NA SLOVÍČKO Z pytle, který se roztrhl s novými slovy (zvanými také neologismy), se vysypala spousta výrazů souvisejících s užíváním počítačů. Některé z nich byly sice v oběhu již dříve, ovšem v jiném významu, třeba ten manažer , jemuž jsme věnovali pozornost v minulém sloupku.
NA SLOVÍČKO
Z pytle, který se roztrhl s novými slovy (zvanými také neologismy), se vysypala spousta výrazů souvisejících s užíváním počítačů. Některé z nich byly sice v oběhu již dříve, ovšem v jiném významu, třeba ten manažer , jemuž jsme věnovali pozornost v minulém sloupku. Pokud jde o supervizi, pak tam situace tak jednoznačná není. Donedávna existoval totiž - a snad v těchto specifických situacích dosud existuje - jen termín superrevize: „opakování revize již ukončené jako forma dohledu nad úrovní revizní činnosti“. Se zaváděním počítačových sítí vznikla potřeba nazvat nejen „program řídící a koordinující práci ostatních programů“, ale také „osobu pověřenou spravováním a obsluhou počítačové sítě, systému a podobně“. Nebylo třeba nic vymýšlet, stačilo zašilhat do angličtiny a nové názvosloví bylo na světě: supervize a supervizor . Významově ani etymologicky není na těchto slovech nic záhadného. Vize , dříve v češtině spíše chápaná jenom jako „umělecká představa, vidění do budoucnosti“, dostala častým užíváním obecnější význam „představa, vidění“. Předpona superse rovněž v češtině zabydlela v mnoha složeninách. Oba prvky mají kořeny v latině (s uper = „nad, nahoře, přes“, visio = „vidění, zjev, představa“). Zajímavější je jistý, rozšiřující posun v chápání slova supervize . Dnes vykonávají supervizi v mnoha institucích i podnicích a myslí tím totéž, na co stačilo „dohled, dozor, inspekce, kontrola“. Supervizi provádějí supervizoři , nedávno prostě „kontroloři“ či „revizoři“.