Úspory v Česku rostou v průměru o deset procent ročně
Finanční bohatství českých rodin měřené nárůstem bankovních depozit, stavebního spoření, penzijního připojištění, investic do měn, cenných papírů a podílových fondů letos stoupne o více než deset procent. Zásluhu na tom má solidní zvyšování platů, štědrý sociální systém a cenový boom na pražské burze. Na každého Čecha připadá finanční bohatství v hodnotě 5746 eur. To je o 29 procent více než na obyvatele Maďarska, kterému patří druhá příčka (4468 eur). K tomuto závěru dospěli autoři studie finanční skupiny UniCredit, jež posuzovala vývoj a strukturu majetku v Bulharsku, Chorvatsku, Česku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Turecku. Analytici tyto státy souhrnně nazvali Nová Evropa 8 (NE-8) a porovnávali je se starými zeměmi Evropské unie (EU-15).
Zájem o akcie.
Zámožnost českých domácností letos překročí hranici 67 procent HDP. Tento stav by se měl udržet až do roku 2008. Nejvíce investic by mělo v letošním roce směřovat do kotovaných cenných papírů (meziroční nárůst investic 34,4 procenta), podílových fondů (29 procent) a penzijních fondů (20,4 procenta). Příliv finančních prostředků do soukromého penzijního systému by si i v nadcházejících třech letech měl udržet zhruba pětinový nárůst a již od roku 2006 bude hrát významnou roli. „Předpokládáme, že i v příštím roce přetrvá zájem drobných investorů o nákup akcií. Investice už ale tak silně neporostou jako letos: roční přírůstek investic do akcií by měl v roce 2006 dosáhnout pouze jednoho procenta. Očekáváme, že roku 2006 se sníží tempo růstu cen akcií na pražské burze a letošní enormní vzrůst akciového indexu se nebude opakovat,“ komentoval výsledky Patrik Rožumberský ze Živnostenské banky, který připravoval českou část studie.
Ve všech zemích NE-8 postupně klesá zájem o tradiční bankovní produkty. Jestliže ještě v roce 2000 ležely na bankovních účtech či v hotovosti tři čtvrtiny úspor, koncem roku 2004 bylo toto číslo o dvanáct procentních bodů nižší. Podíl hotovosti se přitom nezměnil. Doma mají rodiny konstantně uloženu desetinu svého majetku.
V zadluženosti máme rezervy.
Tempo zadlužování zůstává ovšem výrazně vyšší. Dluhy českých domácností se v letošním roce zvýší o 29 procent a v porovnání s HDP dosáhnou úrovně 16,7 procenta. V nadcházejících letech postupně klesne dynamika zadlužování českých domácností. I tak se však může dluh domácností v roce 2008 přiblížit ke čtvrtině českého HDP. Očekává se, že v letošním roce bude největší zájem o hypoteční úvěry, jejichž objem meziročně stoupne o třetinu. O čtvrtinu letos vzrostou také spotřebitelské úvěry a leasing. ČR i další státy NE-8 mají ale ještě značný prostor pro zvýšení zadluženosti. V zemích EU-15 dluží nyní průměrná rodina více než třikrát tolik, připadají na ni dluhy ve výši 63 procent HDP. Ukazatel poměru výše úspor k zadlužení však sděluje, že domácnosti v NE-8 jsou již dnes stejně zadlužené jako v EU-15. Úspory v nových zemích převyšují v průměru trojnásobně dluhy.
Nemyslíme na stáří.
Největší rozdíl mezi „starou“ a „novou“ Evropou je ve využívání životního pojištění a penzijních fondů, v produktech, považovaných za typické nástroje pro ukládání peněz na stáří. V zemích EU-15 je na účtech životních pojišťoven a v penzijních fondech průměrně čtyřicet procent úspor. Ve skupině zemí srovnávaných v analýze s ČR, dosahuje tento ukazatel jen patnácti procent. Je ale pravdou, že tyto segmenty na většině nových trhů prudce rostou. Pro Českou republiku bohužel konstatování, že nejrychleji roste objem úspor v penzijních fondech, neplatí. Nelze se tomu divit. K penzijní reformě a zvýšení váhy individuálních úspor na penzi již přikročilo například Polsko, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko, zatímco tuzemský trh čeká na impulz dalších úlev, podpor a přesunu části povinných odvodů z průběžného do spořícího systému. Česká rodina má v penzijních fondech v průměru uspořeno jen lehce přes pět procent ze svého majetku. V Maďarsku a v Polsku se tento ukazatel pohybuje okolo třinácti procent. Poláci a Maďaři se svou angažovaností v penzijních fondech blíží úrovni obvyklé v zemích EU-15, kde penzijní fondy spravují v průměru čtrnáct procent úspor domácností (více strana 74).
Nejpomaleji ze všech.
Navzdory silnému růstu bohatství domácností v NE-8 dosáhl jeho podíl na HDP v průměru pouze 52 procent, přičemž v EU-15 dosahovalo 185 procent HDP. Majetek na jednu osobu v NE-8 ke konci roku 2004 činil 2327 eur (v EU-15 to bylo dvacetkrát více, 47 904 eur). Česká republika je v rámci NE-8 nejbohatším státem. Změny ve struktuře finančního majetku rodin v NE-8 budou podle analytiků skupiny UniCredit dále ovlivňovány rozvojem finančního prostředí a vývojem makroekonomicky. Růst celkového finančního bohatství by měl dále sílit. V období 2004 až 2008 by bohatství v NE-8 mělo ročně stoupnout v průměru o třináct procent (vždy v porovnání s předchozím rokem) a na konci roku 2008 dosáhne 560 miliard eur. To představuje 3416 eur na osobu. Ze sledovaných států NE-8 by však finanční bohatství v ČR mělo růst nejnižším tempem, a to ročně o osm procent. Naopak největší dynamiku lze očekávat v Rumunsku (19 procent) a Bulharsku (17 procent).
