Díky obrovským ziskům z těžby nerostných surovin, kterých má Austrálie bezbřehé zásoby, může tato země nakupovat většinu zboží v zahraničí.
Šance si v poslední době všimly české firmy, jejichž export do Austrálie strmě roste. Vůbec poprvé se Česko začalo zajímat také o odlehlé ostrovní země v Tichomoří.
Je to rovnice, která dává smysl. A na jejím konci může být výsledek, se kterým budou spokojeni všichni. Současná Austrálie je bohatnoucí zemí-kontinentem, jež staví svou prosperitu na závratném nerostném bohatství. Za prodej surovin získává tolik peněz, že může většinu zboží pro své potřeby pohodlně nakoupit v cizině. Vlastní výrobu si tudíž může dovolit mít jen relativně skromnou. To je jedna strana rovnice.
Na té druhé stojí česká, exportně zaměřená ekonomika, která staví na rozsáhlé průmyslové tradici. A vzhledem k tomu, že právě české výrobky mají v Austrálii renomé prvotřídní kvality, Australané rádi utratí své surovinové dolary i za zboží z Česka.
Uhlí, kovy, ropa, prostě všechno
Tuzemské podniky toho v poslední době dokázaly mistrně využít. Od roku 2001 do loňského prosince zvedly vývoz na jižní kontinent dokonce desetinásobně. V roce 2007 již export přesáhl hranici 240 milionů dolarů. Vzájemná obchodní bilance se také přehoupla ve prospěch České republiky, zatímco dříve více vyvážela Austrálie k nám.
„Austrálie patří z hlediska investorů mezi nejbezpečnější trhy světa. Její obrovské surovinové bohatství jí zajišťuje prosperitu na dlouhá léta dopředu. Neměla by to změnit ani očekávaná globální recese. Suroviny z Austrálie totiž nakupují i nastupující velké rozvojové země, jako je Indie nebo Čína, které případný pokles poptávky ze západu snadno nahradí,“ říká Jiří Janíček, obchodní konzul Generálního konzulátu ČR v Sydney.
Skvělou pozici Austrálie přitom umocňuje fakt, že je její nerostné bohatství velmi pestré. Případný pokles ceny jedné komodity tak kompenzuje zdražení jiných surovin. Kontinent má největší světové zásoby uranu, olova, niklu, zinku a hnědého uhlí. Světovou dvojkou je v rezervách zlata, stříbra, mědi a bauxitu. Má ale i solidní ložiska ropy a černého uhlí. Úctyhodný seznam korunuje i rozsáhlý vývoz železné rudy a diamantů.
Česká klasika boduje
S čím se na bohatém trhu dosud uchytily české podniky? Dominují jména firem, která jsou pýchou českého exportu i v jiných regionech. Mezi ty největší patří Tatra se svými – často speciálně pro australské podmínky upravenými nákladními vozy. Dále Škoda Auto, české pivo v čele s Prazdrojem a také zdravotnické vybavení od firmy Linet.
Zajímavé složení má dovoz z Austrálie do Česka. Vedle vlny, která je neodmyslitelným produktem kontinentu plného ovcí, roste také podíl zboží s přidanou hodnotou. „Hlavně přírodní kosmetiky, vín a také tradičních rukodělných výrobků australských domorodců,“ uvádí honorární konzul Austrálie v ČR Petr Vodvářka.
Nejpohodovější lidé světa
Vedle toho, že Austrálie vládne velkými penězi, lákají Čechy na tento vzdálený trh i velmi korektní anglosaské zvyklosti. Jak podnikatelé, tak i vládní úředníci se shodují na tom, že specifickým rysem je mimořádně sympatická povaha Australanů. „Jsou to bezkonkurenčně nejlepší partneři, se kterými jsem se kdy setkal. Dnešní průměrný Australan je směsicí snad 105 nebo 110 etnik. Proto nemá předsudky, je otevřený, flexibilní, umí naslouchat,“ vysvětluje Jiří Janíček.
Kromě kosmopolitní atmosféry je důvodem pozitivního přístupu Australanů také klima. „Skoro pořád nad nimi svítí slunce a večery jsou příjemně teplé. Jejich nejoblíbenějším relaxem je pro ně pohodové večerní posezení s přáteli pod širým nebem,“ říká podnikatel Petr Sogel, který loni začal vyvážet se svou firmou Expres Menu do Austrálie mražená česká jídla.
Podobenku mimořádně lákavého trhu drobně koriguje jen několik nevýhod. Především je to pochopitelně velká geografická vzdálenost Austrálie. Lodní doprava do země je ale relativně levná, stejně jako převoz zboží na samotném kontinentu. Závažnějším problémem pro českého vývozce je tak momentálně slabý australský dolar, který kvůli kurzovému přepočtu ukousne vývozci něco z marže. Podle odborníků by ovšem mohla australská měna vůči koruně brzy opět posílit. Mezi negativa patří také nejednotnost zákonů, které mají v jednotlivých šesti státech a dvou teritoriích, z nichž se Australská federace skládá, mnohdy různou podobu.
Nový Zéland: dvacet zvířat na jednoho obyvatele
Austrálie slouží zároveň jako odrazový můstek pro sousední Nový Zéland. Ten je ekonomikou založenou na zemědělství. Na každého obyvatele připadá asi 20 hospodářských zvířat. Tradice výroby je slabší, takže i Zéland vítá produkci českého průmyslu. Vedle automobilů značky Škoda jsou hlavním českým exportním artiklem hračky. I s Novým Zélandem dokázaly české firmy v posledních letech otočit dříve pasivní obchodní bilanci, neboť celkový vývoz loni přesáhl hranici 24 milionů amerických dolarů.
Ze Zélandu do Česka putuje opět především vlna, gumy a pryskyřice, ale i strojírenské výrobky. Jistou kuriozitou je fakt, že se z ostrovní země dováží do Česka coby pivařské velmoci i chmel.
Mezi specifika Zélandu patří extrémně vysoké úrokové sazby, které dlouhodobě tlumí poptávku spotřebitelů. Stát drží – možná až příliš úzkostlivě – základní sazbu kolem osmi procent. Země má také extrémně nízkou nezaměstnanost na úrovni tří procent. Z toho pramení těžkosti při náboru pracovních sil.
Trh má každopádně velkou absorpční schopnost, ovšem chce prvotřídní výrobky. „Český vývozce by se neměl bát pochválit svůj výrobek a stát si za ním. Jedno užívané anglosaské rčení říká: Proč bych měl výrobku věřit já jako zákazník, pokud mu nevěří sám výrobce?“ podotýká Jiří Janíček. Podpořit obchod s oběma slibnými trhy na jih od rovníku měla již loni mise premiéra či prezidenta České republiky. Ta byla ale odložena, při troše štěstí se jí čeští exportéři dočkají v letošním roce.
Pacifik? Zatím neobjevená půlka světa
Vedle Austrálie a Nového Zélandu, kam se již české firmy v posledních letech ve velkém vypravily, je ale zbytek pacifického regionu – alespoň obchodně – terra incognita. Třináct zemí v Tichém oceánu, jako jsou Šalamounovy ostrovy, Fidži, Vanuatu nebo Samoa, je zatím českými investicemi naprosto nedotčeno. Ryze geograficky představuje obrovský pacifický region doslova půlku světa, žije v něm ale jen několik milionů obyvatel a jakýkoliv smysluplný obchod ztěžují velké vzdálenosti.
Donedávna navíc Pacifik trochu opomíjela i české diplomacie. Nyní se ale objevila alespoň na diplomatické úrovni snaha posílit vztahy Česka s tímto posledním nedotčeným regionem. „Prvním počinem bylo poskytnutí rozvojové pomoci ve výši několika milionů korun, za které začal pracovat například český zubař na Palau,“ uvádí velvyslanec ČR v korejském Soulu Jaroslav Olša. Ten usiluje o rozhýbání vztahů Česka s Oceánií, a to i jako součást své práce v Soulu. „Samozřejmě asi není myslitelný dovoz nějakého spotřebního zboží na tichomořské ostrovy. Jednak by padly velké náklady na dopravu, jednak tyto země vše potřebné nakupují ve Spojených státech nebo Austrálii. Český podnikatel ale může zvážit investici například do turistické infrastruktury v těchto zemích. Do hotelu, restaurace nebo golfových rezortů,“ míní Olša.
