Obchod je kulatý

Prodej klubu nemusí být tak horký, jak se zdá

Nejslavnější a historicky nejúspěšnější domácí fotbalový klub Sparta Praha je na prodej. Kromě finanční skupiny PPF, o níž už se vědělo dříve, se podle informací z Letné předběžně přihlásili další čtyři zájemci. Týdeník EURO zjistil, že jedním z nich je tuzemská developerská společnost Sekyra Group. Další indicie vedou k thajskému premiérovi Tchaksinu Šinavatrovi. Dále jsou ve hře dvě mezinárodní developersko-stavební firmy či konsorcia, jejichž jména prozatím zůstávala utajena. Prezident Sparty Vlastimil Košťál uvedl, že na jedné z těchto nabídek se z poloviny podílí ruský subjekt (více na straně 60).
Jednoho ze zahraničních zájemců zastupuje mezinárodní realitní společnost Colliers. Její představitelé se však k záležitosti odmítli vyjádřit.
Společnost Sekyra Group připustila, že možnost koupě Sparty studuje. „Od vedení Sparty jsme dostali informační memorandum. V současné době probíhá ze strany Sekyra Group standardní analýza této investiční příležitosti,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí Sekyra Group Petra Zdeňková.

Dejte třičtvrtě miliardy.

Prodej nicméně není jistý. Majoritní vlastník Sparty Praha, německý zubař a vydavatel Axel Diekmann, v současnosti zvažuje, zda prodá svých 94,6 procenta akcií, nebo zda v klubu zůstane i nadále. Podle prezidenta Košťála, který je v Česku Diekmannovou pravou rukou a v AC Sparta drží pět procent akcií, má klub přibližně miliardovou hodnotu, od níž je však nutné odečíst dluhové zatížení ve výši zhruba čtvrt miliardy korun. Košťál spolupracoval s Diekmannovým pasovským vydavatelstvím (dnes se nazývá Verlagsgruppe Passau) již v době jeho vstupu na český trh, kde ovládá společnost Vltava-Labe-Press.
Odborníci soudí, že dnešní vlastníci by mohli za Spartu získat zhruba 600 milionů korun. Může to však být o něco více či o něco méně. Místopředseda Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) a protřelý fotbalový byznysmen Jaroslav Vacek je přesvědčen, že taková částka není nerealistická. „Člověk by ke kvalitnímu úsudku samozřejmě potřeboval znát firmu zevnitř, ale jsem přesvědčen, že každé dobré zboží si svého kupce najde i ve fotbale a Sparta svou kvalitu má,“ řekl Vacek týdeníku EURO. Míní, že Sparta je jedním z mála českých klubů, které mají odpovídající infrastrukturu a aktiva.

Bude-li Liga mistrů...

Přesto není jisté, zda budou všichni zájemci nakonec opravdu ochotni uvedenou částku zaplatit. Nikdo nepochybuje, že Sparta za Košťálova vedení rozhodně nebyla prodělečným podnikem. Potíž tkví v tom, že ani sebelepší fotbalový klub si nemůže být jist tím, jaké příjmy ho v budoucnosti čekají.
Pro Spartu je naprosto klíčové, aby hrála nejvyšší evropskou soutěž - Ligu mistrů. Účast v ní by měla klubu každoročně přinášet příjmy ve výši minimálně sta milionů korun. Nelze však vyloučit, že se Sparta letos do Ligy mistrů neprobojuje. Kdyby pak zůstávala mimo nejvyšší evropskou soutěž i v dalších letech, znamenalo by to výrazný ústup ze slávy, který by se projevil i ekonomicky.
O tom, jak zásadní je Liga mistrů pro Spartu, svědčí údaje za rok 2003, ovlivněné právě tím, že mužstvo předtím (v sezóně 2002/03) vypadlo už v kvalifikaci. Klub musel prodat více hráčů a přesto jeho příjmy oproti předchozímu roku klesly o téměř sto milionů korun.
Navíc už není možné počítat s tak mimořádným výtěžkem z prodeje jednotlivého hráče jako v roce 2001. Sparta tenkrát prodala Dortmundu Tomáše Rosického za půl miliardy korun.

Dnes to není o fandovství.

Doby, kdy se fotbalové kluby kupovaly jen kvůli prestiži, jsou navíc i v Česku nenávratně pryč. Jaroslav Vacek vidí potenciálního nového majitele mezi institucionálními investory, i když připouští, že Spartu jako nejvýraznější klub v Česku si může někdo pořídit jako prostředek ke zviditelnění. „Pokud má někdo chorobnou touhu být mediálně hodně viděn a dosáhnout veřejného uznání, víc než Sparta u nás k dispozici není. V dnešní době se fotbalový klub jen kvůli fandovství ale už nekupuje, institucionální investoři mohou považovat převzetí Sparty za produkt, kde je možné za určitých podmínek poměrně dobře uchovat peníze,“ říká Vacek.
Ačkoli sám Košťál tvrdí, že momentální sportovní úspěch, respektive neúspěch – zejména v milionové Lize mistrů - nemá na hodnotu klubu více než desetiprocentní vliv, fotbaloví byznysmeni často poukazují na veliký podíl nejistých příjmů ve sparťanském rozpočtu. „Pro firmu nebo subjekt, který nemá alespoň dvě miliardy zisku, je investice do Sparty šílenstvím,“ říká manažer pohybující se ve sportu, který si nepřál být jmenován. Poukazuje přitom na úvěrové zatížení Sparty a nepříliš jistou až vratkou hodnotu aktiv Sparty v podobě hráčského kádru. „Investice do fotbalové Sparty? To chce mít hodně dlouhé peníze. Riziko nepostupu do Ligy mistrů je vysoké, s tím je spojeno zhruba 100 milionů korun, které musí klub v takovém případě sehnat jinde, zejména prodejem hráčů,“ uvedl pro týdeník EURO sportovní marketér Tomáš Petera, který vloni zprostředkovával prodej majoritního podílu v Baníku Ostrava. To připouští i Vlastimil Košťál, když uvádí, že seriózní zájemce o Spartu by měl být schopen v případě potřeby takovou částku do klubu vložit.

Zatím žádná katastrofa.

Katastrofické scénáře, o nichž v souvislosti se Spartou leckdo začíná mluvit, se nicméně zdají být přehnané. Neúspěch v jednom ligovém ročníku může potkat každého a nic nevypovídá o dlouhodobých perspektivách. Značnou část příjmů Sparty dnes tvoří sponzorské příspěvky. Košťál tvrdí, že až polovinu financí klub získává díky smlouvám se svými partnery. Jde o 150 milionů korun ročně. Nejvýznamnějším partnerem je Eurotel, automobilka Toyota zase sponzoruje letenskou arénu. Na druhé straně je však nutné počítat i s tím, že rovněž sponzoři se budou ohlížet na sportovní výsledky klubu.
Sparta má nadále pověst klubu číslo jedna nejen v Česku, ale prakticky v celé střední Evropě mezi Německem a bývalým Sovětským svazem. Určitou perspektivu lze spatřovat i v tom, že se sama hodně věnuje přípravě mladých hráčů a má relativně široké zázemí příznivců.
To nic nemění na tom, že stanovovat přesnou cenu fotbalového klubu může být velmi ošemetné. Šéf brněnského fotbalového klubu Vlastimil Sehnal (EURO 42/2003) se podivuje nad zprávami z médií, které často odhadují hodnotu hráčů, nebo přímo celých klubů. „Musíme si uvědomit, že se pohybujeme ve fotbale, kde snad kromě nemovitostí je hodnota aktiv klubu relativní. Když jsem vloni na podzim do brněnského fotbalu vstupoval, dočetl jsem se, že má klub hodnotu 200 milionů korun. Tomu se musím smát. Nedokážu si představit, co by tam za tyto peníze stálo,“ řekl Sehnal týdeníku EURO.

Proč vlastně prodávají.

Mnozí si nyní lámou hlavu otázkou, zda se Diekmann opravdu hodlá svého majoritního podílu zbavit. Tomáš Petera se domnívá, že to s prodejem letenského klubu není tak vážné. „Považoval bych to spíše za jakousi sondáž trhu. Každopádně ale vlastníci Sparty mohou zjistit, zda na trhu existuje skutečný zájem klub koupit,“ dodává Petera.
Jiné zprávy říkají, že Axel Diekmann buď potřebuje splatit své dluhy z doby vstupu do české společnosti Vltava-Labe-Press, nebo se zkrátka hodlá se svou rodinou více soustředit na vydavatelskou činnost. Jisté je, že prezident a minoritní akcionář Vlastimil Košťál si chce podíl ve Spartě přinejmenším ponechat a v ideálním případě ho ještě zvýšit.
Otázkou nicméně je, zda by Košťál omezil své manažerské aktivity na Spartě, pokud by se stal šéfem Českomoravského fotbalového svazu (více na straně 60).

Thajci míří do Evropy.

Mezi zájemci o Spartu působí velmi záhadně thajský premiér Tchaksin Šinavatra. Ten pochází z velmi bohaté rodiny, vydělal miliardy v oblasti telekomunikací a projevuje zájem angažovat se ve fotbale především na britských ostrovech. Vyjednával o vstupu do Fulhamu a v současnosti se zajímá o FC Liverpool. V poslední době se objevily informace o koketování Šinavatry s nejbohatším italským klubem Juventus Turín.
„Tento investor se mi zdá poměrně perspektivní. Podle mých informací zastupuje velký thajský pivovar a Praha by pro ně mohla být zajímavým místem, jak vstoupit na trh EU,“ soudí Jaroslav Vacek. Se Šinavatrou skutečně spolupracuje společnost Beer Čang, která je největším prodejcem piva v zemi a je autorizovaným distributorem dánského piva Carlsberg.
Místopředseda ČMFS připomíná, že Sparta by pro Thajce představovala výrazně nižší investici a zároveň větší možnost mluvit do vedení klubu. „Sparta za 25 až 30 milionů eur je zcela jiný typ investice než 41procentní podíl v Liverpoolu za 140 až 150 milionů eur, o kterých se spekuluje. Pro někoho, kdo má peníze, může mít Sparta zajímavý potenciál i bez toho, že by byl fandou českého fotbalu,“ uvedl Vacek pro týdeník EURO.
Finanční skupina PPF, která je dalším z pěti kandidátů na koupi Sparty, už má z působení v českém ligovém fotbale zkušenosti. Od roku 1993 do roku 1997 držela majoritní podíl v největším konkurentovi letenských - Slavii Praha. Pak však svůj 54procentní podíl prodala anglické investiční společnosti ENIC.

Letenští v číslech (hospodaření Sparty za rok 2003, v milionech Kč)

• Tržby 526

• Ztráta 24

Pramen: ČTK