Podomní obchodníci nabízejí nevýhodné výkupy akcií
Zdálo by se, že doba akciových zlatokopů je dávno za námi a že po skandálech tuzemského kapitálového trhu, kdy utrpěli akcionáři řady fondů a firem nemalé ztráty, žijeme v relativně kultivovaném prostředí trhu s cennými papíry.
Bohužel tomu tak není. „Zlaté české ručičky a vynalézavost našinců neznají mezí ani v současnosti.
Pozor na zloděje.
Zlatým dolem jsou dnes především akcie fondů, které se otevřely, nebo ještě lépe, na tento důležitý krok se v brzké době chystají. Vychytralí obchodníčkové je skupují od důvěřivých lidí za babku, aby je pak s mnohanásobnými zi sky zpeněžili.
Nedávno tak kontaktovali akcionáře a podílníky fondů Komerční banky i přímo mateřské banky neznámí lidé, neoprávněně se vydávající za pracovníky Komerční banky, a nutili akcionáře, aby jim odprodali akcie. „Informují o údajné britské společnosti, která prý již vlastní 80 procent akcií prvovlnového fondu IKS KB a nyní vykupuje zbytek, uvádí tiskový mluvčí Komerční banky Ivo Polišenský. „Už se, doufám, nic podobného neděje, snad jsme to zastavili, dodává náměstek Investiční kapitálové společnosti Komerční banky J an Pokorný.
Za akcii fondu IF KB nabízeli zhruba polovinu současné tržní hodnoty na burze. Ta minulou středu představovala 725 korun.
Totéž pak zkoušeli na akcionáře druhovlnového fondu IKS KB Plus i na akcionáře samotné Komerční banky. V tomto případě padla „neodolatelná nabídka na 400 korun za akcii, když na burze je ji nyní možno prodat za 670 korun.
Stejná lapálie postihla fondy největšího správce v zemi - Spořitelní investiční společnosti. Pokoutní obchodníci se zde zajímali především o akcie 2. Spořitelního privatizačního fondu, který by se měl ještě letos otevřít. Nabízejí podle pracov níků fondu sotva poloviční ceny dosahované na trhu. Jedna akcie 2. Spořitelního privatizačního fondu stojí nyní na burze 1405 korun. Činnost ziskuchtivců byla zaznamenána především v jižních Čechách a na střední Moravě.
Důvod těchto spekulací je jasný: Koupím cenné papíry za poloviční cenu, počkám, až se fond otevře, a pak prodám akcie správci. Zisk? Více než poloviční. Například v případě IKS KB představuje cena na burze zmiňovaných 725 korun. Naproti tomu c ena, kterou by podílník obdržel, kdyby se fond nyní otevřel (ČOJ) je vyšší a k 9. červenci činila 885 korun. U 2. Spořitelního privatizačního je pak burzovní kurs 1405 korun, ale ČOJ o 202 korun vyšší. A to už jsou, když koupím akcie od „nezkušené babičky za polovinu, pěkné zisky.
Obchod s lidskou hloupostí tedy roste dál. Spekulanti využívají neinformovanosti držitelů akcií, kteří o tomto byznysu nemají ani potuchy. Povědomost o daném druhu investování je v laické veřejnosti, zdá se, stále nedostatečná. Na druhou stranu je ale v zájmu každého držitele akcií, zjistit si, než je prod á, maximum informací. Pak by se „sedání na lep a ztráty majetku eliminovaly na minimum a uvedení rádoby obchodníci by přišli o živnost.
Je to legální.
O pokoutné nabídky nebyla ani v minulosti nouze. Například před rokem vynikla v tomto směru společnost Invest plus. Ta rozeslala akcionářům holdingu Šrejber tennis investing - Fondu zaručených odkupů ve správě První investiční a dvou bývalých harvardských prvovlnových fondů dopisy, že od nich odkoupí jejich kuponové knížky za „velmi zajímavé ceny . Z terna se nakonec vyklubalo dvanáct tisíc korun na kuponovou knížku Šrejberova fondu. Posléze ovšem mohli ak cionáři fondu přímo od správce v rámci odkupu inkasovat 40 tisíc Kč. Kdo tehdy uvěřil „neodolatelné nabídce , byl lehčí o 28 tisíc korun.
Zakopaný pes je v tom, že nevýhodné nabídky přicházejí i od státem licencovaných obchodníků s cennými papíry a hlídací Komise pro cenné papíry na ně v podstatě nemůže. Jejich činnost není protizákonná. Žijeme v tržním prost ředí a je na svobodné vůli každého občana, jestli se nechá takto napálit.
Jedinou zbraní proti vychytralým obchodníkům je zřejmě pouze přezkum licencí Komisí pro cenné papíry. Její kritéria jsou natolik tvrdá, že sítem projdou skutečně jen ti nejsilnější, u nichž lze předpokládat, že si žádné podobné kousky nedovolí.
Nedávno se komise nechala slyšet, že z 275 prověřených obchodníků s cennými papíry potvrdila licenci pouze 53 firmám, 189 živností zrušila a 33 změnila. To je slušná čistka.
Kam s ní?
Kde je tedy vlastně pro drobné kuponové akcionáře nejlepší akcie prodat? Stále platí, že především u renomovaných brokerských domů, a to právě u těch, které prošly licencí. Akcionáři by měli být obezřetní i na novinové inzeráty typu „Pouze u nás dostanete za akcie maximum , „Dáme víc než ostatní a tak dále.
Jde většinou o nabídky drobných makléřských firem, které sice nabízejí za akcie peníze na ruku, tato výhoda je však kompenzována nižší cenou, než je burzovní.
Pravda však je, že tyto firmy jsou schopny zprostředkovat obchody s méně likvidními akciemi, o které nemají velké brokerské společnosti zájem a které by mohly v RM-Systému ležet v nabídce i několik týdnů. Přesto ale ceny na příklad o padesát korun nižší za jednu akcii než na burze představují při jejich větším prodaném množství nemalý rozdíl.
