Na slovíčko Dnes se už termín manažer u nás dokonale vžil. Přestože ještě před takovými patnácti lety zněl poněkud exoticky. O tom, že byl přejat z cizích řečí, svědčí skutečnost, že se dosud jeho odvozeniny píší dvojakým způsobem. Od samého počátku nesl v češtině dnešní nejběžnější významy: „odborník na účelné řízení podniku“ nebo „vedoucí řídící pracovník“.
Na slovíčko
Dnes se už termín manažer u nás dokonale vžil. Přestože ještě před takovými patnácti lety zněl poněkud exoticky. O tom, že byl přejat z cizích řečí, svědčí skutečnost, že se dosud jeho odvozeniny píší dvojakým způsobem. Od samého počátku nesl v češtině dnešní nejběžnější významy: „odborník na účelné řízení podniku“ nebo „vedoucí řídící pracovník“. Dříve jsme se s ním však mohli setkávat častěji jako s označením „zprostředkovatele sportovních či uměleckých akcí“. Zajímavá je jeho etymologická pouť. Původ nutno hledat v italštině. Tam totiž sloveso maneggiare znamená „zacházet, ovládat“ (od mano, „ruka“), což se původně týkalo koní. Odsud pochází též internacionální manéž, tedy česky „kruhovitá aréna pro produkce v cirkuse“. Může mít i přenesený smysl, takže řekne-li se dnes „předvolební manéž“, není třeba k tomu nic dodávat.
Módní management je u nás poměrně novým hostem, který s sebou přinesl jakési pravopisné tanečky. Jako bychom se posunuli metodou krok-sun-zpět k dřívějšímu způsobu psaní: Vedle počeštěného manažer, manažerismus, manažerka, manažerovat či manažovat, manažerský, manažerství najdeme ve slovnících managementový, managering, managing (což ale musíme vyslovovat po anglicku s ). Názorně to ilustruje osud přejatých slov v češtině: Čím déle jsou v užívání, tím více do naší mateřštiny vrůstají a přizpůsobují se jí. Prostě všechno chce svůj čas, a tak zatím píšeme liberálně manažer a management. Jak bude dál, teprve se uvidí.
