Premiér Andrej Babiš je muž, který rozdává úkoly a očekává rychlá řešení. Českým diplomatům na společné schůzce teď důrazně kladl na srdce, aby bojovali proti lžím, které se o Česku šíří v cizině. V překladu to znamená, že po diplomatech chce, aby konečně udělali něco s tím, co o trestně stíhaném Babišovi píší a vysílají zahraniční média. Tahle bizarní snaha aplikovat domácí propagandu za hranicemi leccos o Babišovi vypovídá.
Premiér nebyl konkrétní v tom, kdo o něm nebo o Česku kdy napsal nebo odvysílal lež. Zmiňoval ale témata, jako byla vládní krize kolem nejmenování Michala Šmardy ministrem kultury, a zdůraznil, že nikdo ani na vteřinu neporušil ústavu.
Diplomaté teď mají následující úkol. Hodně mluvit se zahraničním médii, ony „lži“ vyvracet a přidávat k tomu pozitivní příběhy. Představte si to. Od konce května do půlky srpna má prezident na stole návrh na jmenování ministra kultury. Ústava mu říká, že má ministra jmenovat, podle výkladu ústavních právníků bezodkladně. Pár měsíců si tu někdo tedy ústavou čisti boty, ale vy se musíte postavit do televize a říkat, že je všechno v pořádku a přidáte k dobrému historku, jak se nám v ostravské zoo narodil binturong a že už chodí ven z budky.
Tyhle tiskové konference by mohli čeští diplomaté pořádat společně se svými severokorejskými kolegy. Míra reality vypovídající o dané zemi bude v obou případech stejná a ještě se ušetří nějaké peníze.
Poslední zhasne. Kdysi hrdá značka „socdem“ je v troskách
Diplomaté mají podle premiéra také všude říkat, že pro Česko je zcela klíčové členství v EU. Už jim ale zapomněl poradit, co mají odpovědět na logickou protiotázku, proč tedy země nepřijme euro a proč se nechová jakkoliv solidárně ohledně uprchlíků (vyslání policistů na hranice do Maďarska a Makedonie bohužel fakt nestačí) a všechno nechává na Německu, Itálii a dalších zemích. Notabene když Česko tak rádo čerpá dotace a bývalá firma jeho premiéra je v tom tak dobrá, že možná podvádí.
Bude Lubomír Zaorálek dobrým ministrem kultury?
Na ministerstvo kultury právě nastupuje Lubomír Zaorálek, jehož jedinou aprobací je povolání dramaturga ostravského studia Československé televize v komunistické éře. Ano, absolvent studií marxisticko-leninské filozofie vyšplhal po stranickém žebříčku až na ministra zahraničí, ale to s kulturou moc nesouvisí.
Zahraniční novináři by vedle tohoto momentu měli znát jeho dřívější vyjádření, že s Andrejem Babišem nebude sedět ve vládě, a příležitostně se na vše diplomatů zeptat. Problém prostě není v tom, jak se o Česku v zahraničí píše, ale jak se česká vláda a prezident chovají. Z odstupu to musí působit šíleně.
Čtěte další texty Petra Weikerta
