Asi v 15 menších obcích Vysočinypomáhá čistit odpadní vody rákos. Využívá se v kořenovýchčistírnách, pro něž se samosprávy rozhodly, aby nemusely stavětnákladnější klasická zařízení.
Obce, které mají kanalizaci ačistírnu, mohou lidem nabídnout lepší podmínky pro stavburodinných domů, a tím si zajistit další rozvoj.
Malé obce lákají stavebníky na nízké ceny pozemků. Pokud alenemají čistírny odpadních vod, stavba se prodraží, protože novédomy jinak musí mít domácí čistírnu nebo jímku. Lidé si pak kvůlivyšším nákladům mohou stavbu rozmyslet nebo postaví jinde.
Štoky na Havlíčkobrodsku letos vybudovaly kořenovou čistírnuza 2,2 milionu korun v místní části Petrovice se stovkouobyvatel. Přes polovinu uhradily ze státní dotace. „Jsou to dvělaguny osázené rákosem,“ přiblížil starosta Zdeněk Novák. Pole orozloze asi 400 metrů čtverečních jsou podložena fóliemi, na nichjsou vrstvy písku a štěrku. Odbourávat znečištění pomáhají dvadruhy rákosu, který se bude každý rok sekat.
Čistírna navázala na kanalizaci postavenou asi před třemilety. Kvalita vypouštěné vody se nelíbila vodohospodářům. Podleprvních rozborů již nyní splňuje požadované ukazatele. Kořenovoučistírnu má i část Studénka s 50 lidmi. „Naše osady se začínajírozrůstat, začíná se tam stavět,“ podotkl starosta.
Novou kořenovou čistírnu mají i Myslibořice na Třebíčsku se700 obyvateli. Náklady kolem 14 milionů uhradila státní dotace.“Máme dvě kořenová pole, můžeme udělat další dvě,“ řekl starostaJosef Plaček. Podle něj se odbourává i čpavek, s nímž majípodobné čistírny potíže. Investice zvýší atraktivitu obce, míní.
Před sedmi lety, zřejmě jako první v kraji, vsadil na rákosRudíkov na Třebíčsku, kde žije asi 700 lidí. Problémy byly uvypouštění odpadu z části obce. „Pole vysázené rákosem vypadádocela pěkně. Líbilo se nám, že to zapadá do krajiny,“ řekla ČTKstarostka Bohuslava Zlevorová. Podle ní jsou také podstatně nižšínáklady na pořízení a provoz než u obvyklé čistírny. Obec spolu sodborníky ale stále řeší nedostatečné odbourávání čpavku. „Budetam potřeba přidělat provzdušňování,“ podotkla.
Podle Jaroslava Mikyny, vedoucího krajského oddělení vodníhohospodářství, jsou kořenové čistírny levnější, ale náročnější naplochu a mají nižší účinnost čištění než klasické čistírny. Podleněj připadají v úvahu spíš u menších obcí nebo v místníchčástech. Asi za dvacet až třicet let se laguny naplní. Usazeniny,v nichž může být i nebezpečný odpad, budou obce muset odbornězlikvidovat, a to bude něco stát, míní.
V kraji bude v nejbližších letech investovat do čistíren akanalizací více než 40 velkých obcí a měst, protože se Českárepublika zavázala, že do roku 2010 vyhoví požadavkům Evropskéunie na kvalitu odpadních vod. Obcí pod 2000 obyvatel se to zatímnetýká. Úřady ale sledují, jaká voda se vypouští, pokud má obeckanalizaci.
