Název zní jako pohádka, ale pohádka to nebyla. Určitě ne pro ty, kteří s nasazením vlastního zdraví a života vyklidili to, co vyklidit bylo možné, odtáhli cisterny, vyčerpali a odvezli to, co stačili, mimo podnik. Voda stoupala rychlostí dva metry za jeden jediný den. Jen ti, kteří skutečně vědí, co je to fabrika, si dokáží představit, kolik situací bylo nutné řešit, kolik rozhodnutí bylo nutné okamžitě učinit. Určitě se udělala spousta chyb, určitě měl být management rychlejší, měl více komunikovat, měl …
Ponaučení.
A pak přišli novináři, nutno říci, že jenom někteří. Ti, kteří ucítili pach krve. Pach, který láká pouze určitý druh zvířat. A začala padat silná slova: tragédie, bolševické manýry, malý český Černobyl, časovaná bomba, Usáma bin Ládin…
Nechci tvrdit, že všechno ve Spolaně bylo v pořádku. Hloubkový audit, který holding Unipetrol inicioval, přizná každému, co jeho jest. Jsme připraveni jej zveřejnit. Na rozdíl od pohádek, však právě díky nasazení lidí, jejich schopnostem a síle nedošlo ani k žádnému závažnému poškození zdraví, ani ke zranění, nepočítám-li několik podráždění kůže. Veřejně a pokud možno často se všem poškozeným omlouváme. Přejeme si však všichni, aby nakonec jako z každé pohádky vzniklo ponaučení, že dobro (rozuměj hasiči) zvítězilo nad zlem (velká voda) a že k tomu, aby toto vítězství bylo trvalé, musíme spoustu věcí změnit.
Úsilí o důvěru.
Musíme změnit chování všech pracovníků ve Spolaně od managementu po dělníky, zaměnit současnou ignoranci pravidel bezpečné práce pracovní disciplínou, vytvořit standardní aktivní komunikaci s regionem a okolím. Musíme přinutit všechny zúčastněné, aby se konečně z podniku odstranily strašáky typu dioxinů a rtuti, které pouze liknavostí lidí léta setrvávaly v zemi. Musíme toho ještě udělat hodně, aby Spolana získala podobnou důvěru, jakou mají ostatní společnosti Unipetrolu.
A nakonec my všichni musíme změnit novináře tak, aby byli profesionály v jejich poslání - zprostředkovávat objektivně informace a to, co předvedli v případě Spolany, aby přenechali bulvárnímu tisku. Copak opravdu nemohou, zejména v tak vypjatých chvílích být věcní, nestranní a objektivní? Proč někteří to dovedou, a proč někteří jsou tak hysteričtí? Proč?
