V Česku se letos objevují fúze a akvizice skutečně obřích rozměrů. Naopak s menšími transakcemi neztrácí tuzemské firmy čas. Podle poradenské společnosti PwC trh v roce 2024 zažívá nejmenší počet fúzí a akvizic za posledních šest let, ovšem jejich celkový objem výrazně vzrostl.
„Obavy a nejistoty z budoucího vývoje ekonomiky postupně odeznívají a trh se začíná oživovat. Přispívají k tomu nižší úrokové sazby i zlepšený stav ekonomiky, ať už obnovení ekonomického růstu, či inflace pod třemi procenty. Objevují se díky tomu i první opravdu velké obchody, byť řada z nich je teprve rozjednaných a dokončí se až ve druhé polovině roku,“ komentuje partner PwC pro fúze a akvizice Jan Hadrava. Trh dále potáhnou soukromé subjekty, naopak stát bude zasahovat méně.
Češi na nákupech v zahraničí
Obchodů, které stojí za pozornost, proběhlo v prvním pololetí roku 2024 dohromady pětačtyřicet. Pro srovnání, vloni to bylo osmdesát jedna. Co do celkové hodnoty ale prudce narostly z loňských 430 milionů dolarů na současných 1,4 miliardy. Ve druhém pololetí se navíc dokončí řada dalších velkých obchodů, přičemž čeští investoři míří na nákupy i do zahraničí. Zdejší firmy mají dostatek kapitálu, daří se jim a řada z nich se již vidí v západní Evropě.
„Stále častější nákupy v zahraničí svědčí o tom, že pro české investory je domácí trh v mnoha ohledech malý, že mají sebevědomí i prostředky na to, aby vstupovali do velkých transakcí v zahraničí. Tyto české firmy patří ve svých oborech často mezi regionální či světovou špičku, pro kterou jsou zahraniční nákupy nezbytnou součástí byznysové strategie,“ popisuje Hadrava.
Stát jako největší investor
Největší transakcí v první polovině roku byla koupě majoritního podílu ve firmě GasNet, kterou provedl prostřednictvím společnosti ČEZ český stát. Polostátní energetická skupina ČEZ v březnu koupila 55,2 procenta podílu v české plynárenské společnosti, jež zde provozuje distribuční síť. Podle ČTK za ně zaplatila 21,3 miliardy korun. Přestože GasNetu meziročně klesl čistý zisk, ČEZ si od vlastnictví majoritního podílu slibuje výrazné posílení své pozice na trhu s plynem.
Z pohledu Radima Dohnala, analytika společnosti Capitalinked.com zabývající se fúzemi a akvizicemi, se každopádně o příliš atraktivní investici nejedná. „Myslím, že by se ČEZ měl více orientovat na výrobu elektrické energie, kde počítám během několika let přijdou zásadní příležitosti s výrazně lepší návratností než GasNet,“ cituje jej zmíněná agentura. Podle něj nemá akvizice výraznější význam ani pro stát jako hlavního akcionáře ČEZ, přičemž de facto žádnou změnu by neměli pocítit ani sami zákazníci.
Zdroj: PwC
Za zmínku stojí i vznik skupiny CPI Kvinta, která pochází ze spojení CPI Property Group, což je podnik šestého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka, a slovenské hotelové skupiny Best Hotel Properties, nebo nákup šesti polských obchodních center českou investiční skupinou Star Capital Finance.
Svět zůstává nejistý
Celosvětově je letos objem fúzí a akvizic mírně nad úrovní loňského roku, s hodnotou 1,3 bilionu dolarů trh vzrostl zhruba o pět procent. Investory nejvíce lákají technologické a finanční společnosti či energetika a s ní související obnovitelné zdroje. Celková nejistota ale ve světě ještě přetrvává, a tak významných dealů je o čtvrtinu méně než loni.
„Kombinace vysokých úrokových sazeb a politické nejistoty byla v uplynulém období pro mnoho transakcí překážkou. Nicméně strategická potřeba fúzí a akvizic stále sílí. To vytváří poptávku, která se uvolní, jakmile tyto nejistoty definitivně pominou. Otázkou tedy není, jestli se trh zvedne, ale kdy to bude,“ píše se ve studii PwC. Mimo zmíněných potíží světové hráče brzdí například velké rozdíly v oceňování firem na straně prodávajícího a kupujícího nebo výsledky voleb.
Co do množství i objemu transakcí se rekordy zlomily ve druhé polovině roku 2021 na sklonku pandemie, kdy investoři začali uvolňovat peníze shromážděné během covidu. Tehdy za pololetí došlo k 34 tisícům obchodů v objemu 2,7 bilionu dolarů. Nynější oživení trhu se podle expertů ponese ve stabilnějším duchu.
