Spolupráce veřejných subjektů a soukromé sféry patří k modernímu tržnímu prostředí
Zájem o projekty obnovitelných zdrojů, především o výstavbu fotovoltaických elektráren, roste u obcí i u soukromých zájemců. Jejich provedení a financování však přináší mnoho problémů. Jak co nejvíce eliminovat byrokracii? Jak nejlépe nastavit podmínky spolupráce veřejné a soukromé sféry, která je nevyhnutelná?
Příklad
Názornou ukázkou je projednávaný projekt výstavby fotovoltaické elektrárny. Je dlouhodobý a umožňuje strategické partnerství soukromé a veřejné sféry. Pro obec by jeho provedení znamenalo pravidelný příjem, jenž zajišťuje potřeby občanů, služeb i rozvoj prospěšných aktivit. Kvůli jeho dlouhodobosti a charakteru však nemůže být zařazen jako veřejná zakázka. Byl však navržen postup, který přinesl výhody všem.
V první fázi bylo nutné revitalizovat pozemky bývalého vojenského areálu. Investor, který zvítězil ve výběrovém řízení na jeho využití, uzavřel s obcí takzvanou partnerskou smlouvu. Ta obsahovala všechny náležitosti týkající se budoucí spolupráce obce a investora. Poté byla založena akciová společnost, ve které měla obec minoritní podíl. Nová společnost pak přistoupila k partnerské smlouvě, čímž se stala nositelkou jasně stanovených práv a povinností při provádění projektu.
Obec prodá svůj podíl v účelově založené společnosti většinovému investorovi. Tím bude mít první, navíc daňově optimální zisk. Výměnou za něj se zavazuje, že na pozemcích umožní výstavbu – včetně zřízení věcného břemene k zajištění financování. Po zmíněných opatřeních lze začít s výstavbou, která trvá relativně krátkou dobu. Během ní bude vyčleněna část elektrárny se samostatným připojením a dle směnné smlouvy převedena do výlučného vlastnictví obce. Ta tím získá pravidelný výnos minimálně na dvacet let. Investor zase vlastnictví pozemků pod svou částí elektrárny a podíl na rozvoji a životě obce.
Praktické řešení
Vypadá to složitě, ale v obdobných případech jde o praktické řešení. Navíc je praktičtější než česká právní úprava, dle níž se externí zajišťování služeb řídí především zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Dle něj by projekty měly být spíše krátkodobé a s jednorázovým plněním. To však lze v našem případě obtížně použít. Druhou možnou právní úpravou je koncesní zákon – respektive některá ustanovení zákona č. 139/2006 Sb.
Dodavatel však často nese i ekonomická rizika spojená s provedením a provozem předmětu veřejné zakázky. Tento režim je nyní využíván především k pokrytí větších transakcí. Velikost koncesí není omezená a lze je použít i na projekty obcí a krajů. Ty je však zatím využívají jen v omezené míře kvůli složité legislativě a obtížnému nalezení privátního partnera, jenž dodrží dlouhodobé závazky.
Problémy
Fotovoltaické projekty jsou náročné i na využití pozemků. Musejí mít totiž odpovídající přístup k síti. Problémem také bývá financování projektu. To lze provést takzvaným korporátním způsobem, v němž se klade důraz na hodnocení bonity investora projektu. A analyzují se jeho historické výsledky. Druhým způsobem je takzvaný projektový přístup. Projekt provede účelově založená společnost, která má vlastníky s odpovídající kvalifikací i zkušenostmi. To obvykle nesplňují začínající společnosti ani municipality. Dalším problémem je, že do společnosti musejí být vloženy vlastní zdroje – v míře, jež zajišťuje dostatečný závazek investora, rozumnou návratnost a následně komfort pro věřitele. Ten provedení většiny projektu umožní prostřednictvím seniorního financování, protože obce často zdroji nedisponují. Navíc se požadavky na vlastní zdroje v oblasti projektů obnovitelných zdrojů v poslední době zpřísnily. Důvodem je především velká fluktuace cen surovin, nejistota na finančních trzích a tlaky na změnu legislativy. Rychlé a pro všechny efektivní spolupráce lze dosáhnout pomocí uvedených principů. Spolupráce veřejnoprávních korporací a soukromé sféry je součástí moderního tržního prostředí. U menších projektů ji však často komplikuje současná právní úprava. Proto se používají specifická partnerství, která chrání veřejný subjekt před případnými negativními dopady tržních rizik i privátního partnera před politickými tlaky a dlouhodobějšími změnami.
