Pivovar, restaurace, kavárna, pekárna, hotel. Podnik Monopol se širokým záběrem dokazuje, že kvalitu je možné najít v Teplicích
Martina Valterová tu první várku piva založila před dvěma lety – 20. března 2015.
A slavnostní byl i první jarní den letošního roku. To se na pípě restaurace Monopol objevil sezonní speciál IPA. „Na svrchně kvašená piva mám nejlepší ohlasy, dělám tady osvětu,“ usmívá se Martina Valterová. Překvapuje ji také to, že „ejl“ pijí třeba i starší ženy. „Místo vína si dají pivo,“ dodává.
Jako sládkovou ji uklidňuje, že má přímý dohled nad kvalitou čepovaného piva. Pivovar sídlí ve stejné budově v centru Teplic jako restaurace Monopol. Před dvěma roky působil nekuřácký a citlivě zrekonstruovaný prostor secesního šantánu v severočeském městě jako zjevení, tyhle pocity nevyprchaly ani dnes. A i když už párkrát Martina Valterová své pivo zavezla třeba i do Prahy, prioritně se čepuje pouze v Monopolu.
„O pivovar je pořád zájem, na pivo sem jezdí i lidé z Ústí nad Labem,“ těší sládkovou.
Jejím cílem před dvěma roky bylo vařit pivo „pořád stejně perfektní“, což se očividně daří. „Nikdo mi zatím neřekl nic negativního,“ říká Valterová, která v minulosti prošla i velkým regionálním pivovarem Zlatopramen.
Stálicemi pivního menu v Monopolu je polotmavá jedenáctka – včetně višňové varianty, světlá dvanáctka a svrchně kvašený speciál. Lístek podle ročního období doplňují další speciály. V létě pšeničný, na podzim vídeňský ležák a během zimních měsíců silný porter.
No a jak už je jasné z úvodu textu, právě nyní teplický výčep ozvláštňuje jarní Monopol IPA. Svrchně kvašený speciál (0,5 litru za 39 korun) s 4,7 procenta alkoholu se honosí výraznou citrusovou vůní exotického chmelu. Během pití pak nejvíc rezonuje jeho grepová chuť, která však není nijak příkrá, a nedostavuje se ani kdovíjak výrazná hořkost. I to je zřejmě důvod, proč jsou svrchně kvašené speciály Martiny Valterové tak přístupné.
Zkusili jsme i Monopol světlý ležák 12°. Pivo s 5,2 procenta alkoholu (0,5 litru za 36 korun) je ovoněné jemným chmelovým odérem, podobně „sametové“ je i v chuti, již zdobí dobrý říz a příjemná – opět nijak přehnaná – hořkost. Ve výsledku jde vlastně o poměrně lehký ležák.
O autorovi| stratilik@mf.cz
