Města a obce se musí letos smířit s propadem svých příjmů o zhruba deset procent. Oproti plánu přijdou asi o 13 miliard korun. Dopady hospodářské krize se podle starostů projeví hlavně v omezování investic do infrastruktury.
Radko Martínek chce krajům prošlapat cestičku k jednoduššímu vyjednávání s bankami o rozvojových projektech.
Autor: Martin Siebert
Útlum ekonomiky nedopadá jen na podnikání. Krize se nepříznivě promítá i do stavu obecních pokladen. Zatímco přede dvěma měsíci ještě ministerští úředníci počítali jen s čtyřprocentním výpadkem daňových přjmů, dnes je situace mnohem nepříjemnější. „Desetiprocentní propad příjmů z daní je reálný odhad. V současné době to znamená 13 miliard v rámci sdílených daní pro obecné daně,“ říká Jan Zikl z ministerstva financí.
V té souvislosti ministerstvo doporučuje obcím, aby opatrněji plánovaly investiční výstavbu a nezadlužovaly se, pokud to není nutné. „Neříkáme, že by měly výstavbu zastavit, ale odložit na vhodnější dobu,“ vysvětluje Zikl. Některá města s úpravami rozpočtů na letošní rok už začala, chtějí snížit výdaje a vyrovnat tak propad příjmů.
Podle Zikla ministerstvo neplánuje tyto propady v daňových příjmech obcím kompenzovat. „Stát by si musel sám půjčit, což by ztratilo účel,“ podotýká Zikl. S tím ale nesouhlasí kladenský primátor a místopředseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. „Jestliže si můžeme půjčit na šrotovné, tak si už můžeme půjčit i na obce,“ kritizuje dvojí metr státu. Podle Jiránka bude mít negativní dopad na rozpočty obcí i Národní protikrizový plán vlády. „Odpuštění záloh na daň z příjmů malých fyzických a právnických osob se prostřednictvím sdílení daní dotkne právě převážně obcí,“ tvrdí.
Svaz také míní, že by stát měl dát samosprávám více peněz na financování nákladů spojených s přenesenou působností obcí. „Předpokládáme, že ministerstvem financí slíbené navýšení příspěvku na výkon přenesené působnosti o čtyři miliardy korun bude již součástí přílohy státního rozpočtu na příští rok,“ podotýká Jiránek.
Obce škrtí výdaje
Mezi prvními na výpadek příjmů zareagovala města na severu Čech. Zastupitelé Ústí nad Labem koncem dubna schválili úpravu rozpočtu, která počítá se snížením příjmů o téměř 95 milionů korun. Výpadek město pokryje z rezerv. Původní rozpočet přitom počítal s celkovými příjmy 1,53 miliardy korun. Náměstek primátora Libor Turek potvrdil, že ačkoli při sestavování rozpočtu loni na podzim s dopady krize počítali, současné údaje jsou mnohem horší.
CO CHTĚJÍ KRAJE OD BANK
- spolupracovat na posuzování bonity žadatelů o dotaci, následně o úvěr
- vytvoření vzoru a doporučených postupů, jak získat bankovní úvěr pro projekt
- najít řešení kurzového rizika, které leží na bedrech krajů a regionálních rad
Podobně se zachovala také děčínská radnice. Mluvčí města Romana Silvarová uvádí, že kvůli obavám z dopadů krize zastupitelé schválili při sestavování rozpočtu rezervu 102,5 milionu korun. Město původně počítalo s tím, že na daních letos získá o osm procent více než loni, poslední údaje ovšem naznačují, že příjmy z daní budou stejné jako v loňském roce. Zastupitelé proto již z rezervy uvolnili 40 milionů k pokrytí provozních výdajů.
Problémy hlásí i kraje
Pokles příjmů z daní přitom nepředpokládají pouze města a obce, ale i kraje a euroregiony. Například Jihomoravský kraj už spočítal, že letos přijde v důsledku daňových výpadků zhruba o 730 milionů korun. Ještě v únoru přitom ministerstvo financí odhadovalo meziroční pokles pouze o 555 milionů korun, tedy desetinu krajského rozpočtu. Vedení kraje proto uvažuje o tom, že navýší limit plánované investiční půjčky z 1,5 až na 2 miliardy korun. „Kraj uvažuje i o vypsání dluhopisů či pronájmu a prodeji nemovitostí,“ říká hejtman Michal Hašek.
Světová ekonomická krize přitom začíná ovlivňovat i projekty financované z fondů Evropské unie. Kraje a banky tento problém řešili u kulatého stolu, který se uskutečnil v rámci brněnského veletrhu Urbis. Z diskuze vzešla dohoda na utvoření pracovní skupiny, která začne fungovat od června a bude přicházet s konkrétními řešeními současných problémů. Své zástupce do ní vyšlou jak banky, tak kraje. „Konečně začala konstruktivní jednání s představiteli finančních institucí, a já mohu říci, že existuje společná ochota hledat způsoby, jak podporovat socioekonomický rozvoj krajů,“ konstatuje první místopředseda Asociace krajů ČR Radko Martínek.
Obavy z kurzového rizika
Zástupci Asociace krajů a ředitelé úřadů Regionálních rad regionů soudržnosti projednali s představiteli bank otázky spojené se spolufinancováním projektů dotovaných z evropských fondů. Jako velký problém se začíná ukazovat kurzové riziko. Pokles kurzu o jedinou korunu vůči euru by znamenal ztrátu více než šesti miliard korun pro všech sedm regionálních operačních programů.
Příjemci dotací z regionálních operačních programů totiž získávají peníze zpětně po dokončení projektu nebo jeho etapy. „Na samotnou realizaci svého plánu si často musejí půjčit peníze v bance, kde však ne vždy uspějí,“ připomíná šéf asociace a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. V praxi to znamená, že příjemci dotací dostávají prostředky v korunách podle smluv sjednaných často několik let před samotným čerpáním.
Společná dohoda krajů a bank je tedy pro celý dotační proces zásadní. „Je na čase přerušit cyklus nedůvěry k úvěrování,“ řekl nedávno předseda Evropské komise José Barroso. Naznačil tím, že se problém netýká jen České republiky.
