Obchody, ve kterých je závazek jedné strany zajištěn určitým právem k majetku druhé strany, hrají v oblasti financování zásadní roli, a to nejen v zemích rozvíjejících se ekonomik. Jedním z klíčových požadavků k vytvoření pro investory příznivého prostředí je vybudování vhodného institucionálního a právního rámce podnikatelského financování. Investor, který se může spolehnout na to, že v případě prodlení dlužníka bude moci uspokojit svou pohledávku ze sjednaného zajištění, posuzuje případnou investici ze zcela jiného úhlu pohledu než investor, který tuto jistotu nemá. Právní prostředí tak ovlivňuje nejen investorovo rozhodnutí, zda vůbec investovat, ale i podmínky (například úrokovou sazbu), za kterých je ochoten investici uskutečnit.
Legislativní smršť.
Zdá se, že mnoho legislativních změn, ke kterým v České republice v současné době dochází, tento trend sleduje. Jejich proklamovanou snahou je především posílení pozice věřitelů, ať již po stránce hmotněprávní nebo procesněprávní. Poslanecká sněmovna například v krátké době projednala novelu občanského soudního řádu, novelu zákona o konkursu a vyrovnání, zcela nové zákony o veřejných dražbách a o soudních exekutorech a nedávno i novelu Občanského zákoníku. Povedou ovšem všechny nově schválené legislativní úpravy ke zlepšení pozice věřitelů?
Pokrok, ale…
Novela Občanského zákoníku (schválená Poslaneckou sněmovnou a předaná Senátu letos 18. července) nově a komplexně upravuje institut zástavního práva, které je jedním z nejčastěji používaných zajišťovacích prostředků. V souladu s doporučeními odborné veřejnosti novela přichází s novou úpravou některých dnes již nevyhovujících ustanovení a přináší i řadu zpřesnění současného stavu. Explicitně rozšiřuje okruh hodnot, které mohou být předmětem zástavy, o předměty průmyslového vlastnictví, obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a jiné majetkové hodnoty, čímž ruší jedno ze závažných současných omezení. Nově řeší též otázku vzniku zástavního práva k movitým věcem, které se obvykle nepředávají zástavnímu věřiteli (například automobily či strojní zařízení). Připouští, aby zástavní právo vzniklo také viditelným označením předmětu zástavy, provedeným za účasti zástavního věřitele.
Stejně jako jiné legislativní návrhy obsahuje však i novela Občanského zákoníku některá nejasná a sporná ustanovení. Například pro realizaci zástavy zástavním věřitelem je podmínkou, aby dlužník nesplnil svůj závazek včas. Standardní přitom je, aby takovou podmínkou bylo selhání dlužníka splnit svůj závazek nejen včas, ale i řádně. Problémy, které v souvislosti s tím mohou vznikat, bude nutné řešit složitými a krkolomnými interpretacemi pojmu včasné splnění závazku. Podobně novela stanoví, že vzniká–li zástavní právo označením předmětu zástavy, musí toto označení trvat po celou dobu zástavního práva. Ponechává tak prostor k dohadům v případě, že někdo označení předmětu zástavy odstraní. Dojde tím k zániku zástavního práva třeba i od samého počátku jeho trvání, nebo půjde jen o porušení právní povinnosti, sankciované jinými prostředky?
Stále zdlouhavá cesta.
I přes uvedené výhrady by však s novelizovanou podobou zástavního práva bylo možné v zásadě souhlasit. Nepovšimnut ovšem zůstává ještě jeden problém. Závěrečná ustanovení novely ruší zvláštní úpravu zástavního práva pro obchodně závazkové vztahy, obsaženou dosud v Obchodním zákoníku, čímž finálně zabraňuje zástavním věřitelům, aby se s realizací zástavního práva neobraceli zdlouhavým postupem na soud a zástavu místo toho sami prodali jiným vhodným způsobem. Novela tím pokračuje v trendu, který poslanci nedávno nastoupili při projednávání zákona o soudních exekutorech, kdy schválili pozměňovací návrh ústavněprávního výboru na zrušení části zákona o veřejných dražbách, která upravuje nedobrovolné veřejné dražby, tedy typicky ty, ke kterým dochází při realizaci zajištění (EURO 23/2000).
V případě, že by oba dva zákony prošly legislativním procesem bez dalších úprav, bylo by dosažení zástavního práva již dále možné pouze zdlouhavou a nepříliš průchodnou cestou soudní exekuce nebo prodejem prostřednictvím dosud nejmenovaných soukromých exekutorů (zatím se počítá, že by jich mělo být asi 70, zatímco osob oprávněných konat veřejné dražby je již nyní podle údajů ministerstva pro místní rozvoj na 150). V novele zcela nově upravené řízení o takzvaném soudním prodeji zástavy pozici věřitelů významně neusnadní, protože po něm bude muset opět následovat výkon rozhodnutí soudem nebo soukromým exekutorem. Řízení o soudním prodeji zástavy jsou přitom v novele věnovány pouhé tři paragrafy, takže zůstává otázkou, jak bude tento typ řízení v praxi fungovat.
