Komentář
Sociální demokraté mají o čem přemýšlet. Snaha za každou cenu vcházet po celé čtyři roky do Strakovy akademie předními dveřmi se jim vrací jako bumerang. Pochyby o nadějnosti opoziční smlouvy se potvrzují čím dál tím častěji. Vynořuje se s nimi otázka, jak dlouho ČSSD se smluvně opoziční filozofií vydrží. Nejen jako silná strana sama o sobě, ale i jako strana přitažlivá pro voliče.
Kolik sebevědomí zbývá sociálnědemokratickým architektům paktu s ODS, ukáže tanec kolem novely volebního zákona. Miloši Zemanovi, pokud chce v budově vlády dál úřadovat, nezbývá než umravnit ty přátele senátory, kteří předlohu vynucenou ODS nehodlají schválit.
Premiér se za senátory chystá a třeba se mu i povede odbojníky zpacifikovat. Ale za jakou cenu? Oslabení strany, která už díky opoziční smlouvě začala korodovat. Nad tím, že předseda ČSSD podřezává vlastní straně větev, by se dalo pokrčit rameny – je to vnitrostranická záležitost. Jenomže ne tak docela. Slabá a rozpolcená sociální demokracie politickému dění neprospěje. A v důsledku smaže i efekt, který snad mohl přinést nový volební zákon: vytváření přirozených spojenectví, vznik vlád levého či pravého středu.
Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly. Dobře myšlený záměr byl i na začátku debat o změně volebního systému. Rozhodování o tom, zda vtělit do poměrného systému většinové prvky, mělo být rozhodováním o tom, jestli za důležitější považujeme vytvoření co nejlepších podmínek k akceschopnosti vlády, nebo co nejpřesnější zastoupení stran v Parlamentu. První možnost podle průzkumů preferovala v době nejbouřlivějších diskusí jak odborná veřejnost, tak ekonomové (EURO 26/1999). Zkušenosti éry menšinových vlád zapůsobily, půda pro rozumnou změnu byla připravena.
Politici se k ní ale neodhodlali. ODS, vědoma si moci opoziční smlouvy, neodolala a do zákona prosadila nepřiměřeně striktní opatření. Malá domů občanských demokratů učinila z předlohy, která měla nahrát stranám s největším koaličním potenciálem, zákon zaručující téměř absolutní hegemonii silných stran. Sociální demokracie, vědoma si moci opoziční smlouvy, neodolala a na požadavky kývla. Ke škodě vlastní i obecné. Konce škod se dohlédnout nedá. Regulérní volby se mají konat v roce 2002, a kdo vládní moc získá, nemá smysl odhadovat. Klidně se ale může stát, že se opět bude volit podle starých pravidel. Ta podle vývoje momentálních volebních preferencí věští další politický pat.
ČLÁNKY DO MAILU