Hrubá mzda v Česku stoupla podle údajů statistiků na průměrných 22 531 korun měsíčně. Podniky mají i tak stále problémy s tím, jak sehnat nedostatkové profese. Analytici se navíc obávají, že centrální banka zdraží úvěry.
Mzdový vývoj Mzdy v podnikové sféře se letos v prvním čtvrtletí zvýšily nejvíce za posledních deset let. Přispěl k tomu růst cen energií, ale i tvrdá odborová vyjednávání. Průměrná mzda tak dosáhla 22 531 korun hrubého. Podnikatelé vypláceli zaměstnancům ještě víc: 23 174 korun měsíčně. Firmy upozornily odboráře, že příliš velký tlak na růst mezd může být na škodu samotných zaměstnanců. Náklady práce v Česku totiž rostou a nadnárodní společnosti mohou odejít do levnějších regionů – Rumunska, Bulharska, Pobaltí nebo Asie. Ani rychlý růst mezd přitom firmám nezaručuje, že na pracovním trhu naleznou potřebné profese. „Ukazatel průměrné mzdy je cifra, o které si většina běžných zaměstnanců může nechat jen zdát,“ varuje pracovníky před přílišnými nároky mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. Například ostravský podnikatel Petr Ištok hledá přes web pracovního úřadu zedníka, jemuž nabízí nástupní plat 12 tisíc korun. „Hledám ho už asi rok,“ svěřuje se Ištok. Vratimovská stavební firma zase hledá řidiče ochotného pracovat za 85 až 90 korun za hodinu, tedy okolo 14 tisíc hrubého měsíčně. Marně. Moravskoslezskému regionu nejvíce pomáhají investoři, které přitáhla nošovická investice jihokorejské automobilky Hyundai Motor. I velké podniky už ale mají problémy se získáváním kvalifikovaných zaměstnanců, firmy je musí lákat vyšší mzdou než konkurence. Do okolních průmyslových zón například podle odborového předáka přecházejí například zaměstnanci novojičínského výrobce autodílů Visteon-Autopal. Podobné je to v celé republice. Plzeňská Škoda Holding s 3000 lidmi má průměrnou mzdu 28 200 korun, u dělníků je o sedm tisíc nižší. „Letos vzroste nejméně o šest procent,“ slibuje mluvčí Radka Pistoriusová. Zvyšovat platy chce také Plzeňský Prazdroj, který má 2500 lidí po celé zemi. Průměrná mzda v podniku přesahuje 27 700 korun, což ale nezohledňuje výdělky manažerů. Více než 90 procent zaměstnanců Prazdroje, kteří jsou odměňováni tarifní mzdou, si od dubna polepšila v průměru o sedm procent. Podle mluvčího pivovaru Jiřího Marečka při započtení dalších benefitů rostou výdělky o 9,15 procenta. Také v plzeňském regionu je nyní vysoká nabídka pracovních míst, ale nedostatek lidí. Firmy lákají pracovníky vyšší mzdou než konkurence, a to jak inženýry či techniky, tak i kvalifikované dělníky. HRUBÁ MZDA PODLE ODVĚTVÍ (1. čtvrtletí 2008) odvětví měsíční mzda
- * pohostinství 15 624 Kč
zemědělství 15 968 Kč
zpracovatelský průmysl 21 341 Kč
stavebnictví 22 883 Kč
obchod 23 027 Kč
doprava, spoje 24 048 Kč
hornictví 27 373 Kč
energetika 30 240 Kč
bankovnictví 52 154 Kč
Chybějí experti? Vítězem jsou agentury
Nouzi o kvalifikované pracovníky potvrzují i statistici. Zatímco v lednu 2004 připadalo na jedno volné místo 13,7 uchazeče, letos v dubnu to bylo jen 2,1 zájemce. „Hlad po zaměstnancích tak donutil podniky k zvyšování mezd a mnozí zaměstnanci si to uvědomují. Podnikům prostě nezbývá nic jiného než přeplatit konkurenci. Vítězem těchto tahanic o mzdy jsou personální agentury, které mají žně,“ je přesvědčen analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora.
To potvrzují ve strojírnách Wikov MGI z Hronova. Průměrný dělnický plat je tu 22 tisíc korun. „Mzdy tlačí nahoru především nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ vysvětluje majitel strojíren Martin Wichterle. Ve strojírnách Ammann Nové Město nad Metují byl loni průměrný plat, bez započítání vrcholového vedení, asi 20 tisíc korun.
To ale není jediný problém. Růst mezd může tlačit i na inflaci a donutí centrální banku ke zvýšení úroků. „Výsledkem je vyšší nebezpečí roztočení mzdově inflační spirály, což banku nemůže nechat v klidu,“ varuje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Česká národní banka tak může mít podle analytika Poštovní spořitelny Jana Bureše již v letních měsících nutkání sáhnout k dalšímu růstu sazeb. A to hlavně tehdy, pokud nebude dále posilovat koruna.
Rostou regionální rozdíly
Výše platu často závisí i na tom, kde člověk pracuje. Tradičně nejvyšší jsou platy v Praze (28 635 korun) i díky sídlům velkých firem nebo finančních institucí. Nízké mzdy v Královéhradeckém a Pardubickém kraji nebo na Vysočině jsou podle odborníků ovlivněny zejména strukturou průmyslu, ve kterém je silně zastoupen lehký a textilní průmysl s nízkými platy.
