některé jiné případy však už tak jasné nejsou.
PRACOVNÍ A OBDOBNÉ VZTAHY
Za pracovní vztah se považuje:
* pracovní poměr na základě pracovní smlouvy,
* vztah na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
Za obdobný vztah se považuje:
* služební poměr,
* výkon práce člena družstva pro družstvo,
* výkon práce společníka s. r. o. nebo výkon práce komandisty komanditní společnosti pro tuto společnost,
* vztah mezi statutárním orgánem obchodní společnosti a touto společností a vztah mezi statutárním
orgánem družstva a družstvem (jde o funkci např. jednatele s. r. o., člena představenstva a. s., společníka v. o. s. nebo komplementáře komanditní společnosti, pokud je statutárním orgánem této společnosti, člena představenstva družstva, předsedy malého družstva),
* výkon funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku, který tuto činnost vykonává jako uvolněný.
Za výkon samostatné výdělečné činnosti se považuje:
* provozování živnosti podle zákona č. 455/1991Sb.,
* provozování zemědělské výroby, hospodaření v lesích a na vodních plochách podle zákona č. 105/1990 Sb., ve znění zákona 219/1991 Sb.,
* soustavný výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorských vztahů,
* výkon jiné výdělečné činnosti na základě oprávnění podle zvláštních předpisů,
* jiný výkon činností za účelem dosažení příjmů (pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost),
* činnost osoby spolupracující při výkonu samostatné výdělečné činnosti.
Za soustavnou přípravu na povolání se považuje i doba po skončení studia (přípravy na povolání) na střední nebo vyšší odborné škole, na vysoké škole nebo jiné škole, na které se podle právních předpisů taková příprava provádí, pokud bezprostředně poté občan pokračuje v dalším studiu na téže nebo jiné škole.
Do evidence nemůže být zařazen
občan, který je v pracovní neschopnosti.
KDYŽ ŽIVNOSTNÍK ZKRACHUJE
Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), která tuto samostatnou činnost ukončí a chce se na úřadu práce evidovat jako uchazeč o zaměstnání, by měla postupovat následovně: Ukončení svého podnikání osvědčí úřadu práce potvrzením správy sociálního zabezpečení o době účasti na důchodovém pojištění a výši vyměřovacího základu. Posledním vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyměřovací základ za poslední ukončený kalendářní rok před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Z tohoto vyměřovacího základu je pak stanoven nárok na hmotné zabezpečení. Není-li znám vyměřovací základ, je stanoveno hmotné zabezpečení z životního minima. Do evidence uchazečů o zaměstnání je bývalá OSVČ zařazena na základě osobně podané písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání u úřadu práce, v jehož obvodu má trvalý pobyt.
NA CO MÁTE NÁROK
* zprostředkování vhodného zaměstnání,
* rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
* hmotné zabezpečení uchazečů (splní-li všechny zákonné podmínky).
Doba, po kterou je občan veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, se podle zákona č. 155/1995 Sb. započítává jako účast na důchodovém pojištění (po dobu, po kterou náleží hmotné zabezpečení a dále v rozsahu nejvýše tří let po dobu, kdy hmotné zabezpečení nenáleží).
Za uchazeče o zaměstnání je plátcem zdravotního pojištění stát.
