Prezident svou návštěvou Pekingu potěšil Číňany, Američané moc důvodů k radosti nemají
Barack Obama si získal Číňany. Obdivují uvolněný a vřelý styl amerického prezidenta, užaslí komentátoři vychvalují jeho charisma, nenucenost a výmluvnost. Chová se rozhodně jinak než členové politbyra Komunistické strany, kteří jsou obvykle opevněni za zdmi vládního komplexu Čung-nan-chaj poblíže Zakázaného města bývalých císařů v Pekingu. „Jaký úchvatný okamžik,“ pěl ódy list China Daily, jenž připomněl „uvolněný styl charakteristický pro amerického prezidenta a kvality talentovaného řečníka“, který prokázal v Šanghaji. Čínská média hodnotila Obamovu návštěvu kladně. „Západní vnímání Číny se postupně mění. Obama nejednou během svého asijského turné konstatoval, že USA se nebudou snažit potlačovat vzestup Číny, ale vítají ji jako silného a prosperujícího hráče v mezinárodním společenství,“ napsala v komentáři kupříkladu agentura Nová Čína. O co větší nadšení vzbudila Obamova návštěva v samotné Číně, o to větší rozpaky vyvolaly v USA výsledky, jichž dosáhl. „Obamova cesta se koná v době, kdy USA potřebují Čínu stejně tak, jako Čína potřebuje Ameriku,“ napsal ještě před misí britský deník Guardian. Po návratu Obamy z asijské cesty, během níž kromě Číny navštívil také Japonsko, Singapur a Jižní Koreu, se ale zdá, že Číňané mají přeci jen navrch.
Jedna Čína
Kritici dodržování lidských práv v Číně se museli smířit s tím, že se Obamova schůzka s čínskými lídry točila především kolem ekonomiky. Ještě před zahájením rozhovoru přitom americký prezident prohlásil, že vztah Washingtonu a Pekingu se již netýká pouze hospodářství a obchodu, ale zahrnuje také ekologii, bezpečnost a další otázky mezinárodního významu. Pokud se k těmto otázkám Obama vyjádřil, Číňany potěšil.
Čínský prezident Chu Ťin-tchao ocenil, že Obama vyslovil podporu politice jedné Číny. Oprávněně tedy věří, že USA „náležitě přistoupí“ k Tchaj-wanu a postaví se proti nezávislosti Tibetu a Východního Turkestánu. Ke snížení napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem ostatně přispěly i prezidentské volby na Tchaj-wanu, v nichž vyhrál pročínský kandidát Ma Jing-ťiou. A postoj k Tibetu vyjádřil Obama již dříve, když přerušil tradici amerických prezidentů a nesetkal se s dalajlámou, který přijel v říjnu do Washingtonu.
Číňané mají více důvodů ke spokojenosti. Dokonce si prý mohli dovolit během Obamovy návštěvy ukázat vlídnou tvář. Premiér Wen Ťia-pao podle agentury Reuters nasadil smířlivý tón a uvedl, že Čína neusiluje o obchodní přebytek s USA a že je pro větší rovnováhu ve vzájemných obchodních vztazích. Jenže ve skutečnosti jde jen o proklamace. Na americké požadavky zhodnocení čínské měny Wen nereagoval. Spojené státy americké se již řadu let v obchodu s Čínou potýkají s rekordními deficity. Obama loni ve své předvolební kampani kritizoval Peking za to, že uměle udržuje kurz domácí měny na nepoctivě nízké úrovni, čímž podporuje čínský export. V loňském roce dosáhl vývoz z Číny do USA hodnoty 356 miliard dolarů, zatímco dovoz z USA se přehoupl jen přes 70 miliard dolarů. Číňané tak mají největší podíl na současném obchodním deficitu USA. Na druhou stranu je ale pravda, že nikdo neutrácí v USA tolik, jako právě Číňané. Ti za americké dluhopisy vydali více než 800 miliard dolarů.
Obama se stal loni prezidentem a jeho administrativa je ve vyjádřeních vůči jüanu opatrnější. „Čína nemanipulovala měnou proti dolaru,“ zaznělo již dvakrát od nástupu Obamy do funkce. Pokud by Čína získala nálepku měnového manipulátora, mohlo by to vést až k tomu, že na ni budou uvaleny obchodní sankce. Americké ministerstvo financí naposledy v říjnu konstatovalo, že čínská měna je podhodnocená a že by tento bod měl být projednáván během Obamovy návštěvy v Číně.
Bezpečné investice
O čínské měnové politice mluvil Obama i s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem. Dle komentátorů toto setkání nepřineslo žádné konkrétní dohody či uvolnění napětí mezi oběma velmocemi v obchodní oblasti. Chu si naopak stěžoval na americká cla na dovážené čínské zboží. Několikrát též při jednáních zaznělo, že Číňané chtějí znát podrobnosti plánu, jak se USA hodlají vypořádat s rekordním deficitem státního rozpočtu. Důvod obavy je zřejmý – investice do amerických dluhopisů. Peking chce od Washingtonu ujištění, že tyto investice jsou bezpečné a neznehodnotí je případná vysoká inflace.
Před třemi lety se tehdejší ministr financí Henry Paulson snažil tlačit na Čínu, aby zhodnotila kurz jüanu vůči dolaru. Pro Číňany by tak zlevnilo zboží dovážené z USA. Američtí výrobci si již tehdy stěžovali, že kvůli podhodnocenému jüanu roste obchodní deficit s Čínou a že je také jedním z důvodů zvyšující se nezaměstnanosti v USA. Paulsonova snaha nepřinesla jednoznačné výsledky. Od roku 2005 posílil jüan vůči dolaru o 22 procent, jenže v posledním roce se růst zastavil. Peking se totiž obává, že silnější měna přiškrtí export. Ten je již tak pod tlakem globální recese. Peking zveřejnil statistická data, z nichž vyplývá, že za prvních devět měsíců letošního roku poklesl vývoz o 20 procent. Číňané proto nemají zájem o nějaké rychlé změny v měnové politice.
Ještě před Obamovou cestou do Asie předpovídala americká média, že se bude prezident při jednání s Číňany zaměřovat na obchodní deficit a že jim dokáže vysvětlit, že Peking nemůže spoléhat na americké spotřebitele, kteří by dle jejich představ měli vytáhnout svět z recese. Letos se USA sice podařilo přibrzdit rostoucí schodek obchodu s Čínou, agentura AP nicméně upozorňuje, že stále jde o největší nerovnováhu mezi dvěma zeměmi. Někteří nespokojení kongresmani zašli dokonce tak daleko, že navrhují, aby na Čínu, pokud neustoupí v měnové politice, uvalily USA hospodářské sankce. To by mohlo vést až k vypuknutí obchodní války mezi oběma velmocemi.
Mao a Roosevelt „Nic takového jako americký nezájem o Čínu neexistuje,“ řekl v roce 1945 Mao Ce-tung americkému diplomatovi a nabídl mu, že poletí do Washingtonu a bude jednat s prezidentem Rooseveltem o budoucnosti. Mao svůj návrh přednesl rok před občanskou válkou, v níž stáli Američané na straně Čankajška, jenž nakonec musel před komunisty utéct na Tchaj-wan. Roosevelt se o Maově návrhu nikdy nedozvěděl. Po vítězství komunistů v roce 1949 byly dobré vztahy mezi Čínou a USA narušeny. Nepřátelství skončilo až v roce 1972, kdy do Číny zavítal prezident Nixon. Čína se stala spojencem Ameriky proti Sovětskému svazu. V roce 1998 přijel na návštěvu Pekingu tehdejší americký prezident Bill Clinton. Před čínskými hostiteli zdůrazňoval přednosti demokracie a nabídl jim, že bude prostředníkem při vyjednáváních mezi tehdejším čínským prezidentem Ťiang Ce-minem a dalajlámou. Tibeťané se mohli z takovéto zprávy radovat, žádných ústupků se však nedočkali; půl roku poté Američané bombardovali čínskou ambasádu v Bělehradu. Clintonův nástupce George Bush pak ve své prezidentské kampani označil Čínu za potenciální strategickou hrozbu, nikoliv partnera. Dnes je situace zcela jiná. Čínu již tolik neznepokojují pokračující prodeje amerických zbraní na Tchaj-wan a lidská práva zase nejsou tím, čemu by Washington věnoval velkou pozornost. Barack Obama zveřejnil priority jednání ještě před odletem do Asie: klimatické změny, boj s hospodářskou recesí a snižování počtu nukleárních zbraní. Tedy žádné téma, kterým by se mohl Číňanů dotknout. O rostoucím vlivu Číny hovořil prezident USA již při setkání zemí G20 v dubnu v Londýně. „Bylo jednodušší se dohodnout, když seděl Roosevelt s Churchillem v jedné místnosti a popíjeli brandy. To ale není svět, v němž žijeme, a ani by takový být neměl,“ konstatoval Obama.
Náskok Číny
USA se budou muset vyrovnat s tím, že Čína na posilování své pozice neustále pracuje. Velký náskok již získala například v jihovýchodní Asii, zatímco Američanům se v tomto regionu srovnatelné obchodní podmínky dohodnout stále nedaří. V příštím roce bude odstraněna většina cel na zemědělské a průmyslové výrobky ve vzájemném obchodu mezi Čínou a deseti zeměmi jihovýchodní Asie. Vyjednávají se podmínky smlouvy o volném obchodu mezi Čínou a Tchaj-wanem. O liberalizaci rokují Číňané také s Jižní Koreou, Austrálií a Novým Zélandem. Čína si slibuje, že nově nastavená pravidla jí pomohou částečně vynahradit výpadek exportu způsobený poklesem poptávky v USA.
Washington se snaží o uzavření obchodních kontraktů v jihovýchodní Asii již od roku 2002. To, že vyjednávání zatím skončila bez výsledku, znamená pro americké společnosti značnou nevýhodu. Většina produktů, jež pocházejí z jihovýchodní Asie, se do Číny bude dovážet bez jakýchkoliv cel. Ty z USA jsou zatíženy nejméně devítiprocentními cly.
Američtí komentátoři kritizovali nedávno Obamu za to, že se během svých zahraničních cest až příliš hluboko uklání. Naposledy se „zlomil v pase“ v Japonsku při návštěvě císaře Akihita. V Číně císař dávno není. Přesto Obama před Číňany hlavu sklonil.
