Na slovíčkoVe slovnících synonym se u slovesa spořit uvádějí významové ekvivalenty střádat a šetřit . V hovorovém jazyku zaslechneme další, často s hanlivým přídechem: skrblit , škrtit nebo škudlit . Při bližším pohledu se i spisovné výrazy svým původem a možnostmi užití liší.
Na slovíčko
Ve slovnících synonym se u slovesa spořit uvádějí významové ekvivalenty střádat a šetřit . V hovorovém jazyku zaslechneme další, často s hanlivým přídechem: skrblit , škrtit nebo škudlit . Při bližším pohledu se i spisovné výrazy svým původem a možnostmi užití liší. Zajímavé je samo sloveso nejběžnější, spořit . Spořiti - ve významu „rozhojňovat, množit“ - užívala už staročeština. Později došlo k významové změně pod vlivem německého sparen , „šetřit“ (viz i lidové šporhelt ze Sparherd = „úsporný krb“). Tak trochu etymologickou záhadu představuje střádat . Souvisí pravděpodobně se slovesem strádat - „trpět nedostatkem“ - z čehož se vyvinulo „shromažďovat do zásoby“ a pak současný význam. Rovněž původ slovesa šetřit není docela průhledný, prvotně se jím myslelo jenom „dbát na něco, ohleduplně se chovat“; posun k dnešnímu chápání je nasnadě. Obrazné škrtit vysvětlovat netřeba, skrblit a škudlit už tak transparentní nejsou. První slovo kdysi znamenalo „být v bídě, mít starosti“, pak došlo ke změně smyslu v „přehnaně šetřit“. Škudlit se vyvinulo z indoevropského základu s významem „odlupovat, odštěpovat“. N akonec praktický příklad, co dokáže čeština: “ Spořící vkladatel ukládá na spořicí účet.“ Zatímco spořící označuje toho, „kdo spoří“, spořicí znamená, že jde o „účet určený ke spoření“. Diakritické znaménko rozlišuje přídavné jméno dějové od účelového. Často se v tom zbytečně chybuje (totéž platí o dvojici “ chladicí zařízení“-„tekutina chladící se v něm“ a podobně).
