Komise pro cenné papíry chce do roka novelizovat sama sebe
Předseda komise pro cenné papíry František Jakub (30) je klasickým státním úředníkem. Ihned po absolvování Vysoké školy ekonomické v roce 1993 směřovaly jeho kroky do oblasti dozoru nad kapitálovým trhem, v té době ještě působícím pod křídly ministerstva financí. Tam stoupal po kariérním žebříčku, až byl v roce 1998 pověřen řízením Úřadu pro cenné papíry, ve který se tehdejší dozor přeměnil. V dubnu téhož roku, kdy vznikla plnohodnotná Komise pro cenné papíry, se stal jedním z jejích komisařů. Po velkém personálním třesku v dubnu letošního roku ho prezident jmenoval novým šéfem komise po kontroverzním Janu Müllerovi. František Jakub je ženatý a má dvouletou dceru.
EURO: Za čtyři měsíce bude Komise pro cenné papíry (KCP) slavit tři roky své existence, co se jí povedloa co nikoliv? Začněme tím druhým. JAKUB: Především si nemyslím, že by za námi byl nějaký velký neúspěch. Je ale pravda, že nebýt určitého hluchého období v naší činnosti (především konec roku 1999 a začátek roku letošního, kdy vyvrcholily nepřekonatelné rozpory mezi pěticí komisařů: bývalým šéfem KCP Janem Müllerem a Janou Pospíšilovou na jedné straně a Tomášem Ježkem, Irenou Pelikánovou a Františkem Jakubem na straně druhé – pozn. redakce), tak by komise byla mnohem dál. Spolu s kolegy jsme v prvních měsících po mém jmenování do funkce museli dořešit některá sporná rozhodnutí z minulosti. Prezidium, i když stále bez posledního pátého člena, pracuje teď jako tým bez potíží.
EURO: Nepovedlo se například vydat ani jednu vyhlášku či předpis upřesňující dění na kapitálovém trhu. Není to za dva a třičtvrtě roku málo? JAKUB: To je právě situace, o které platí, že jsme mohli být dál. Především je chybou to, že dosud neexistuje vyhláška o hlášení obchodů uzavřených mimo veřejné trhy. Může to být tím, že její první verze možná nebyla optimálně legislativně dopilována. To, co vydávání vyhlášek zdržuje, je ale sama jejich konstrukce. KCP je připraví, ale schválení a vydání je v rukou ministerstva financí (MF), je to přece jen poměrně složitá procedura. Řešením by bylo, kdyby komise mohla vydávat tyto předpisy sama, čímž by se celý proces zkrátil.Máme nyní společně s ministerstvem financí od vlády za úkol zpracovat harmonogram prací nad těmito vyhláškami. Bude z něj jasně vyplývat, co a v jakém čase má být vyhotoveno. Musím upozornit, že to znamená připravit příští rok každý měsíc jeden předpis. K těm nejdůležitějším patří vyhláška upravující jednání obchodníků s cennými papíry vůči klientům a ošetření kapitálové vybavenosti obchodníků.
EURO: Není brzda spíše ve váznoucí komunikaci mezi komisí a ministerstvem financí? Ukázaly to i nedávné vášnivé diskuse nad podobou zákona o cenných papírech.
JAKUB: Máme–li odlišný názor na věc, tak jako v případě novely zákona o cenných papírech, tak to neznamená, že komunikace vázne nebo že se hádáme. V případě tohoto zákona šlo, zjednodušeně řečeno, o určitou nejasnost od samého počátku. Komise chápala novelu jako zapracování evropských direktiv do současné verze a plnou harmonizaci s EU. Ministerstvo však chtělo spíše jen dílčím způsobem novelizovat platné znění a později ve zcela novém zákoně přistoupit k harmonizaci s EU. V Poslanecké sněmovně a Senátu byla nakonec přijata naše varianta.
EURO: KCP podala kvůli nejasným transakcím okolo České spořitelny trestní oznámení na loterijní společnost Sazka. Podle komise byli akcionáři poškozeni, a proto podala trestní oznámení na lidi, kteří se kolem tohoto obchodu točili. Policie pak nedávno obvinila šéfa Sazky Aleše Hušáka. Nejasné obchody však proběhly už v roce 1995, proč vyplouvá celá záležitost na povrch až po pěti letech?
JAKUB: Ta transakce byla posuzována již ministerstvem financí a Úřadem pro cenné papíry, tedy předchůdcem komise. Materiál byl z devadesáti procent připraven právě ve zmíněné době. Jen se dál zkoumalo hlavně personální propojení v celé operaci, které bylo vyšetřeno až letos.
EURO: Komise musela letos na podzim anulovat pokuty, které udělila emitentům za to, že v roce 1997 a 1998 neplnili řádně své informační povinnosti vůči investorům. Tato akce s nesmyslně vysokými milionovými sankcemi pro podniky byla dílem bývalého předsedy KCP Jana Müllera. Nemá komise v zásobě ještě nějaká jiná překvapení z dob jeho šéfování?
JAKUB: Udělali jsme si přehled všech odvolání či rozkladů, které kdy byly na komisi podány. Musím říci, že ke konci tohoto roku se nám zřejmě povede vymést podstatnou část šuplíků. Podařilo se nám všechny staré kauzy dovést do finálního rozhodnutí prezidia. Nic tak velkého jako anulování pokut emitentů již ale ve hře nebylo.
EURO: Co třeba letos sporně vydané licence některým zahraničním fondům, kdy se objevily zahraniční subjekty, které chtěly nabízet v Česku své cenné papíry a požádaly komisi o povolení k tomuto hromadnému vydávání a k veřejné nabídce. Komise některým z nich povolení udělila, ale poté přišla na to, že vlastně nemá dostatečné nástroje na ochranu českých investorů, a vydávání zastavila?
JAKUB: Původní postup vycházel z nesprávného právního stanoviska KCP datovaného někdy z roku 1998. Dosud platí pro udělování dalších povolení stop. Je však připravena novela zákona o investičních společnostech a fondech, která bude platit od ledna příštího roku. Ta stanoví jasná pravidla. Ti, kterým byly licence vydány, budou muset znovu požádat o povolení. Mají na to rok.
EURO: Pokud jde o legislativu, pak se máme příští rok opravdu na co těšit. Kromě zákona o cenných papírech, investičních společnostech či fondech budou platit i další klíčové normy, jako novela Obchodního zákoníku, zákona o burze či dluhopisech. Co nového přinesou? JAKUB: Investorům jednoznačně větší ochranu. Vznikne například garanční fond, ze kterého se budou klientovi hradit pohledávky v případě, že se obchodník s cennými papíry dostane do finančních potíží.Pro účastníky trhu budou znamenat zpřísnění regulace a zvýšené nároky na ně. Týká se to třeba požadované vyšší kapitálové vybavenosti brokerských firem. Na druhou stranu jim zase novely přinesou možnost poskytovat širší paletu služeb. Kupříkladu obhospodařování portfolií, což dosud legislativně upraveno nebylo. Pro komisi bude nová legislativa představovat více práce například kvůli Obchodnímu zákoníku a kontrole nabídek převzetí.
EURO: V souvislosti se zákonem o cenných papírech se hojně diskutuje o tom, že kvůli jednomu z jeho paragrafů bude muset z veřejného trhu odejít až osm set malých a nelikvidních emisí. To se týká zvláště mimoburzovního trhu RM–Systém a nelíbí se mu to. Jeho zástupci tvrdí, že akcionáři tak přijdou o možnost prodat své cenné papíry. Proč RM–Systému nepovolíte jakousi platformu, o kterou se již delší dobu snaží, tedy že by organizoval nabídku a poptávku po těchto odešlých akciích?
JAKUB: Protože by to bylo v rozporu se zákonem. Ten totiž jednoznačně říká, že RM–Systém nesmí organizovat trh s takovýmito neregistrovanými cennými papíry. Jde o to, že RM–Systém se snaží vybudovat jakýsi obchodní systém, který by přijímal nabídky a poptávky a spároval je. To není podle mě nic jiného než organizovaný trh, a tak nějaká dohoda v tomto smyslu proto není možná. Tím bychom nic neřešili, protože ty vyloučené papíry by formálně sice odešly z veřejného trhu, ale vlastně by se na něj vrátily v jiném segmentu pod jiným názvem. Můžeme se bavit s RM–Systémem – a vedeme v tomto smyslu jednání – o tom, jestli by nemohl poskytovat nějaký informační servis pro investory, čili jde o to, kam až jít.
EURO: Chcete také do roka novelizovat zákon o Komisi pro cenné papíry. Stihnete to, ostatní normy se rodily nepoměrně déle?
JAKUB: Musí se to stihnout už proto, že je to zakotveno v legislativním plánu vlády. Navíc všichni víme, že současná úprava není příliš optimální. Komise existuje skoro tři roky. To je podle mě dostatečná doba na to, abychom dobře věděli, co je potřeba v zákoně zlepšit, a dali na stůl své návrhy. Do konce roku nebo na začátku příštího musí jeho znění projednat kabinet, pak by to neměl být problém. Záleží samozřejmě na tom, co se s naším návrhem stane, pakliže by měla být při diskusích narušena celá jeho konstrukce, tak se práce mohou zdržet.
EURO: Ze strany ministerstva financí se ale jistě dají očekávat připomínky.
JAKUB: Nemám zatím žádný oficiální signál o tom, že by byl náš návrh neakceptovatelný.
EURO: Už teď se hovoří o tom, že to povede k přílišné nezávislosti komise a zvýšení jejích pravomocí.
JAKUB: Před třemi lety se bojovalo za vznik KCP. Teď, když ji konečně máme, se začíná hovořit o tom, zda bychom jí neměli trochu přistřihnout křidélka. To je hrozně špatné.
EURO: Kromě jiných novinek navrhujete v novele zákona o KCP, že byste chtěli vykonávat i dozor nad penzijními fondy. Jste na to dostatečně personálně vybaveni?
JAKUB: Nemám teď detailně zmapován dbor kontroly nad penzijními fondy, který na MF řídí i pojišťovny. Toto bude určitě předmětem diskuse. Dovedu si představit, že resort financí si bude chtít ponechat penzijní fondy pod sebou a založit pro ně třeba samostatný dozor. Já si však myslím, že náš trh je tak malý, že vznik další kontrolní instituce se mi zdá neadekvátní.
EURO: Zůstaňme u personálních otázek. Podařilo se eliminovat značnou fluktuaci lidí na komisi?
JAKUB: Bezprostředním úkolem po mém nástupu do funkce bylo stabilizovat prezidium. To se povedlo. Dále bylo nutné fixovat střední management na úrovni odborů. Tady jsme byli, myslím, také úspěšní. Navíc máme od listopadu nový organizační řád. Co se týká stabilizace řadových zaměstnanců, tam je situace složitější.
EURO: Určitá šance pro zaměstnance na zvýšení jejich platů, a tím i jejich udržení se rýsovala při přípravě nového služebního zákona. V tomto smyslu podávala komise své návrhy. Ty však nebyly akceptovány.
JAKUB: Odhadnout, jak zákon nakonec dopadne a zda si pracovníci KCP platově polepší, je v tuto chvíli těžké. Proto jsme předložili návrh zvláštního zákona o platech zaměstnanců komise vykonávající státní dozor nad kapitálovým trhem. Ani tento návrh ale nebyl na ministerstvu práce a sociálních věcí přijat. Pak je však složité bojovat na pracovním trhu, když pro tak specializovanou činnost, jakou je regulace trhu, potřebujeme lidi, na které jsou kladeny zvýšené požadavky ve srovnání s „klasickou státní správou.
EURO: V době svého dubnového nástupu do funkce předsedy prezidia, jste říkal, že neúplná sestava by měla být do tří měsíců doplněna o pátého komisaře. Zatím se tak nestalo a nic nenasvědčuje tomu, že to bude brzy.
JAKUB: Doplnit prezidium je prioritou pro mě i pro ministra financí. Nemělo by ale být obsazeno za každou cenu jen kvůli tomu, že jeden komisař chybí. Ukázalo se, že sehnat vhodného odborně vybaveného člověka, který by šel pracovat na komisi za příslušný plat (komisař má kolem 60 tisíc hrubého měsíčně – pozn. redakce), není vůbec jednoduché. Jde o to, aby kandidát byl nejen všeobecně uznávaným odborníkem, ale aby splňoval také vysoké nároky, které jsou na něj kladeny i z hlediska jeho morálních vlastností, dobré pověsti a určité nezávislosti. Chtěli jsme, aby to byl právník. Nikdo takový na obzoru teď ale není. Objeví–li se jiný vhodný kandidát, tak právnické vzdělání nebude podmínkou.
EURO: Jednou z vašich velkých akcí bylo přezkoumání licencí všech účastníků tuzemského trhu. Ověření, zda jsou na něm i nadále způsobilí fungovat. Byly v této věci podány na komisi nespokojenými kontrolovanými nějaké žaloby?
JAKUB: Bylo 41 odvolání především proti odejmutí licence. V některých případech se prezidium usneslo, že ponechá v platnosti své původní rozhodnutí o zákazu činnosti příslušného subjektu. Pokud společnost včas nedostatky odstranila, prezidium přehodnotilo svůj původní verdikt a činnost povolilo. Soudní žaloby evidujeme pouze tři.
EURO: Na co je komise naopak hrdá?
JAKUB: Povedlo se razantním způsobem zvýšit zmiňované informační povinnosti subjektů, které se v roce 1997 plnily na 50 procent a letos už na 94. Náš trh je daleko více transparentní než před několika málo lety. Bylo nám vyčítáno, že na veřejných trzích, kde se tvoří skutečné ceny, bylo obchodováno dvacet procent objemu, zbytek se odehrával pokoutně ve Středisku cenných papírů. Dnes se dělá na veřejných trzích, hlavně díky burzovnímu systému SPAD, 98 procent obchodů. Povedlo se již uváděné přelicencování, kdy z více než 500 obchodníků jich dnes máme 114, z více jak 100 investičních společností jich zůstalo funkčních 25. To má své plusy: trh je teď lépe dozorovatelný a přispělo to k jeho větší průhlednosti. Odešli ti, kteří neměli zájem na něm dlouhodobě podnikat, nebo ti, co si nepočínali zrovna vždycky fér.Úspěchem je určitě otvírání fondů a nic na tom nemění ani žaloby ze strany některých minoritních akcionářů. Ze sto miliard, které jsou ve fondech umístěny, je už 85 ve fondech otevřených, transformovat zbývá už jen menší část a poslední možný termín, který k tomu přikazuje zákon – konec roku 2002 – ani mnoho společností nevyužije. Povedlo se také eliminovat nekalé odkupy, kdy různí podomní obchodníci nabízejí neznalým občanům odkup jejich akcií za nevýhodné ceny oproti trhu. Od poloviny letošního roku, kdy jsme oznámili, že podáváme v této věci trestní oznámení na některé osoby či firmy, počty těchto nevýhodných odkupů i objemy jejich transakcí značně poklesly. Jestliže se neoprávněný zisk spekulantů za letošní první pololetí pohyboval kolem 100 milionů korun, za druhý půl rok je to asi 30 milionů a z toho za poslední dva měsíce tato částka dosahuje kolem jednoho milionu korun.
