Kvůli americké nespokojenosti s přístupem aliančních partnerů z evropského kontinentu se v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu členské země shodly na závazku investic ve výši dvou procent HDP do svých armád – řada zemí však tento závazek ani po šesti letech nesplnila (včetně České republiky) a naopak ve stínu koronavirových dopadů na globální ekonomiku se vyskytují volání po redukci vojenských rozpočtů.
To se však nelíbí Trumpově administrativě. Spojené státy totiž vyhrazují pro armádu vysoké obnosy peněz a financují tak i bezpečnost aliančních partnerů. Pro představu – v roce 2019 činil americký armádní rozpočet 649 miliard dolarů, což jedna třetina globálních výdajů na zbrojení a více než investuje do zbrojení dalších osm států, které jsou ve světovém žebříčku hned za Američany, dohromady.
Donald Trump proto minulý týden přišel s nápadem stažení devíti a půl tisíce vojáků ze základen v Německu. Jens Stoltenberg Německo hájí, podle něj zvýšilo investice do armády za poslední roky o 40 procent a do dalších let se počítá s celkovým nárůstem o 80 procent. „Oceňuji Německo jako velmi silného a důležitého aliančního spojence. Německo v posledních letech výrazně zvýšilo investice do armády,“ řekl Stoltenberg.
„Německo hraje klíčovou roli například ve vedení bojových skupin v baltských zemích a také v Afghánistánu,“ uvedl Stoltenberg. „Ovšem samozřejmě očekáváme od Německa více. Svět potřebuje více Německého leadershipu,“ uvědomuje si postupný ústup Američanů ze svých pozic.
Měly by členské státy NATO více investovat do svých armád?
O stažení vojáků z Německa nepanuje shoda ani ve Spojených státech, podle agentury Reuters skupina republikánských kongresmanů nesouhlasí s Trumpovým nápadem. I Stoltenberg je toho názoru, že není o posunech amerických vojáků pevně rozhodnuto. „Mluvil jsem s ministrem obrany Esperem a byl jsem ubezpečen, že finální rozhodnutí ještě nebylo učiněno,“ řekl Stoltenberg. Spojené státy by celou záležitost také měly nejdřív probrat s aliančními partnery.
Podle šéfa Severoatlantické aliance však americká vojenská přítomnost na evropském kontinentu je důležitá i pro Spojené státy samotné. „Mír a stabilita v Evropě pomáhá zajistit bezpečí Severní Ameriky. Musíme si uvědomit, že americká přítomnost v Evropě není jen o bezpečí Evropanů, ale také o uplatňování moci USA za evropskými hranicemi na Blízkém východě, v Africe, v Afghánistánu a v jiných regionech,“ upozorňuje šéf NATO.
I tak ale generální tajemník NATO věří v multilaterální řešení a společný postup. Podle Stoltenberga je NATO nejúspěšnější aliancí v historii lidstva díky schopnosti překonání rozdílů a shodě na řešení důležitých otázek, díky čemuž se členské státy mohou vzájemně ochraňovat a udržovat se tak mimo riziko vojenského konfliktu. „Dokud stojíme bok po boku, tak si tím zachováváme mír a naše životy jsou v bezpečí,“ uzavřel Stoltenberg.
