Rychetský chtěl úřad, soudci ale možná prosadí svou
Zakládáte firmu a myslíte si, že nezáleží na počátečním písmenu jejího názvu? Omyl. Zdaleka nejde jen o výhodu „prvních tří áček“ kvůli čelnímu umístění společnosti v abecedních seznamech. Iniciála leckdy rozhoduje o tom, kterému soudci na obchodním rejstříku se žádost o zápis dostane do rukou. „Jsou písmena, která bych si nikdy nevybral,“ řekl týdeníku EURO jeden podnikatel, který má s rychlostí některých rejstříkových soudců smutné zkušenosti. Než čekat na vyřízení registrace půl roku, lepší je prý komplikacím předejít už při výběru názvu.
A to i přesto, že se rychlost rejstříkových soudů v poslední době přece jen zlepšila. Dokonce tak, že snaha odcházejícího vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského předat rejstříkovou agendu nově zřízeným Rejstříkovým úřadům zřejmě vyzní naprázdno. Rychetský se chystá na Ústavní soud a šéfem justice by se mohl stát dosavadní soudce, předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Ten minulý čtvrtek týdeníku EURO řekl, že rejstříkové soudy fungují a vynětí rejstříků z kompetence soudců by byla chyba.
Rychetský to nestihl.
Právě kvůli svévolnému přístupu, formalistické byrokracii a neúnosným průtahům jsou obchodní rejstříky vedené Krajskými obchodními soudy kritizovány už léta. Ačkoli soudcům břemeno přerůstá přes hlavu, nechtějí se této služby vzdát a zuby nehty se brání pokusům svěřit vedení rejstříků do rukou někoho jiného. Ozývají se hlasy, že řízení registru je lukrativní záležitost a korupce prý jen kvete.
Snahy o radikální reformu trvají zhruba dva roky. V roce 2001 se do neúnosně dlouhých lhůt na obchodních rejstřících obuli zahraniční investoři sdružení v Evropsko-českém fóru. Situaci také tvrdě kritizoval britský soudce Anthony Colman, který tehdy na žádost vicepremiéra Pavla Rychetského a ministra spravedlnosti Otakara Motejla sestavil zprávu o stavu české justice (EURO 30 a 35/2001). Reakcí byl legislativní návrh poslanců Miloslava Výborného (KDU-ČSL, nyní bezpartijní), Evy Dundáčkové (ODS), Zdeňka Koudelky (ČSSD) a Pavla Němce (US-DEU), aby vedení rejstříků bylo podobně jako například ve Francii „privatizováno“ a svěřeno soukromým registrátorům.
Návrh zákona ale kabinet Miloše Zemana i sněmovna smetly se stolu kvůli nejasnému vymezní oddělení podnikání a výkonu státní správy v textu. Ministra Jaroslava Bureše, který privatizaci vedení rejstříků nebyl příliš nakloněn, loni po volbách vystřídal Pavel Rychetský. Jeho návrh zřídit Rejstříkový úřad se sedmi pobočkami v krajích byl kompromisem, který měl na jednu stranu uvolnit ruce přetíženým, kvalifikovaným soudcům, na druhou stranu ponechával rejstříky v rukou státu. Ačkoli Rychetský slíbil zákon dokončit do poloviny letošního roku, aby úřady mohly fungovat od ledna 2005, do vlády stihl dostat jen desetistránkový dokument věcného záměru právní úpravy.
Sváček je pro soudy.
Předseda Městského soudu Praha Jan Sváček tvrdí, že se lhůty zápisu do obchodního rejstříku v posledních letech výrazně zkrátily. „Podle průzkumu, který jsem si nechal udělat, dochází ve více než devadesáti procentech případů k zapsání do registru ve stanovené patnáctidenní lhůtě. Pokud existují problémy, jsou převážně dány nízkou kvalitou návrhů,“ řekl. Je přesvědčen, že tato agenda funguje. „V tuto chvíli by z našeho hlediska bylo chybou soudům odnímat registrační záležitosti. Z jiného úhlu pohledu však mohou existovat jiné názory,“ naznačil směrem ke svému možnému ministerskému angažmá.
Soudkyně pražského městského soudu Lenka Dolejšová týdeníku EURO potvrdila, že místo někdejších deseti tisíc návrhů čekajících na zapsání jich nyní čeká na zápis jen třetina. Zlepšení vnímají i podnikatelé. Průměrná doba zápisu společnosti s ručením omezeným dnes trvá zhruba dva týdny až dva měsíce, na akciovou společnost se čeká přes měsíc. Situace je obecně horší ve větších městech, v Praze a v Brně, záleží na tom, jestli jsou předkládané dokumenty v pořádku.
Je jedno kdo, hlavně jednoduše.
V úvahách o dalším vedení rejstříků se kromě soudů, soukromých registrátorů a registračního úřadu objevila i Hospodářská komora ČR. Soudci argumentují tím, že registrace není pouhá evidence, ale důkazní řízení. Pro soukromé registrátory mluví zase průhledná finanční motivace na rychlých úkonech. Právě zdražení registračních služeb se ovšem nelíbí Pavlu Rychetskému, podle kterého jen státní správa zaručí nízké ceny a veřejnou přístupnost registru na internetu. V zahraničí existuje i možnost si za rychlý zápis připlatit, což odstraňuje korupci. Podnikatelé by byli ochotni si kromě povinného pětitisícového kolku za zřízení akciové společnosti připlatit za rychlost zápisu kolem pět tisíc korun – tedy vlastně sumu, o níž se neoficiálně hovoří jako o běžném úplatku. Více než správce registru se ovšem na průtazích podílí složitý systém zakládání firem. Žadatelé potřebují spoustu dokladů, takže věc často komplikuje a prodlužuje odstraňování nedůležitých formálních nedostatků. Podnikatelé se kvůli urychlení procesu často předem vzdávají práva na vyjádření účastníků, aby věc náhodou neuvízla kvůli nedoručení korespondence adresátům. Trnem v oku cizinců je zase povinnost, aby jednatelem společnosti byl český občan nebo držitel dlouhodobého víza. Například na Slovensku stačí, aby jednatelem byla osoba s občanstvím země OECD. Celkem u nás žadatelé musejí k žádosti o zápis společnosti předložit více než deset ověřených dokumentů.
Stínový souhlas.
Rychetského návrh je ohledně zjednodušení hodně obecný. Předpokládá jak možnost, že registrační úřad nebude přezkoumávat hmotně právní stránku zápisových dokumentů, tak možnost přezkumu alespoň v některých případech. Bude-li místo přezkumu zaveden pouhý registrační princip, o to složitější může být ověřování u notářů nebo u navrhovaných speciálních ověřovatelů. „Myšlenka, aby rejstříkovou agendu vedl správní úřad, mi přijde správná,“ komentoval Rychetského řešení pro týdeník EURO stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. „Počkám si však na konkrétní vládní návrh, pak můžeme teprve vést diskusi,“ dodal. Ačkoli s obecnou myšlenkou zřízení registračního úřadu souhlasí, nevylučuje, že občanští demokraté konečnou podobu předlohy nepodpoří.
Pospíšil by zejména uvítal, kdyby registrační řízení co nejméně obtěžovalo žadatele. „Jestli to registruje soukromý registrátor nebo správní úřad nebo soud, to je občanům úplně jedno,“ dodal.
