na slovíčkoTermín zóna je v češtině zabydlený vlastně už po staletí. Dostal se do ní prostřednictvích moderních evropských jazyků ze staré řečtiny (tam znamenal „pás“ či „opasek“). Dnešní význam je nejčastěji „území, jeho úsek, pásmo, oblast“.
na slovíčko
Termín zóna je v češtině zabydlený vlastně už po staletí. Dostal se do ní prostřednictvích moderních evropských jazyků ze staré řečtiny (tam znamenal „pás“ či „opasek“). Dnešní význam je nejčastěji „území, jeho úsek, pásmo, oblast“.
A tak se setkáváme běžně se zónami bezcelními, bezletovými, klidovými, komerčními, patogenními, průmyslovými, rezidentskými, rozvojovými, volného obchodu atd. Většinou není třeba vysvětlovat, oč běží. Za poznámku snad stojí jen některé. Označení patogenní zóna je docela módní: jde o prostor, kde působí nepříznivé přírodní, případně i jiné záření. A tak ti, kdo věří, že to může mít vliv na jejich zdraví či spánek, si posouvají postele. Velmi často se vyskytuje rovněž spojení komerční zóna, tedy „územní celek, na němž jsou soustředěny velkoplošné obchody, služby a podobně“. Rezidentská zóna pak má úzce specifikovaný význam: obvykle se tak označují části parkovišť, „na nichž mají osoby či firmy v okolí sídlící předplacena vyhrazená místa“.
Na konec jsme si nechali pejorativní sousloví šedá zóna. Historici tak pojmenovali „vrstvu obyvatelstva, která ani nepodporovala aktivně totalitní režim, ani proti němu otevřeně nevystupovala“ a také „oblast kultury existující vedle oficiální“. Dnes má toto spojení v zahraniční politice význam „nevyzpytatelná, nespolehlivá území“. V hospodářském životě pak: „pololegální okruh činností“, konkrétněji „oblast ekonomiky, kde se uplatňují pololegální nebo přímo nelegální postupy“. (
