Kutnohorsko, malá venkovská hospoda se zahrádkou. Oblíbené téma politika se rychle zúží na stravenky. Možná je to tím, že se tato problematika při návštěvě restauračního zařízení jednoduše nabízí. Možná ale i tím, že (na rozdíl například od superhrubé mzdy) tady všichni spolehlivě vědí, co to stravenka je.
Foto: Profimedia.cz
V ringu, kde se o víkendech pravidelně střetávají názory místních fanoušků sociální demokracie či komunistů s postoji „modrých ptáků z Prahy“, tentokrát panuje nezvyklá shoda. Stravenky má rád každý. Zaměstnavatelé, zaměstnanci i drobní podnikatelé. Jednoho se ptám, proč mu tolik záleží na zachování poukázek na jídlo, když je sám nepobírá ani nikomu nerozdává. Padesátiletý majitel maličké reklamní agentury si lokne piva a začne vysvětlovat. Když stát zruší stravenky, lidé přestanou chodit na obědy. Peníze, na rozdíl od poukázek, raději pošetří. To znamená, že hospody přijdou o zisky a přestanou tisknout nové podtácky a jídelní lístky. A právě to dotyčného podnikatele živí. Ve výsledku tedy zchudne i on sám a bude muset přestat chodit na pivo. Vzhledem k tomu, že jeho měsíční spotřeba půllitrů je „dejme tomu nadstandardní“, přijde několik jeho oblíbených hospodských o další stěžejní část příjmů. Hotová hospodská apokalypsa!
Jak tak sleduju atmosféru v lokále, napadá mě k tomu citát z kultovního britského seriálu Červený trpaslík: „Říká se, že každou společnost dělí od revoluce tři chody. Odepři lidem tři chody jídla a skončí to anarchií.“
Jistě, v hospodách a seriálech se přehání. Osud stravenek se zdá v kontextu problémů české ekonomiky směšně nepodstatný. Minimálně do chvíle, než pomůže rozhodnout příští volby.
