Slovenská skupina Slavia Capital vznikla před deseti lety a dnes patří k silným účastníkům na středoevropském finančním trhu. Majoritní podíl ve společnosti drží dvě fyzické osoby: Martin Kvietik a Peter Gabalec. Se zakladatelem firmy a předsedou představenstva Peterem Gabalcem hovořil týdeník EURO o posílení aktivit firmy na českém trhu, o privátním bankovnictví, nákupu pohledávek či privatizaci Slovenských elektrární.
EURO: Slavia Capital není v Česku tak známá jako jiné slovenské finanční skupiny. Kterým obchodům se věnujete?
GABALEC: Zaměřujeme se na tři typy činností. Nejvýznamnější je investiční bankovnictví, jímž se zabýváme od samého počátku své existence, dále financování obchodu a správa majetku velmi movitých klientů, takzvané privátní bankovnictví. Tak, jak se investiční bankovnictví ve střední Evropě vyvíjí, měníme se i my. Začínali jsme obchodem s krátkodobými cennými papíry, přibyly obchody s akciemi, pak jsme se zaměřili na dlouhodobé financování včetně poradenství v oblasti fúzí a akvizic. S asistencí u tendrů o objemu 1,5 miliardy amerických dolarů za poslední tři roky patříme k největším lokálním poradcům ve střední Evropě. Radili jsme například RWE při nákupu Nafty Gbely, Yukosu při koupi podílu ve výši 49 procent ve společnosti Transpetrol nebo slovenské vládě při prodeji Slovenských telekomunikací. V Česku jsme asistovali ČKA při prodeji Škody Holding a rovněž při prodeji Vítkovic Steel. Před rokem jsme přesunuli zájem z čistého poradenství do oblasti přímého vstupu do výrobních firem. Všechny tři oblasti našeho podnikání se dobře doplňují - například společnostem, které získáme, můžeme nabídnout financování, na druhé straně při podobných operacích získáváme movité klienty, kteří kupované nebo prodávané firmy vlastní a chtějí zhodnocovat svůj majetek.
EURO: Na Slovensku vlastníte průmyslové firmy, v Česku jste se zajímali o investice do médií. Podle čeho si vybíráte firmy či obory k investování?
GABALEC: Nejprve posoudíme, dává-li podnikání firmy smysl, a zároveň sledujeme vnitřní výnosové procento investice, které by mělo přesahovat 20 procent čistého zisku ročně. Náš investiční horizont se pohybuje kolem tří let, potom prodáváme firmu strategickému investorovi. Pokud by investice vykazovala vynikající výsledky, může zůstat v našem portfoliu i natrvalo.
EURO: Mluvil jste o akvizicích, jakou silou disponujete?
GABALEC: Základní jmění Slavie Capital činí 830 milionů slovenských korun, to jsou prostředky, jež jsme schopni investovat z vlastních zdrojů. Navíc dokážeme získat dodatečný kapitál od partnerů na akvizice téměř v libovolném objemu. Když totiž zahraniční partneři vidí naši majetkovou angažovanost v rámci nějaké akvizice, jsou ochotni jít do toho s námi, zejména jedná-li se o lehce čitelné podnikání typu síťových odvětví. Do konce prvního kvartálu roku 2005 uskutečníme v Česku i na Slovensku investice v rozsahu tří miliard slovenských korun. Nyní máme v portfoliu investic zhruba za jednu miliardu korun, u části z nich uvažujeme o exitu. Něco z toho jsou i realitní operace, o dvě investice do realit se zajímáme i v Česku.
EURO: Vlastníte nějaké firmy v České republice?
GABALEC: Tady jsme zatím jen radili a kupovali balíky pohledávek, o vstupu do podniků teprve jednáme.
EURO: A co podnikání v privátním bankovnictví?
GABALEC: Nyní v Česku analyzujeme trh a v horizontu asi šesti měsíců zde budeme v tomto segmentu aktivní. Už nyní nás k některým aktivitám opravňuje evropský pas. Na Slovensku spravujeme majetek v rozsahu jedné miliardy slovenských korun, soustřeďujeme se hlavně na sportovce, a to na hokejisty a tenisty, dále umělce a majitele podniků, pro které jsme dělali akvizice a fúze. I v Česku se zaměříme jen na opravdu majetné lidi, drobní střadatelé se budou muset obrátit na klasické banky.
EURO: ČKA uvažuje o prodeji dalších balíků pohledávek, budete o ně mít zájem? Jaká je výnosnost podobných operací?
GABALEC: Do připravovaného tendru ČKA určitě půjdeme. Nyní se účastníme soutěže na nákup balíku pohledávek ze Slovenské konsolidační v nominální hodnotě čtrnáct miliard slovenských korun. Výnosnost takových obchodů se velmi liší - často jsou v balíku pohledávky za firmami, které již neexistují a jeho cena pak může spadnout hluboko pod deset procent. Naopak u kvalitnějších balíků to může být kolem 20 procent a u těch nejkvalitnějších jsme nabízeli až 90 procent nominálu. Nominálně nyní spravujeme balíky s objemem 30 miliard slovenských korun.
EURO: Radili jste ČEZu při privatizaci Slovenských elektrární. Proč česká firma neuspěla?
GABALEC: Privatizační tendr ještě neskončil a stále jsme přesvědčeni, že nabídka ČEZu je pro Slovensko nejvýhodnější. Nejde totiž jen o cenu, ale i o obsah. Nabídka ČEZu například obsahovala závazek udržet cenu elektřiny po určité období, což je podstatné zejména pro menší a střední firmy. ČEZ byl navíc ochoten přebrat i některá problematická aktiva, které ENEL, podle našich informací, převzít nechtěl. Šance vrátit se do tendru stále ještě existuje.
EURO: V Česku se vede debata, zda prodat domácího majoritního operátora přímo nebo na kapitálovém trhu. Radili jste slovenské vládě při privatizaci Slovenských telekomunikací, co si o tom myslíte?
GABALEC: Prodej na volném trhu může být výnosnější. Je však nutné dobře zvážit aktuální situaci na kapitálových trzích. Pokud tam dojde k zemětřesení, například se objeví problémy typu Enron nebo jedenácté září, trhy k prodeji velkého balíku akcií rozhodně nejsou vhodné. V takové situaci by prodej strategickému investorovi přinesl lepší výsledek.
