NA SLOVÍČKOTaké se stali módní ozdobou slovníku. Dá se poznamenat, že nadbytečnou, zažívají v jistém smyslu jakousi inflaci; přemíra výskytu a z toho plynoucí monotónnost termín stylisticky znehodnocuje. Podobný osud potkal ostatně také prezidenta, kterýžto titul zdobí snad i každého předsedu koloběžkářského klubu.
NA SLOVÍČKO
Také se stali módní ozdobou slovníku. Dá se poznamenat, že nadbytečnou, zažívají v jistém smyslu jakousi inflaci; přemíra výskytu a z toho plynoucí monotónnost termín stylisticky znehodnocuje. Podobný osud potkal ostatně také prezidenta, kterýžto titul zdobí snad i každého předsedu koloběžkářského klubu.
O tom, jaký boom šéfy potkal, svědčí také nejnovější vydání slovníku neologismů Nová slova v češtině. Tam najdeme více než dvacet složených slov počínaje - podle abecedy -termínem šéfdiplomatka a konče šéfvyjednávačem. Používání složenin čili kompozit si čeština mimořádně oblíbila, asi podle germánských jazyků. Ještě donedávna však konzervativnější brusitelé mateřštiny doporučovali dávat přednost spojením víceslovným. Ukázalo se však, že to vede při psaní ke zbytečnému plýtvání místem. A tak ve zmíněném slovníku nalezneme vedle běžnějších šéfeditor či šéfmanažer rovněž spíše příležitostné šéfkomunista, šéflidovec, šéfmoralista a další.
Etymologická cesta slova šéf je poněkud křivolaká. K nám se dostalo prostřednictvím němčiny z francouzského chef, což vzniklo, světe div se, z latinského caput, „hlava“. Mezitvarem bylo starofrancouzské chief, které známe i ze současné angličtiny jako „hlavní, náčelník, předseda, šéf“. Ostatně tentýž smysl má také první část našich kompozit. Nemůžeme však zapomenout ani na další význam: hanlivý či ironický. Názorně to ilustruje slangový šéfík, častěji vyslovovaný šéfik.
