Prodej parfémů, rtěnek, líčidel a další kosmetiky má v Evropské unii přesně daná pravidla. Co musíte při obchodu s kosmetikou na unijním trhu dodržet? A jak je to s dovozem kosmetiky od dodavatelů z mimoevropských zemí?
Od archeologů víme, že už pravěké ženy si barvily rty a první dochované předchůdkyně rtěnek se objevily ve starém Egyptě. V současnosti jedna známá kosmetická firma uvedla, že prodá jednu rtěnku každou sekundu. Touha lidí krášlit se a pečovat o své tělo je odvěká a týká se nejen žen, ale čím dál víc i mužů. Je jasné, že trh s kosmetikou má hlubokou tradici a potenciál. Jak se ale vyhnout právním nástrahám? Vztahují se na domácí a zahraniční výrobky stejná pravidla?
Obchod s kosmetickými prostředky je v Evropské unii takzvanou harmonizovanou oblastí, a tak by k problémům s volným pohybem těchto výrobků nemělo docházet. Česká právní úprava je zcela v souladu s úpravou evropskou. Je dobré vědět, že povinnosti výrobců, dovozců a osob uvádějících kosmetické prostředky do oběhu vymezuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Hygienické požadavky na kosmetické prostředky jsou stanoveny v § 25 až 29 tohoto zákona vyhláškou č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických požadavků na kosmetické prostředky.
Z praxe centra ProCoP (informační síť o požadavcích na výrobky) navíc můžeme vysledovat měnící se chování českých podnikatelů. Větší zkušenosti, ale i ekonomická krize je vedou k tomu, že stále více z nich přestává odebírat zboží od evropských prostředníků a nakupují je sami přímo od výrobců v třetích zemích. K tomu potřebují vědět řadu informací, které jim může poskytnou právě zmíněné informační centrum.
Kdo je dovozce a kdo distributor
Přišel například dotaz ohledně dovozu kosmetických prostředků z Thajska: „Nakupovali bychom přímo od výrobce, všechny produkty jsou již registrovány v EU, kancelář distributora funguje i v Německu, ale z důvodu příznivějších nákupních cen bychom rádi dováželi prostředky přímo od výrobce…“
V souvislosti s tímto případem je třeba upozornit, že často bývají vzájemně zaměňovány pojmy „distributor“ a „dovozce“. Oba tyto subjekty mají odlišné povinnosti. Vzhledem ke společnému trhu v rámci EU je dovozem první uvedení daného výrobku na trh EU, v dalších článcích řetězce se jedná už o distribuci.
Můžeme tedy rozlišit následující případy:
1.Kosmetický prostředek je dovezen z třetí země (nebo vyroben v EU), ale dosud nikde nebyl uveden na trh.
V tomto případě platí, že před prvním uvedením kosmetického prostředku na trh v rámci EU je třeba provést zhodnocení bezpečnosti kosmetického prostředku pro zdraví fyzických osob. Toto zhodnocení může provádět pouze fyzická osoba, která má ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech a zaměření na toxikologii a v rozsahu zkoušek stanoveném v § 29 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a v prováděcím předpise tohoto zákona. Lze se obrátit například na Národní referenční centrum pro kosmetiku.
Další důležitou podmínkou pro první uvedení kosmetického prostředku na trh v rámci EU je oznámení údajů (tzv. notifikace) vztahujících se ke kosmetickému prostředku ministerstvu zdravotnictví. Toto oznámení provádí výrobce nebo dovozce na internetové adrese https://snzr.ksrzis.cz/snzr/ozn po předchozí registraci. Pro usnadnění je k dispozici nápověda. Oznámení údajů je bezplatné. Podrobné informace najdete na webu ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz), v sekci Veřejné dokumenty, oddíl notifikace kosmetických prostředků.
Pro české výrobce platí také ustanovení § 29 odst.1 zákona č. 258/2000 Sb.: Výrobce kosmetického prostředku je povinen určit výrobní metodu vyhovující správné výrobní praxi, která zajistí výrobu bezpečných finálních kosmetických prostředků, stanovit fyzickou osobu odpovědnou za jejich výrobu a při značení finálního kosmetického prostředku dodržovat názvosloví ingrediencí upravené prováděcím právním předpisem (§ 3 vyhlášky č. 448/2009 Sb.).
Fyzická osoba odpovědná za výrobu kosmetických prostředků musí mít ukončené střední nebo úplné střední vzdělání v oboru chemie nebo příbuzném oboru. Uznává se také ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti lékařství, farmacie nebo chemie nebo v příbuzných oborech. Fyzickou osobu s touto odbornou způsobilostí musí stanovit idovozce, který hodlá uvést na trh dovezený finální kosmetický prostředek.
Správnou výrobní praxi v kosmetickém průmyslu upravuje norma ISO 22716. Tuto normu lze zakoupit například na webové stránce Českého normalizačního institutu (www.cni.cz).
2.Kosmetický prostředek již byl uveden na trh některého členského státu EU.
V tomto případě se distributora povinnost notifikovat kosmetický prostředek a zhodnotit jeho bezpečnost netýkají. Lze však doporučit, aby se u výrobce či dovozce ujistil, že bylo provedeno zhodnocení bezpečnosti a že byla provedena notifikace ve státě, kde byl kosmetický prostředek poprvé v rámci EU uveden na trh.
Doporučujeme také, aby si distributor vyžádal písemné sdělení, že tomu tak je. Zhodnocení bezpečnosti je ve skutečnosti prohlášením k tomu oprávněné osoby, že daný výrobek je bezpečný. Toto prohlášení neobsahuje žádné citlivé informace, které by mohly ohrozit obchodní zájmy výrobce či dovozce, proto by solidní dodavatel neměl mít problém jej poskytnout.
Pokud se chce podnikatel pojistit proti případné nepravdivé informaci dodavatele, že daný prostředek již byl v jiné zemi EU notifikován, může příslušný kosmetický prostředek notifikovat i u našeho ministerstva zdravotnictví.
3.Kosmetický prostředek ze země mimo EU již je uveden na unijní trh a podnikatel by rád dovážel stejný druh výrobku do ČR přímo ze země mimo EU.
Pokud český podnikatel dováží kosmetické prostředky ze třetí země a nikoli od dodavatele, který již výrobek uvedl v jiném státě EU (popřípadě dalšího článku distribučního řetězce), musí splnit veškeré požadavky podle bodu 1., tedy tak, jako kdyby daný výrobek dosud nikdev EU nebyl uveden na trh. Zejména jde o zhodnocení bezpečnosti a notifikaci na Ministerstvu zdravotnictví ČR.
Pokud jde o požadavky na obaly kosmetických prostředků, distributor může distribuovat jen takový kosmetický prostředek, jehož označení odpovídá § 3 vyhlášky č. 448/2009 Sb. (označení výrobce nebo dovozce, doby minimální trvanlivosti, nominální obsah, seznam ingrediencí). V zásadě ale platí, že kosmetický prostředek, může být uveden na trh až tehdy, je-li notifikován.
