OBAVY OBCÍ Z VRACENÍ PENĚZ STÁTU PO NEDOKONČENÉ PLYNOFIKACI SE ZMÍRNÍ. OBCI NYNÍ STAČÍ PŘESVĚDČIT PRO ZAVEDENÍ PLYNU 50 PROCENT SVÝCH OBYVATEL.
Teplárenské sdružení ale nesouhlasí se změkčením dotačních pravidel
Dosud muselo v obci pro získání státního příspěvku začít odebírat plyn 90 procent lidí. Obcím hrozilo, že budou muset dotace zpravidla v řádech milionů vracet. Počátkem tohoto měsíce změnilo podmínky dotace ministerstvo životního prostředí. Z více než 800 obcí, které milionové částky v posledních letech dostaly, naprostá většina podmínku nesplňovala. Podle odborníků si většina lidí nechá plyn přivést, protože tím domek zhodnotí, ale zavést plyn často nechtějí. Zpravidla nemají hned prostředky na změnu vytápění.
PODPORA PLYNOFIKACE BY NEMĚLA SMYSL
Mnozí tak topí starým kotlem na pevná paliva, zpravidla uhlím. Přínos plynofikace spočívající ve zlepšení ovzduší v obcích se naruší. V posledních letech do této oblasti směřují také peníze z fondů Evropské unie. Za podpory EU se například nedávno podařilo plynofikovat 15 obcí v labském údolí, které se sdružily a postupovaly jednotně při získávání domácích i zahraničních finančních zdrojů. Starostové obcí při dokončení plynofikace upozorňovali na problém, že se jim nepodaří včas získat potřebný počet domácností, které by se na plyn napojily. „Je to v každém případě dobrá zpráva,“ reagovala na změnu dotačních podmínek starostka Libochovan Ivana Sklenářová, která sdružení obcí labského údolí zastupovala.
JSOU OHROŽENY PRINCIPY TRHU S TEPLEM?
Změna dotačních podmínek vyvolala také odpor. Nesouhlas se zmírněním podmínek dotace na plošnou plynofikaci vyjádřilo například Teplárenské sdružení ČR. „Změkčení pravidel nejen ohrožuje ekologický efekt plošné plynofikace v oblastech, kde nahradila spalování pevných paliv, ale zároveň vytváří na trhu s energiemi a palivy nerovné prostředí, které zvýhodňuje individuální vytápění zemním plynem na úkor jiných způsobů získávání tepla. Ohroženy jsou tak základní principy trhu,“ tvrdí se ve stanovisku sdružení, které má Profit k dispozici. Teplárenské sdružení se také obrátilo na ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní fond životního prostředí, Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu ČR s požadavkem na vytvoření dlouhodobé a koncepční politiky v oblasti podpory jednotlivých forem zásobování tepelnou energií. „Podpora aktuálně moderních a líbivých forem zásobování teplem nic nepřináší, jak státu, tak odběratelům, zatímco možnost efektivního zásobování teplem daná rozvinutým teplárenstvím na bázi domácího uhlí ve spojení s technologií kombinované výroby elektřiny a tepla na svoji podporu marně čeká,“ uvádí se ve stanovisku.
UHLÍ JE KE SPALOVÁNÍ ŠKODA
Naproti tomu zejména ekologové připomínají, že pouhé spalování uhlí v malých zdrojích i elektrárnách je nerozumné. Ztrácíme do budoucna důležitou surovinu pro chemický průmysl, případně výrobu pohonných hmot z uhlí. Nejen s uhlím, ale také s plynem příliš efektivně nezacházíme. Toto ekologické palivo používáme téměř výhradně k vytápění. Podle Oldřicha Petržílky z České plynárenské unie se u nás jen málo využívá kombinovaná výroba elektřiny a tepla v malých kogeneračních jednotkách. Petržilka v časopise Plyn také připomněl, že připravovaná Státní energetická koncepce se nevěnuje užití zemního plynu při pohonu motorových vozidel. Přitom členské státy Evropské unie si kladou za úkol do roku 2020 nahradit v silniční dopravě 20 procent motorové nafty a benzinu čistými palivy, především zemním plynem.
