Německý ústavní soud dnes zamítl novou žádost o zrušení účasti německé centrální banky (Bundesbank) v programu nákupů dluhopisů a dalších aktiv za celkem 2,3 bilionu eur (přes 59 bilionů korun), který uplatňuje Evropská centrální banka (ECB). Rozhodnutí tak je na Evropském soudním dvoru. ECB se nákupem dluhopisů snaží podpořit ekonomiku a také zvýšit inflaci.
Přestože německý nejvyšší soud v minulosti vyjádřil k této věci výhrady, nyní tvrdí, že soudní příkaz by v podstatě zabránil rozhodnutí na evropské úrovni. Měl by totiž zásadní dopad na schopnost ECB provádět nákupy aktiv, neboli kvantitativní uvolňování měnové politiky.
Z Německa se už několikrát ozvaly hlasy zpochybňující měnovou politiku ECB a přestože soudy už v minulosti stanovily na nákup aktiv určité limity, svými verdikty podpořily ECB s tím, že jde o její mandát.
ECB nakupuje od března 2015 dluhopisy a další cenné papíry ve snaze zvýšit inflaci a povzbudit konjunkturu v eurozóně. Na tyto účely vydala už přes dva biliony eur.
Příliš velké a mocné na nezávislost? Centrální banky suplují roli vlád
Dnešní rozhodnutí ústavního soudu se shoduje se srpnovým verdiktem, který reagoval na stížnosti podané německými politiky a akademiky. Žalobci se však obrátili na soud znovu - s žádostí o dočasný zákaz. Argumentovali tím, že Evropský soudní dvůr nemůže rozhodnout včas, protože program nákupů aktiv se chýlí ke konci.
Podle názoru zakladatele strany Alternativa pro Německo (AfD) Bernda Luckeho, bývalého politika a člena konzervativní strany CSU Petera Gauweilera a berlínského profesora Markuse Kerbera ECB provozuje ECB vlastní hospodářskou politiku, což má být úkolem ministrů financí. Navíc se takzvaným kvantitativním uvolňováním údajně financují státní rozpočty zadlužených jihoevropských zemí, což evropské smlouvy zakazují.
I když program nákupů aktiv má skončit letos, je pravděpodobné, že bude prodloužen, protože inflace se drží na nízké úrovni a podle předpokladů se do konce desetiletí nedostane na dvouprocentní cíl ECB.
Přečtěte si také:
