Česká pošta by neměla generovat zisk do státního rozpočtu, tvrdí její generální ředitel
EURO: Ve funkci šéfa České pošty jste dva měsíce, stačil jste už poznat, v čem jsou její největší rezervy? SEDLÁČEK: Především musím přiznat, že po těch několika týdnech mám poštu rád, a doufám, že se podaří z ní vykřesat něco lepšího. Byl jsem vnitřně připravený, že v České poště narazím na mnoho specifik a kuriozit, a proto jsem nebyl vyloženě z ničeho uvnitř ní zklamaný. Překvapilo mě však, že jsem zde potkal na všech úrovních mnoho lidí, kteří mají poštu opravdu rádi a uvědomují si poslání a smysl této instituce. Tedy že to není jen ekonomická instituce, ale součást kultury České republiky. Také jsem pochopil, že pošta není standardní státní podnik, který se může na trhu chovat libovolně. A to je mi sympatické.
EURO: Co jste udělal jako první, když jste se po nástupu začal seznamovat s Českou poštou? SEDLÁČEK: Vyděsila mě administrativa. Přebyrokratizovanost v tomto podniku stále přežívá. Je to jedna z velkých věcí, které tu chci změnit. Spousta oběžníků, košilek, nesrozumitelných zkratek - něco neuvěřitelného. Nevím, zda je pramenem zdejší byrokracie alibismus, respektive obava něco rozhodnout na jakékoli úrovni, nebo snad pozůstatek z dob Rakousko-Uherska. Každopádně je to jedna z věcí, kterou chci zjednodušit.
EURO: Jak takovou věc ve státním podniku s více než 37 tisíci zaměstnanci vyřešit? A kdy by mohly být vidět první výsledky této snahy? SEDLÁČEK: Nezlobte se, ale to není záležitost, kterou bych měl svým podřízeným sdělovat prostřednictvím médií. Nejdříve si to musíme vyřešit interně. Každopádně bych byl rád, kdyby první hmatatelné změny mohly být oznámeny v lednu.
EURO: Určitě však máte představu, které zásadní změny přijdou na řadu nejdříve. SEDLÁČEK: Začnu trochu zeširoka - u lidí. Rád bych se totiž zasadil, abychom nějakým způsobem vrátili pošťákům jejich prestiž a postavení ve společnosti. Zaslouží si to. Je tu mnoho lidí, kteří mají poštu rádi, pracují velmi dobře a chtěli by mít za zády fungující podnik, jenž jim umožňuje prodávat kvalitní produkty. Zaměstnance pošty dnes beru za své lidi a chtěl bych se o ně opravdu dobře postarat. A to nejen ve formě vyšších mezd, ale i různými neplatovými benefity. Pošta historicky přispívá svým zaměstnancům na ošacení a chtěl bych tento systém výrazně rozšířit. Jde o neplatové benefity, které mají reálný materiální efekt pro lidi.
EURO: Jaké oblasti by se to mělo týkat? SEDLÁČEK: Česká pošta nakupuje mnoho zboží a služeb, nejen velká zařízení, jako jsou třídící linky. Pokud se nám podaří získat v soutěži určitou cenu, chtěli bychom, aby vítěz výběrového řízení nabídl službu za stejných podmínek našim zaměstnancům. Reálný ekonomický benefit je v tom, že díky poště získají nějaký výrobek či službu natolik levně, že by si to sami nikde jinde nepořídili.
EURO: Podobným způsobem například zaměstnanci společnosti ČEZ získávají levné telekomunikační služby - volání z mobilu a SMS zprávy. SEDLÁČEK: To je jedna z věcí, kterou hodláme uskutečnit. Bude jich však mnohem více. Rádi bychom použili tyto výhody zaměstnancům jako stabilizační nástroj, protože v některých profesích máme příliš vysokou fluktuaci lidí. Nejde ani tolik o manuální pracovníky jako spíše o profese vyžadující odbornou a profesionální zdatnost. Lidé pracující na přepážkách, kde se poskytují poštovní, bankovní a pojišťovací služby, musejí mít ke své profesi přinejmenším srovnatelnou způsobilost jako zaměstnanci bank a pojišťoven. Proto by bylo fér, aby byli adekvátním způsobem ohodnoceni.
EURO: Jak výrazně by měly růst platy pošťáků? SEDLÁČEK: Poměrně velký skok průměrného výdělku se uskutečnil v podniku vloni, ale značnou část navýšení spolklo vyrovnání regionálních platových rozdílů. Je tedy co dohánět, respektive v některých profesích nemáme jinou volbu. Pošta přece nemůže být laciným zdrojem vyškolené pracovní síly pro finanční instituce. Běžným scénářem je, že lidé se tady naučí zacházet s dokumenty, vyřizovat věci finanční povahy, podepisovat smlouvy, a pak je přetáhne komerční subjekt, který je lépe zaplatí.
EURO: Počítáte také se snižováním počtu zaměstnanců České pošty? SEDLÁČEK: Pokud bychom se někdy v budoucnu dostali k otázce optimalizace počtu zaměstnanců, pak to musíme dělat jinak než v minulosti. Tehdy se snižování stavů plošně rozepsalo, aniž by to bylo vyargumentováno technologickou inovací, změnou procesů či způsobu řízení. Zcela chyběla věcná obsahová argumentace. Uvědomuji si, že budeme muset optimalizovat chod firmy. Je jasné, že pokud bude pošta schopná fungovat s vyšším podílem sofistikovanějších technologií, bude k tomu zapotřebí menší počet lidí. To je proces, kterému nelze zabránit a stavět se do cesty.
EURO: Kolika zaměstnanců by se to mohlo týkat? SEDLÁČEK: To je předčasná otázka. Nedokáži to momentálně kvantifikovat ani zařadit do časového horizontu.
EURO: Ve kterých oblastech by se především měl zvýšit podíl technologií na úkor manuální práce? SEDLÁČEK: Přeprava čehokoli fyzického se týká logistiky. Centrem každé firmy, jako je Česká pošta či kurýrní služba, je dobře vybudovaná a perfektně fungující logistika. Jedním z nejdůležitějších projektů, které nás čekají, je tedy kompletní transformace a přestavba logistiky pošty. Dle prvních odhadů to bude trvat nejméně čtyři roky. Přestože se budeme snažit postupně spouštět jednotlivé transformované části, plný efekt se projeví až s několikaletým odstupem. Výsledkem by měla být flexibilnější a pružnější logistika, která bude doručovat rychleji, spolehlivěji a kvalitněji. Pokud se nám to podaří, brzy zjistíme, že se centrum pošty uzdravilo, a zbytek aktivit bude mít smysl. Zní to jednoduše, ale je to ústřední bod k obhájení existence pošty.
EURO: Váš předchůdce v pozici ředitele pošty Karel Kratina oznámil na konci prázdnin plán na zrušení 179 ztrátových poboček v malých městech. Spekuluje se, že to byl jeden z důvodů jeho následného odchodu. Jaká je vaše strategie v této oblasti? SEDLÁČEK: Považuji tuto kauzu za falešnou a uměle vytvořenou. Naším cílem není stažení 3400 poboček na menší počet, ale naopak bych rád zvýšil přítomnost pošt v dalších obcích formou Czech Pointu (vládní projekt umožňující získat na poště výpis z katastru nemovitostí, rejstříku trestů, obchodního a živnostenského rejstříku – pozn. red.). Chtěl bych, aby do budoucna nebyl jen Czech Point na České poště, ale i obráceně. V této zemi je celkem 6,5 tisíce obcí, tedy potenciálních míst, kde by mohly být dostupné naše služby. Zdůrazňuji, že rozsah naší přítomnosti v každé jednotlivé obci musí být ekonomicky únosný, ale elektronizace státní správy je šancí, jak síť pošty rozšířit, a nikoli utlumovat.
EURO: Jak by to mohlo ve skutečnosti vypadat, kdyby se služby České pošty zařadily do nabídky Czech Pointu? SEDLÁČEK: Mám jasnou představu řešení, ale zatím není nic definitivní, a proto nemohu být konkrétnější. Jednoduše řečeno, bude-li nějaká instituce v malé obci, například místní úřad, nabízet služby e-governmentu, tedy Czech Point, pak neexistuje žádný důvod, proč by nemohl poskytovat i ty České pošty. Jednou ze základních věcí e-governmentu je systém datových schránek, jejichž provozovatelem se stane Česká pošta. (Jde o elektronickou obdobu P.O. boxů, do kterých bude stát firmám a jedincům, kteří o to požádají, doručovat úřední dokumenty, jež k nim nyní putují standardní „papírovou“ cestou – pozn. red.) Datová schránka je náhradou za listovní zásilky a v první fázi bude využívána především pro vnitřní komunikaci státní správy. Tedy například tam, kde si ústřední orgány píší s místními. Sice je to přímá konkurence listovní zásilky, tedy toho, co nás živí, a je jasné, že přijdeme o část výnosů, ale přesto se Česká pošta do projektu aktivně zapojuje. Vidíme zde šanci pro náš podnik nabídnout ještě víc služeb a obsloužit tím větší část trhu. Pokoušíme se z krize udělat příležitost.
EURO: Oblasti informačních technologií (IT) se týká i nedávné ohlášení ministerstva vnitra, které na Českou poštu od 1. ledna převede správu telekomunikační a datové sítě, jež využívá tento resort, policie a hasiči. Ministerstvo chce tímto krokem během příštích pěti let ušetřit 368 milionů korun. Nenarostou tím náklady naopak vám? SEDLÁČEK: Klesnou. Součástí dohody o spravování sítě je možnost použít část optického vlákna pro vnitřní účely pošty. V současnosti nemáme žádnou vlastní telekomunikační síť a kupujeme si kapacitu od externích dodavatelů. Ve chvíli, kdy budeme moci využít kapacitu sítě ministerstva vnitra, ušetří na nákladech obě strany a nám jako poště to navíc do budoucna umožní provozovat všechny elektronizované služby včetně datových schránek. Kromě jiného budeme konečně schopní zasíťovat všechny pobočky pošty, protože část sítě není datově propojena on-line.
EURO: Kolik pošta dosud platila externím dodavatelům datového připojení a jak velké úspory byste tedy měli docílit? SEDLÁČEK: Několik set milionů korun ročně. Prvním krokem se nám však nepodaří uspořit 100 procent všech těchto nákladů - jednak kvůli doběhu kontraktů a smluv, jednak není překryv těchto telekomunikačních infrastruktur zcela přesný.
EURO: Byl jste se již fyzicky podívat v některé třídírně pošty? Překvapilo vás něco příjemně, nebo jste se naopak zhrozil? SEDLÁČEK: Byl jsem prozatím na větších pracovištích, tedy na sběrných přepravních uzlech, a rozhodně pojedu i na inspekci poboček. Mám v plánu se tomu věnovat pravidelně každý druhý týden. Nejen ve velkých třídírnách, ale i na některých pobočkách, je na první pohled vidět, že musíme investovat do nových technologií. Pošta je v tuto chvíli obecně značně podinvestovaná, a to ve vybavení všech pracovišť. Vidět je to například na tom, že máme 37 tisíc zaměstnanců, ale firemním e-mailem dokáži oslovit jen devět tisíc z nich.
EURO: V jakých oblastech je dle vás pošta nejvíc podinvestovaná? SEDLÁČEK: V logistice, ve vybavení poboček a dalších pracovišť, v péči o zaměstnance, v centrálním IT – například internetové připojení zde v kanceláři je pomalejší než u mne doma - a v investicích do jednotlivých pracovišť, čímž myslím i opravu a údržbu budov.
EURO: Troufnete si kvantifikovat finanční objem této podinvestovanosti? SEDLÁČEK: Miliardy korun během následujících čtyř let. Můj předchůdce říkal, že pošta dosáhla v pololetí letošního roku jeden a půl miliardy zisku. Klesají však investice do zázemí pošty – z téměř miliardy ročně před několika lety, na několik set milionů korun plánovaných na ně letos. Tyto nůžky se stále rozevírají. To jsou objemy investic, které nám budou chybět. Zisk od České pošty nikdo nečeká, což mi potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek. Je nutné si uvědomit, že pošta není od toho, aby generovala zisk pro státní rozpočet, ale aby podporovala chod této země.
EURO: Plánujete nějaké změny, které by mohl pocítit i běžný klient České pošty - nové služby či rozšíření portfolia zboží a produktů? SEDLÁČEK: Máme něco interně rozpracováno, ale momentálně není správný okamžik to vyhlásit. V novém roce budu moci být konkrétnější. Mohu však říct, že součástí úvah je i rozšíření portfolia o prodej zboží, které bude důstojné, logisticky zvládnutelné. Jeho prodej bude mít pro nás ekonomický efekt i regionální smysl, aby je pošta nabízela. Kromě toho chceme začít předělávat vizuální a fyzickou formu poboček. Velká část kritiky na služby pošty je dána i prostředím, které na pobočkách panuje. Mnoho našich pracovišť je vybaveno přepážkami, které jsou desítky let staré, což se musí rozhodně změnit.
EURO: Bude tedy možné si za několik let koupit na vesnické pobočce pošty ibalgin či paralen? SEDLÁČEK: Považuji to za správné a smysluplné. Česká pošta rozhodně nebude tím, kdo by kupoval a prodával léky, nicméně za určitých podmínek můžeme poskytovat prostor k jejich prodeji.
EURO: Neuvažujete také o změně loga či korporátní identity? SEDLÁČEK: Neuvažujeme. Trumpetu i název máme rádi. Je to jedna z největších hodnot pošty. Trumpeta potřebuje přeleštit, to je nezpochybnitelný fakt, ale jinak považuji Českou poštu za jeden z nejhodnotnějších logotypů v zemi.
EURO: Jak dlouho plánujete vést poštu? SEDLÁČEK: Časová hranice, pokud existuje, mi není známá (smích). Stát si mě najal, abych transformoval poštu do formy, v níž bude moci přežít liberalizaci poštovního trhu v roce 2013. Bylo zřejmé, že v dnešním stavu by firma mohla mít bez potřebné transformace problémy. Přinejmenším by se mohla dostat do finanční ztráty a státní rozpočet by musel hospodaření pošty sanovat. Nyní však máme šanci využít čtyři roky do plného otevření trhu a Českou poštu transformovat do provozně levnější a efektivnější organizace. Sice s plošší strukturou, ale v konečném výsledku s vyšší kvalitou.
EURO: Jak silný mandát jste si dokázal u politiků vybojovat, abyste mohl všechny změny provést? SEDLÁČEK: Mandát existoval ještě před mým nástupem. Státní činitelé si byli vědomi situace, v níž se pošta nachází, a hledal se manažer, který bude odpovídat zadání pro provedení změn.
EURO: I při případných zásadních politických změnách? SEDLÁČEK: Budu se obhajovat prací. Nemám na to jinou odpověď. Až přejdeme na nový systém logistiky, začnou mít lidé pocit, že dostávají dopisy a balíky rychleji, spolehlivěji a, doufejme, i levněji.
Petr Sedláček (44)
Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze prošel významnými manažerskými pozicemi ve finančním sektoru. Nejprve pracoval v Evrobance, kde končil na pozici výkonného ředitele. V roce 1996 nastoupil jako výkonný předseda představenstva do společnosti Home Credit. Následně se stal generálním ředitelem a šéfem představenstva ČP Leasingu. V roce 2001 si ho akcionáři společnosti MUZO, vzájemně si konkurující banky na českém trhu, vybrali jako generálního ředitele pro tuto firmu zajišťující bezhotovostní platební styk. Poté, co MUZO odkoupila korporace Global Payments, stal se generálním ředitelem její evropské části. Od letošního října zastává funkci generálního ředitele státního podniku Česká pošta.
Sedláček je ženatý, má tři děti, ve volném čase se věnuje sportu, především tenisu a golfu.
