Že prezident Zeman nemluví vždy pravdu, jsme si již zvykli. Jeho nepodložené obvinění Ferdinanda Peroutky z fascinace Hitlerem je dostatečně proslulé. V minulosti však šlo za Zemanovým neústupným lpěním na vyvrácených skutečnostech vysledovat pragmatický důvod či politickou strategii. V posledních měsících však lže prezident stále častěji při stále bezvýznamnějších příležitostech.
Jako třeba naposledy na budějovickém veletrhu Země živitelka, když Zeman tvrdil, že na cestu do Ruska s ním poletí podnikatelé třemi letadly. Dokládal jím údajný zájem byznysmenů o podnikání v Rusku. Záhy se však ukázalo, že nábor zájemců na podnikatelskou misi ještě ani nezačal a není tak vůbec jisté, kolik jich s prezidentem poletí. Jistě, prezident je znám jako podporovatel Ruska, a mohl tak chtít doložit jeho důležitost jako obchodního partnera a tedy i správnost svých postojů. To ale opravdu nemohl počkat pár týdnů, až bude znám skutečný počet zájemců? I dvě letadla plná podnikatelů bažících po byznysu na východě by tomuto účelu dobře posloužila.
Nedávno zase Zeman v televizi Barrandov sebevědomě tvrdil, že marže řetězců u rohlíků je 67 procent, zatímco před patnácti lety byla jen 13. Takto přesná čísla budí dojem, že pocházejí z nějakého důvěryhodného zdroje. Přitom není vůbec jasné, kde je prezident vzal. Podle Českého statistického úřadu se marže u potravin pohybují kolem 25 procent. I to by přitom u Zemanových voličů mohlo stačit k vyvolání požadované nenávisti vůči zahraničním vlastníkům.
V červnu zase prezident při návštěvě jaderné elektrárny Dukovany prosazoval, aby končené úložiště vyhořelého jaderného paliva vzniklo ve vytěženém uranovém dole v Dolní Rožínce na Vysočině.
Česko má Bruselu předložit program pro nakládání s radioaktivním odpadem
Zní to sice logicky, v Německu si však ukládání odpadu do bývalých dolů už s katastrofálními následky vyzkoušeli. A proto je toto řešení dnes celosvětově pokládáno za naprosto nevhodné. To ví i tuzemská Správa úložišť radioaktivních odpadů a Zemanovi to jistě někdo z přítomných odborníků ochotně vysvětlil. Jaký však může mít prezident zájem na tom, aby se tuny vysoce radioaktivního materiálu naházely do podzemí Vysočiny?
A tak bychom mohli pokračovat dál. Co výrok, to vyvratitelné, zpochybnitelné nebo minimálně neúplné tvrzení. Proč, zůstává trochu záhadou. Jako vysvětlení se nabízí pokročilý věk a už ne dokonalá sloní paměť spolu s neschopností si tento stav přiznat. Do toho pocit vlastní neomylnosti, který vyvolává prezidentský úřad a hradní kancelář.
Podobny vývoj můžeme sledovat i u Václava Klause, ten se ve svých úvahách však drží vyšší ideologicky názorové úrovně, se kterou je možné nesouhlasit a polemizovat, ale ne ji fakticky vyvracet. Zeman oproti tomu zůstává u přízemních faktů. Nebo spíš fám.
Čtěte další komentáře autora:
ČLÁNKY DO MAILU