Češi na slevy slyší. Podle průzkumu společnosti GfK stoupl loni podíl nákupů v akcích v České republice téměř na 50 procent. Kejkle s cenami se tak prodejcům vyplácejí. „Průměrný český zákazník bez slev prakticky nenakupuje. Když si porovná nabídku cen a kvalitu výrobku, je pro něj rozhodující právě výše zlevnění. A bohužel se orientuje podle toho, co prodejce na produkt napíše,“ říká v rozhovoru pro magazín Profit provozní ředitel společnosti Apify Jakub Balada.
Prodejci vypočítávají slevy například z maloobchodních cen doporučených výrobcem, za které ale zboží nikdy neprodávali. Dochází tak k absurdním situacím, kdy jsou výrobky už první den prodeje nabízené s takzvanou slevou (i ve výši několika desítek procent), ačkoli jde v podstatě o cenu zaváděcí. Z ní jsou navíc vypočítávána všechna další zlevnění. „Je to sice neetické, ale v České republice zatím nikoli protizákonné. Zákon na ochranu spotřebitele na takovou situaci explicitně nemyslí,“ připomíná právník Jiří Koukal.
Vyhledáváte slevové akce v obchodech?
Na štítcích u zboží se také často objevují přeškrtnuté „původní“ ceny, které si prodejce vymyslel. Takové jednání už legislativa postihuje, kontroly České obchodní inspekce (ČOI) jsou ale podle odborníků nedostatečné. ČOI chybějí inspektoři a navíc nemá na nepoctivce potřebné páky.
„V případě, že jde o maloobchodní cenu doporučenou výrobcem, je v legislativě jasně uvedeno, že se jedná o ‚nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu‘. Pokud je cena prodejce tato, nemusí jít automaticky o klamání spotřebitele, respektive nekalou obchodní praktiku. Samozřejmě jiná situace je, pokud si obchodník cenu doporučenou výrobcem vymyslí,“ shrnuje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.
Přečtěte si:
Nizozemský diskont Action míří do Česka. Zákazníky láká na pravidelnou obměnu sortimentu
Podle Fröhlicha ovšem musí prodejce přiznat barvu – tedy uvést, z jaké částky je rabat vypočítán. To se ale — přestože obchodníci riskují postih – příliš často neděje. ČOI nedávno uložila nejmenované firmě ze Zlína pokutu 50 tisíc korun. „Bylo to mimo jiné i za to, že na svých webových stránkách uváděla u výrobku slevu s nejednoznačnou informací o tom, z jaké ceny je srážka vypočítána. Takové jednání bylo kvalifikováno jako porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků,“ doplňuje mluvčí. Potrestaných hříšníků je ale málo.
ČOI: jsme aktivní
Jiří Fröhlich odmítá, že by ČOI prodejce dostatečně nekontrolovala. Každoročně rozdáváme za zmíněné praktiky vysoké pokuty, argumentuje mluvčí. Za porušení zákazu užití nekalé obchodní praktiky hrozí firmám až pětimilionová sankce, což je podle Fröhlicha dostatečně vysoký postih.
„Kontrolám obchodníků se Česká obchodní inspekce věnuje celoročně a patří mezi nejčastější kontroly vůbec. Domnívám se, že se jedná o maximum možného s ohledem na široký záběr inspekce a počet inspektorů — cca 300 pro celou Českou republiku —, které má úřad k dispozici. V roce 2019 eviduje Česká obchodní inspekce 4386 kontrol v rámci ‚slev a akčních cen‘. V 1893 případech – tedy ve 43 procentech — zjistila porušení zákona,“ doplňuje mluvčí.
V loňském roce potrestala ČOI při kontrolách „slev a akčních cen“ stovky prodejců a udělila 1642 pokut v celkové výši přes 32 milionů korun. „V rámci kontrol však Česká obchodní inspekce zjistí i jiná porušení zákona, která se nutně nemusejí týkat slev jako takových, jako nevystavení dokladu na žádost spotřebitele, prodej alkoholu osobě mladší osmnácti let a podobně,“ připouští Fröhlich. A jaké byly nejvyšší pokuty udělené ČOI v roce 2019? „Právní moci za slevy a akční ceny nabyly loni pokuty ve výši 2,4 milionu korun pro společnost Ahold, 1,25 milionu pro Tesco Stores ČR a 1,2 milionu pro Penny Market,“ vypočítává Fröhlich.
Nedotknutelné e-shopy?
Zmíněná statistika ukazuje ještě na jednu potíž, o níž se zmiňuje i provozní ředitel Apify Jakub Balada. Česká obchodní inspekce sice relativně často postihuje kamenné obchody, na kontroly e-shopů, které jsou na kouzlení s cenami přeborníky, ale zatím víceméně rezignuje.
Jak utopit milion: startupy umírají rychleji, než se rodí
„Máme pocit — když vidíme výsledky kontrol například při Black Fridays —, že se daleko více věnují kamenným obchodům než e-shopům. Online ještě tolik nesledují. A přitom jsou tu internetové obchody jako například Mountfield, které s fiktivními slevami prodávají drtivou většinu svých výrobků a prokazatelně podvádějí,“ komentuje aktivity ČOI Jakub Balada. Podle CEO společnosti Shoptet Miroslava Uďana je přitom jednodušší odhalit tyto praktiky právě u e-shopů.
„Spotřebitelé se s takovou praxí mohou setkat v obou typech obchodů, tedy jak v kamenných prodejnách, tak i e-shopech. Nemáme k dispozici přesná data o četnosti těchto praktik, takže není jasné, kde jsou častější. Právě v internetových obchodech jsou ale snáze zjistitelné,“ připouští Uďan.
Nekonečná záliba Čechů ve slevách v kombinaci se silně konkurenčním prostředím a nedokonalým zákonem o ochraně spotřebitele u nás namíchala smrtící koktejl, který znamená jediné: český zákazník je podváděn daleko více než spotřebitelé ve zbytku Evropy.
Blýskání na časy?
Změna by mohla přijít do dvou let, kdy bude do tuzemské legislativy pravděpodobně implementována směrnice Evropské unie o cenách pro spotřebitele, jejíž novelu schválil v roce 2019 Evropský parlament. Směrnice stanovuje, že každé oznámení o zlevnění musí doprovázet informace o původní ceně. Zároveň nebude možné vypočítávat slevu z maloobchodní ceny stanovené výrobcem, ale výhradně z ceny zaváděcí, respektive z té, za kterou bude muset obchod prodávat zboží nejméně po dobu třiceti dnů. Navíc se zvýší pokuty za případné porušení zákona.
Segregace v supermarketu: Edeka zavedla speciální pokladny pro Němce a Poláky
Směrnice předpokládá, že by mohly být firmy postihovány sankcí ve výši čtyř procent ročních tržeb. „To už je natolik citelný postih, že si nedokážu představit, že by – v případě, že budou kontroly časté a přísné – riskovala s falešnými slevami jakákoli firma,“ glosuje právník.
Podle odborníků se novým pravidlům už částečně přizpůsobují největší české obchody jako Alza.cz, CZC nebo Mall. Důvodem je hlavně to, že se případy nekalých praktik zveřejňují, což má dopad na renomé zmíněných gigantů. Praktiky menších prodejců zůstávají ve větší anonymitě, i oni se ale musejí přizpůsobovat silně konkurenčnímu prostředí. Ceny pak stanovují podle konkurence a nemohou se vyhnout ani jejím praktikám. Změní-li se prostředí, změní se i jejich praxe a rychle opustí přístup „nechci slevu zadarmo“, domnívá se Jiří Koukal.
| Slevy a akce? Supermarkety ve spirále |
|---|
| Maloobchodní řetězce se v Česku dostaly do začarovaného kruhu, ze kterého není úniku. Jmenuje se slevy a akce. Zatímco například v Německu se prodá ve slevách a v akcích jen 19 procent zboží, v Česku je to aktuálně více než 55 procent produktů na pultech supermarketů, což je nejvyšší číslo v Evropě. „Pro společnost to není dobré. Budeme-li pokračovat v promoakcích, v následujících letech to poškodí celou ekonomiku,“ řekl nedávno webu Novinky.cz šéf českého Globusu Hans Jörg Bauer. Je přesvědčen, že nejlepším řešením by bylo slevy omezit. Globus se o určitou změnu snaží, bez pomoci konkurence ale nezmění nic.
Řešení je podle Bauera v nedohlednu. „Některé řetězce jsou tomu nakloněny, ale pro jiné jsou slevy hlavní věc, na kterou lákají zákazníky,“ dodává. Nejen prostředí v české e-commerce, ale i maloobchodní sítě patří obecně mezi nejkonkurenčnější v Evropě. A jak jinak bojovat s konkurencí než nízkými cenami? Nakupování se ale během deseti let promění k nepoznání. „Myslím, že nebudou ostré hranice mezi online a offline nakupováním. Že bude vycházet z potřeb zákazníků, kteří chtějí nakupovat co nejsnadněji,“ doplňuje Bauer. |
A jak by se měli zákazníci proti podvodům obchodníků bránit? „Spotřebitelé by si měli vždy zkontrolovat, zda skutečně platí tolik, kolik by podle uváděné slevy měli – mají totiž nárok na tu cenu, se kterou byli při svém nákupu seznámeni. S případnou žádostí o radu se mohou obrátit třeba na poradnu spotřebitelské organizace dTest,“ upozorňuje Miroslav Uďan.
Podle jeho slov je cestou například porovnávání cen zboží v různých obchodech. A to nejen pomocí srovnávačů, ale i přímo v jejich nabídce, v případě e-shopů na jejich webových stránkách. „Obecně doporučujeme nakupovat v důvěryhodných obchodech a sledovat hodnocení a zkušenosti ostatních nakupujících,“ doplňuje zástupce firmy Shoptet.
Existují také certifikáty kvality, které internetovým obchodům uděluje například právě zmiňovaný dTest. Třeba u elektroniky je ve slevových akcích zapotřebí dát pozor i na to, zda je zboží skutečně nové, nebo již rozbalené. „Prodejci by na to měli dostatečně upozornit, někdy to ale nemusí být na první pohled zřejmé.
Při nákupu přes internet mají zákazníci v každém případě právo vrátit zboží bez udání důvodu do 14 dní od jeho doručení. Některé obchody dobu bezplatného vrácení dokonce prodlužují,“ dodává ještě Uďan.
Nepříliš černé pátky
Tuzemské obchody využívají snížení cen zejména v takzvaných slevových obdobích, například v povánočních či novoročních výprodejích. Velkou popularitu získaly poslední dobou i takzvané Black Fridays. Ty jsou v anglosaském světě původně jednodenními výprodeji, kdy se prodejci zbavují zboží, které jim dlouhou leží na pultech nebo ve skladech – a to poslední listopadový pátek (v USA první pátek pod Dni díkůvzdání).
To už dnes ale neplatí. České prodejny nabízejí Black Fridays několikrát do roka a trvají rozhodně déle než jeden den. Alza.cz měla například v roce 2019 čtyři Černé pátky, u Mall.cz trvalo toto slevové období měsíc, od konce října do konce listopadu. České Black Fridays jsou slabý odvar, slevy v cizině jsou mnohem vyšší. Tento a podobné titulky se loni v listopadu objevily v českých médiích. Připomněly, že reálné slevy během těchto období jsou v Česku poměrně nízké.
Podle studie společnosti Shoptet zlevnily velké české e-shopy zboží v průměru jen o 35 procent. Menší obchody se pak odhodlaly ke snížení cen v průměrné výši šestnácti procent. V Británii či Spojených státech pak přesahují reálné rabaty 50 procent z původní ceny zboží.
Podle analýzy společnosti Apify jsou navíc velké rozdíly mezi slevami nabízenými (fiktivními) a slevami reálnými. Průměrná uváděná sleva byla u Alza.cz 32 procent, reálná pak 22 procent, Lékárna.cz nabízela zákazníkům průměrně třetinovou slevu, reálně ale zlevnila zboží jen o 19 procent. V případě Mountfieldu pak činil rozdíl mezi deklarovaným snížením cen (o 63 procent) a reálnou slevou neuvěřitelných 37 procent.
Do slevy při Black Fridays se navíc dostanou jen jedno až dvě procenta produktů, které e-shopy nabízejí. „To, že by si zákazník předem vybral nějaký produkt a doufal, že právě ten bude na Černý pátek ve slevě, je téměř marné. Podaří se to málokdy,“ doplňuje Balada. Během Black Fridays se navíc zlevňuje především výprodejové zboží. „To znamená, že jde o přirozenou slevu,“ uvádí Miroslav Uďan
Článek vyšel v magazínu Profit
